Historie Litvínovska

Vtelenské  lomy

Ležely jižně od města Mostu a severně a severovýchodně od obce Vtelno. Toto ložisko bylo označeno jako Benedikt a Elisabeth. Jednalo se o separátní pánvičku, která vznikla rozsáhlou denudací povrchu, trvající od konce třetihor až do dnešní doby, kdy byla původně jednotná uhlonosná pánev snosem nadložních hornin, mocných až několik set metrů, na svém okraji rozčleněna na řadu výběžků a izolovaných ostrůvků s dochovanou uhelnou slojí.

Dolové pole bylo otevřeno selskými dobývkami v polovině 19. století. V druhé polovině 19. století až do roku 1875 zde zřejmě probíhala hlubinná těžba, a to převážně chodbicováním.

Pánvička Elisabeth měla elipsový tvar, v jejímž středu byl v 19. století založen hlubinný důl, který těžil zejména spodní uhelnou lávku, mocnou až 6 metrů.

V roce 1961 byly zahájeny rekultivační práce na výsypce Benedikt a Elisabeth. Byla zde provedena zemědělská rekultivace, kdy jedna část území byla zrekultivována pro zemědělské účely a na druhé části byl vysázen ovocný sad. V upravené zbytkové jámě lomu Benedikt byla vybudována rekreační oblast s vodní nádrží.

Lom  Třískolupy

Lokalita lomu Třískolupy ležela na katastrálním území obce Třískolupy, okres Louny a menší část na katastrálním území obce Polerady v okrese Most. Obec Třískolupy byla kvůli těžbě zlikvidována.

Otvírka separátní pánve tohoto lomu byla podmíněna potřebou energetického uhlí pro zásobování elektrárny Počerady I až do doby jejího definitivního zásobování uhlím z lomu Vršany. Těžební činnost lomu Třískolupy byla ukončena k 31.12.1982. Tvarování výsypkových etáží bylo prováděno v souladu s projektovou dokumentací, aby byla na východním okraji vytvořena hráz budoucí popelové skládky. Vyuhlený lom byl využit jako odkaliště popílku pro elektrárnu Počerady.

Lom  Polerady

Otvírka tohoto lomu měla vyrovnat pokles produkce energetického paliva v oblasti uzavření lomu Slatinice v době, kdy ještě nebude ukončena výstavba lomu Vršany. Ložisko se nacházelo na území obcí Polerady a Líšnice. K otvírce lomu však nakonec ani nedošlo.

Lom Slatinice (Šmeral)

Založen v roce 1958. V roce 1963 došlo k přejmenování na Důl Bohumír Šmeral. Nacházel se na jihozápadní straně vrchu Ressl. Na východní straně byl ohraničen Čepirožskou výsypkou a na jižní straně zabíral území bývalé obce Slatinice, která byla před postupem lomu zlikvidována, stejně jako obec Hořany na východním okraji lomu.

Důl byl otevírán jako účelový pro těžbu energetického uhlí k zásobování elektrárny Mělník.

Lom byl vyuhlen v červnu 1986. Vyuhlený lom byl využit jako výsypný prostor pro lom Vršany.

V roce 1969 skončil provoz na Čepirožské výsypce a celý prostor vnějších převýšených výsypek závodu Šmeral byl uvolněn pro rekultivaci. Na části území byla provedena lesoparková úprava, zbytek byl zatravněn.

Lom Vršany

Náhradou za douhlované Lomy Šmeral a Třískolupy měl být původně vybudován lom Bylany. Avšak této otvírce byla časově předřazena otvírka vršanského pole. Pro těžební účely lomu Vršany byl dobývací prostor vyčleněn z dobývacího prostoru Holešice lomu Jan Šverma. Lom měl být hlavním dodavatelem energetického paliva pro elektrárnu Počerady. Výhledově měl vytěžit až 6 miliónů tun uhlí ročně.

Výstavba lomu byla rozdělena do tří staveb:

• - 1. stavba zahrnovala období 1977 - 1983 a měla tři etapy. V první řešila odvodňovací práce v předpolí otvírky, výstavba montážních míst a hlavních zdrojů elektrické energie, vyvolané investice a vlastní otvírka lomu malolomových koncepcí. Druhá etapa řešila přechod skrývky na bázi TC 2 s pásovou dopravou. Třetí etapa řešila rozvinutí skrývky, zahájení těžby uhlí a úpravy povrchového dolu Šmeral.
• - 2. stavba zahrnovala období 1982 - 1985 a řešila ukončení vybavení uhelného lomu základní technologií, vybudování skládky uhlí a úpravy povrchového závodu Šmeral.
• - 3. stavba řešila výhled investičních akcí v období let 1986 - 2000.

Navržené technologické vybavení lomu bylo dáno moderní velkolomovou koncepcí, nasazovanou na většině velkolomů v severočeském hnědouhelném revíru.

Důl  Ležáky

Území dolu Ležáky a jeho nejbližší okolí bylo předmětem báňského podnikání již v dávné minulosti.

První záznamy o dolování pocházejí z roku 1763. V dolovém poli vznikaly v průběhu různé doly. V některých z nich došlo k báňským katastrofám, jejichž příčinou byl výskyt tzv. tekoucích písků.

Lom Most

Pro udržení a rozvíjení těžby potřebného množství uhlí, bylo rozhodnuto, že se těžba rozšíří do pilíře pod městem Most. Se skrývkou lomu se začalo 1.1.1970. Od roku 1984 docházelo k propojení lomu Ležáky s lomem Most. Těžba uhlí byla dokončena v roce 1993. V témže roce byl v lomu otevřen kamenolom.

Od roku 1990 probíhají rekultivační práce na Střimické výsypce, kde se plocha zalesňuje a svahy výsypky lomu Most jsou upravovány a zatravňovány.

Podle plánu likvidace lomu Ležáky bude zbytková jáma lomu zatopena na kótu 199 metrů nad mořem a vznikne tak vodní nádrž.

Důl  Venuše

První uhlí bylo vytěženo v roce 1899. Z hlediska dobývání a bezpečnosti byly v této lokalitě nepříznivé podmínky, proto byl dán souhlas s uzavřením dolu v roce 1946. Příkaz ke znovuotevření byl vydán v roce 1956. Po znovuotevření měl důl stanoven úkol razit chodby pro stěnování, to však bylo změněno a v roce 1957 začaly průzkumné práce pro lomové dobývání dolu Ležáky. Dokončovací práce k uzavření provozu skončily v dubnu 1961 a likvidační práce byly ukončeny k 31. prosinci 1961.

Dolové pole bylo rozděleno mezi sousední doly Ležáky, Mír a Kohinoor. 

1

/gallerous/get_image/Historie_malolomovych_lokalit_a_jejich_rozvoj_v_mostecke_oblasti.jpg/normal