Historie Litvínovska

Hamr, ležící na úpatí Krušných hor u vstupu do údolí zvaného též Hamerské, dělí od Janova potok Loupnice. Poprvé je písemně zmiňován k roku 1583. Jméno dostal patrně podle zařízení, kde se zpracovávala železná ruda vytěžená poblíž Klínů, která byla kována na hamru, jenž využíval vody z potoka jako pohonné síly. Od druhé poloviny 17. století byl Hamr rozdělen na dvě části, z nichž jedna patřila Martinu Michnovi z Vacínova a druhá náležela Janu Bedřichovi z Valdštejna a byla zvána duchcovský Hamr.

Michnovskou část Hamru získalo později město Most společně s koupí Janova. V roce 1737 koupil Most od mosteckého měšťana a zrcadláře Christopfa Tschinky také brusírnu skla v údolí Loupnice. Existenci sklárny můžeme datovat od počátku 18. století. V té době se na různých místech v okolí těžil jemný bílý písek pro výrobu skla, který se jako surovina vyvážel také do Saska. Po zániku sklárny byly objekty přestavěny na papírnu, která v roce 1871 vyhořela. Spáleniště zakoupili v roce 1880 bratři Stollové a zavedi výrobu škrobu. Koupí přešel objekt v roce 1884 do majetku novoveského Kajetána Kohlera, který v něm zřídil již zmiňovanou hračkárnu.

V 18. století byl Hamr malou vsí o několika domech s malým počtem obyvatel. V roce 1715 měla duchcovská část 6 osedlých, k roku 1787 čítala 26 domů. Podle topografie J. G. Sommera k roku 1833 bylo v Hamru 36 domů a 220 obyvatel, z nichž 20 domů a 120 obyvatel patřilo duchcovské vrchnosti a zbytek městu Most. Po správní reformě v roce 1850 byl Hamr s dalšími obcemi přičleněn k politické obci Horní Litvínov. Roku 1860 měla obec Hamr 49 domů s 284 obyvateli. V provozu byly 2 cihelny a jeden mlýn. Když v roce 1875 vyhořel, byl parním mlýnem.

V první polovině 19. století začala v Hamru důlní činnost. V roce 1837 otevřel majitel mlýna Anton Griesbach první ruční šachtičku Christianu. Po jejím prodeji se zde začalo těžit strojově a důl nazvali Magdalena. V pozdějších letech přešel tento montánní majetek na dráždanskou firmu. Od roku 1893 byl mimo provoz, protože v hlubině propukl požár.

Dalším dolem byl důl Antonie, který patřil Valdštejnům. S těžbou započali roku 1873, v roce 18881 důl mechanizován. Všechny tyto doly spojila Lomská uhelná společnost, která koupila důlní majetek v 1906. Byla vyhloubena nová těžní jáma a důl byl: zván Kníže nebes. Napojením vlečky na podmokelskou dráhu se tak otevřela cesta ke stejným proměna Hamru jako u mnohých obcí v podhůří.

Při sčítání lidu v roce 1900 měl Hamr již 663 obyvatel a 64 domů. V roce 1906 se obec odloučila z obecního svazku s Horním Litvínovem, a Hamr se tak stal samostatnou politickou obcí, kde byla ustálená sociální i národnostní skladba obyvatel. Stabilizované ekomické postavení obce se neměnilo až do polovin| 40. let našeho věku.
Ve druhé polovině 40. let byl Hamr vybrán pro výstavbu sídliště, které mělo také řešit bytovou otázku obyvatel z obcí poškozených za války nálety na chemické závody. První byty byly předány v roce 1950 poslední roku 1953, čímž se dvojnásobně zvýšil ] obyvatel obce. Další nárůst obyvatel vyvolával potřebu další výstavby účelových objektů.

V roce 1963 byl Hamr sloučen s Janovem a Křížatkami v jednu obec. Od roku 1986 jsou integrovány s městem Litvínovem. Vzájemná propojenost zástavby jednotlivých původních lokalit tak vytváří litvínovskou aglomeraci. 

1

/gallerous/get_image/hamr katastr.jpg/normal