Obec Horní Jiřetín, v roce 1914 povýšena na město, byla, pokud sahají historické prameny, vždy jednou z nejortodoxnějších německých bašt na našem okrese. Ještě při sčítání lidu v roce 1880 nebyl zjištěn v místě žádný Čech, ale po zřízení několika hnědouhelných dolů v sousedním Dolním Jiřetíně se začali i sem stěhovat Češi. V roce 1890 zde bylo podle úředních záznamů již 15 Cechů a o deset let později již 160, podle soukromého sčítání dokonce 300. Roku 1910 pak již i úřední záznamy uvádějí 303 občanů české národnosti. Čeští obyvatelé zde ovšem tvořili pouze národnostní menšinu. Dříve, za rakouské správy, byli Češi ve zdejší oblasti germanizováni, zejména pak děti, které chodily do německých škol. Požadavkům české menšiny, aby měli vlastní školu, nebylo vyhověno. Pokus o založení české školy před válkou, v roce 1907. ztroskotal. Tehdy byl proveden zápis českých dětí, ovšem soukromý, aby s pomocí Ústřední matice školské bylo v obci docíleno zřízení soukromé české školy. Avšak pro vypovídání českých rodin z bytů od toho bylo upuštěno.
Dne 29. října 1918 vyhlásilo německé obyvatelstvo v Čechách tzv. provincii Deutschbóhmen, která se hlásila k německému Rakousku. Naše republika však nikdy neuznala toto rozdělení a trvala na jednotnosti země. Opírajíc se o čl. 4 smlouvy o příměří z 3. listopadu 1918 (obsazení území k udržení pořádku), obsadila začátkem prosince celé území. Mírovými smlouvami versaillskou a saintgermainskou bylo toto území definitivně přiřčeno Československu.
Teprve po osvobození republiky se uskutečnil hornojiřetínským Čechům dávný sen. Ve školním roce 1919/20 byla otevřena česká obecná škola, která měla dvě třídy po dvou odděleních a byla umístěna v budově německé dívčí školy. Prvním zatímním správcem školy byl jmenován Bedřich Pečínka, první učitelkou se stala zatímní učitelka Marie Šefrnová. Vyučování začalo 16. září 1919. Škola byla zřízena na základě § 4 zákona ze dne 3. dubna 1919 č. 189 sb. jako škola menšinová a jejím vydržovatelem byl zpočátku Zemský správní výbor v Praze. Od 1. ledna 1921 převzalo menšinové školy ministerstvo školství, čímž se škola stala státní.
V prvním roce navštěvovalo školu sedmdesát českých dětí z Horního Jiřetína a Černic, tehdy obec Albrechtice, okres Chomutov, které byly k Hornímu Jiřetínu přiškoleny. Začátky byly obtížné. Důvodem byla předešlá úsilná germanizace zdejších Čechů. Vždyť ze sedmdesáti žáků rozumělo českému výkladu učitelů jen 8 žáků dobře, ostatní pak málo nebo vůbec. Germanizace předešlých let byla tak velká, že i mnohé ryze české rodiny mluvily mezi sebou německy. Mnozí Češi se sice po 28. říjnu 1918 rozpomněli na svůj český" původ, mnohých se vsak v tomto směru vůbec netkl. Jak píše kronikář zdejší školy B. Pecinka: „Matka - Češka - se vyjádřila, že své děti česky blbnout nenechá". Zmíněné jazykové potíže ztěžovaly práci učitelů ještě několik let.
Česká škola se musila spokojit s vybavením pro německou školu již nepotřebným a nebyly Žádné učební pomůcky. Na štěstí místní čeští občané pamatovali na školu sbírkami, které vynesly asi dva tisíce korun. V zastupitelstvu obce bylo osmnáct německých sociálních demokratů, jimž Češi pomáhali ke dvoutřetinové většině. Za to žádali, aby obec podporovala zdejší českou školu. Byla též zřízena česká místní školní rada.
Škola hned od počátku pečovala o chudé děti. Již od prvního roku dostávaly děti v zimních měsících, pokud chtěly, čtyřikrát týdně kakao a polévku. Ve školním roce 1922/23 počala škola podělovat nejchudší žáky obuví, šatstvem a prádlem. Od roku 1924 byla pravidelně každý rok pořádána vánoční nadílka. Dary nebo peněžité Částky dostávala škola hlavně od Okresní péče o mládež v Horním Litvínově, dále od Národní jednoty Severočeské, později také od firmy „Trhlina" v Bratislavě, někdy i od jednotlivců. V roce 1931 byly poprvé poslány tři děti na prázdninový pobyt na Sedlčansko.
Počátkem školního roku 1924/25 byl dosavadní správce školy B. Pecinka přeložen do Jáchymova a na jeho místo nastoupil Karel Topinka. Dne 1. května 1925 byl zrušen dosavadní mostecký inspektorát a škola byla přidělena inspektorátu menšinových škol v Teplicích-Šanově. Pod tento inspektorát patřila škola pouze dva roky, neboť 1. srpna 1927 byl inspektorát v Mostě opět obnoven a Česká škola hornojiřetínská opět přešla do jeho kompetence.
Následkem válečných let klesal rok od roku počet žáků, až ve školním roce 1925/26 byla výnosem ministerstva školství a národní osvěty jedna třída zrušena. Avšak již v následujícím roce počet žáků vzrostl téměř o 25 procent. V letech 1927-29 probíhaly akce ke znovuotevření druhé třídy, která pak byla výnosem ministerstva školství a národní osvěty dne 1. ledna 1929 opět otevřena. V témže roce poněkud poklesl počet žáků, neboť v Černicích byla otevřena státní škola, kam přešly černické děti ze školy hornojiřetínské. Ke škole zatím již v roce 1928 přibyla mateřská škola. Ta byla otevřena l. dubna 1928.
Škola měla ovšem velké potíže se svým umístěním. Umístění v budově německé dívčí školy nevyhovovalo. Jíž v roce 1922 začíná akce na získání pozemku pro stavbu české školy. Navrhovaný pozemek však byl uznán za nevyhovující pro své excentrické položení vzhledem k přiškolené obci Černice. Byl však zabrán pro případnou výměnu za pozemek jiný, vyhovující. Správce školy pak upozornil na nejvhodnější pozemky. Ve školním roce 1923/24 se dvakrát jednalo o získání staveniště pro školu. 7. prosince 1923 komisionální šetření potvrdilo, že dosavadní parcela (č. 4) skutečně nevyhovuje. Byla vyhledána parcela nová (1217/2; část parcely 1219/1; 1220; 1230; 1231). Proti tomu však jejich němečtí majitelé podali rekurs z důvodů nacionálních. Na novém jednání dne 11. dubna 1924 bylo znovu potvrzeno, že parcela č. 4 skutečně nevyhovuje. Ve školním roce 1927/28 školní výbor opět rokoval o vystavění české školy.
V roce 1929 se objevily další potíže. Místní německá školní rada v Horním Jiřetíně vypověděla přípisem ze dne 13. září 1929 českou obecnou školu a opatrovnu z budovy německé dívčí školy. Výpověd odůvodnila tím, že potřebuje místnosti pro nově zřízené pobočky při německé dívčí škole. V komisionálním jednání, konaném v červnu 1930, bylo dohodou mezi zdejší obcí a zástupci ministerstva Školství a národní osvěty ujednáno, že dosavadní místnosti budou české škole prozatím ponechány, ovšem s podmínkou, že ministerstvo školství koupí vhodný objekt nebo postaví pro školu novou budovu. Ve školním roce 1930/31 byla z popudu školního výboru svolána schůze českých rodičů, na níž bylo usneseno žádat znovu ministerstvo školství, aby pro českou školu postavilo budovu. Byla ustavena komise pro zajištění pozemku, která jej 4. dubna 1931 zajistila na pozemku beneficia zdejší fary. Ke stavbě školy mělo dojít snad v roce 1932, nebylo to však jisté. 9. června 1933 dala místní školní rada výpověď z místnosti mateřské školy.
Správce školy Josef Seffl, který nastoupil po K. Topinkoví v roce 1930, a místní školní výbor navrhli inspektorátu v Mostě dům čp. 20. V následujícím školním roce byla místnost mateřské Školy vyklizena a opatrovna zatímně umístěna v tělocvičně obecné školy. Místnost však nevyhovovala, byla vlhká a chladná a v zimě se nedala vytopit. V minulém roce navrženou koupi domu čp. 20 ministerská rada neschválila. Pozemek pro příští stavbu školy byl již zajištěn z patrimonia zdejší fary, nebylo však dosud žádných zpráv o tom, zda bude škola kdy postavena. Nová budova nebyla až dosud postavena a škola je nyní umístěna opět v budovách bývalé německé dívčí školy.
Během let sílilo nepřátelství německého obyvatelstva k české menšině. Některé české rodiny se stěhovaly do vnitrozemí a žáků stále ubývalo. To pokračovalo až do roku 1938, kdy oba učitelé, řídící učitel Josef Michálek, který, nastoupil v roce 1935 místo Josefa Šeffla, a učitelka Františka Emingrová zůstali týden před mobilizací (24. září 1938) ve třídách sami. V den mobilizace odešel řídící učitel Josef Michálek ke svému vojenskému útvaru v Hradci Králové a správu školy vedla paní učitelka Fr. Emingrová, které se podařilo, podle zápisu v kronice, zachránit alespoň úřední knihy školy. Ty však jsou dnes, bohužel, nezvěstné, s výjimkou kroniky, kterou odevzdala několik let po válce Okresnímu archivu v Litvínově. Po třídních výkazech bylo ze strany litvínovského archivu pátráno u posledního ředitele školy, který údajně po válce působil v Rožmitále pod Třemšínem, avšak dopis zůstal bez odpovědi. Při skartačním řízení na škole v Horním Jiřetíně v roce 1960 nebyly výkazy nalezeny.
Po okupaci našeho pohraničí začátkem října 1938 rozeslaly říšské školské úřady obcím na obsazeném území připiš, v němž se dotazovaly na počet českých dětí v obci, za účelem zjištění, kolik Českých škol nebo aspoň tříd by bylo třeba v jednotlivých místech zřídit. Městský úřad v Horním Jiřetíně, podobně jako ve většině jiných obcí, však odpověděl, že české školy ani třídy není třeba, jelikož všechny České děti se přihlásily do německé školy a všichni čeští učitelé se odstěhovali do vnitrozemí.
Po druhé světové válce byla hornojiřetínská obecná Škola obnovena. Otevřena byla 3. září 1945 a správou byla spojena s dolnojiřetínskou měšťanskou školou. Avšak i měšťanská škola dolnojiřetínská byla první rok umístěna v Horním Jiřetíně, neboť budovy jí určené nemohla ještě používat. Obě školy byly zde umístěny v budovách bývalé německé školy, čp. 300 a 126. Měšťanská škola však byla otevřena1 o týden později, dne 10. září 1945, v důsledku úprav budovy.
Od 1. listopadu 1945 přibyla k oběma školám ještě lidová škola zemědělská, povinná zemědělskému dorostu v obvodu šesti km od Horního Jiřetína. Zatím však bylo připraveno otevření měšťanské školy v Dolním Jiřetíně. Ta byla otevřena 1. května 1946. Její otevření mělo za následek pokles počtu žáků na škole v Horním Jiřetíně. Všechny třídy, které měly pobočky, je tím ztratily.
Obecná škola v Horním Jiřetíně byla od školního roku 1948/49 přezvána na „národní školu". Měšťanská škola byla přejmenována zároveň na „střední školu". Obě školy pak byly roku 1953 sloučeny v osmiletou střední školu.
V současné době, kdy má Horní Jiřetín přibližně stejný počet obyvatel jako v době před válkou [1930: 3481 obyvatel; 1960: 3458 obyvatel], většinou české národnosti, je v Horním Jiřetíně základní devítiletá škola zhruba s 380 žáky ve 14 třídách.
Poslední komentáře
2 roky 1 týden zpět
6 let 6 týdnů zpět
6 let 19 týdnů zpět
6 let 19 týdnů zpět
6 let 19 týdnů zpět