Historie Litvínovska

Závěr

Ukončili jsme procházku po toku Loupnice a vrátivše se k minulosti sezná­mili jsme se s podniky kdysi poháněnými jeho vodou. Všimli jsme si také, že během 19. století někteří mlynáři svůj pomoučněný kabát vyměnili za kabát zaprášený pilinami, a zjistili jsme, že k takovému vývoji přispělo ně­kolik faktorů.

Jak u Dřevěného mlýna uvedeno, vznikly v Horním Jiřetíně dva parní mlýny; nebyly to jediné v okrese, které svými výkonnými stroji velmi hospo­dárně pracovaly a snižováním výmelného se staly velkými konkurenty vod­ních mlýnů.(9) Soupeření mlynářů začalo již po r. 1848, když byla zrušena robota a nastoupila svoboda mletí, a vedlo k zániku těch podniků, jejichž ma­jitelé nemohli stačit tempu technického zlepšování provozu.

V této době se v celém podkrušnohorském kraji rozvíjela těžba hnědého uhlí a s tím silně vzrostla spotřeba důlního a stavebního dříví. Ale také sta­vební ruch vyvolaný rychle rostoucím počtem obyvatel mostecké uhelné pánve ovlivnil dřevařský průmysl živou poptávkou po řezivu. Neméně významným, třebaže dočasným odběratelem se stala v letech 1867-1880 stavba železničních tratí.

Četné objednávky si vyžádaly zvýšenou těžbu dřeva, na zpracování takového množství dřeva však stávající pily nestačily, a proto do­šlo k přestavbě starých mlýnů na pily. Této pro dřevařský průmysl příznivé situace se chopil Mořic Weber, majitel realit v Hamru, a postavil nedaleko šachty Antonky pilu s parním pohonem, vybavenou moderními stroji.

Lze při­pomenout ještě jedno odvětví dřevo-výroby: hračkářství. Podle zápisu v janov­ské kronice vlastnilo v r. 1886 živnostenské oprávnění (mimo firmy K. Köhler) 25 výrobců hraček, z nichž zůstalo do r. 1910 pouze šest činných. Pravděpo­dobně pracovali původně pro Köhlera, který měl celý obchod s hračkami v ruce, někteří přešli také do jeho podniku, většina se dala na havířinu, sli­bující lepší výdělek.

Janov patří mezi nejstarší obce okresu, bohatá je jeho historie a jistě se najdou ještě zajímavé dokumenty, z jejichž obsahu bude možno některé údaje upřesnit a také doplnit.

Poznámky:

1. Mlynáři žádali 16 000 zlatých, město jim nabízelo 15 000 zl, neboť suchý rok a pitné vody nedostatek. Aby nedošlo k dalším průtahům při odvolání, rozhodli se radní ve schůzi dne 8. července 1885, zaplatit v požadované výši 16 000 zlatých.
2. Viz kronika obce Hamr str. 94.
3. Zavedením novodobých mlýnských strojů toto řemeslo, sekernictví zaniklo
4. Poslední zástupci řemesla byli: Albín Teiohert v Mostě, Josef Uhlich a Antonín Grimmer v Hoře Sv. Kateřiny. (Adresář 1890.)
5. V rozpočtu pily, vypracovaném lesní správou na rok 1887, byly vyčísleny příjmy ve výši 5400 zlatých a výdaje ve výši 4909 zlatých (mzdy 539 zl.pojištění a daně 231 zl, dřevo a dovoz 4140 zl).
6. Erzgebirgszeitung, 15. ročník, str. 57-59.
7. Zámecký mlýn v Mostě například platil v r. 1780 300 zlatých ročně.
8. Sommer uvádí též Raktenmühle.
9. Na území Čech bylo v r. 1875 statisticky podchyceno 7257 mlýnů, z 110 parních.