Nová Ves v Horách-Gebirgsneudorf
Majitelé panství
Hraniční lesy byly zpočátku v držení zemského majestátu. Vždyť už samotný název lesa "Království" nám říká, komu les rozkládající se od H. Sv. Kateřiny po Mníšek patřil. Kvůli marnotratnému hospodaření Přemyslovců přešla velká území západních Čech jako záruky a dary do rukou bílinského župního purkrabí z rodiny Hrabišiců. Panství Hrabišiců sahalo až ke Slavkovu a Ostrovu u Karlových Varů, k Bečovu nad Teplou a Žluticím. Potomek rodu Hrabišiců, Boreš, založil kolem roku 1126 hrad nad Osekem, který nesl jméno "Riesenburg" (Rýzmburk). Později nesl tento rod jméno " panů z Riesenburgu". Přes jejich panství vedla solná stezka do Saydy. Roku 1206 darovali páni z Riesenburgu farnost Sayda, krátce předtím založenému klášteru v Oseku. Nemáme však žádný listinný doklad, že by k panství pánů z Riesenburgu patřila oblast tehdejšího Rottendorfu. Tak jako les "Království", mohlo tehdy území Rottendorfu patřit mosteckému panství (majetku mosteckého hradu). V době bojů, které vedl císař Zikmund proti husitským vojskům, půjčil mu jako pomoc míšeňský markrabě, 90 000 zlatých.
Když vojsko rebelů z Chomutova a Bíliny v roce 1421 stálo před Mostem, přišlo mosteckým (královským) na pomoc velké množství vojska míšeňského. Aby mohl císař zaplatit míšeňské vojsko, které mu pomohlo město Most uhájit, dal toto město společně s Osekem, Duchcovem, hradem Riesenburgem a jinými statky 31. března 1423 markraběti míšeňskému Bedřichovi, do zástavy. Po korunovaci Ladislava Pohrobka 28. října 1453 byla provedena všeobecná revize majetku v Čechách. Král Ladislav požadoval od sasských vévodů navrácení českých statků a majetku české koruně. Ti však odmítli a roku 1455 došlo k válce, která skončila pro českého krále vítězně.
Dnem 2. března 1458 nastoupil na český trůn Jiří z Poděbrad a 25. dubna 1459 opustili míšeňští hrad Most a Riesenburg. Tímto se opět dostaly pozemky a usedlosti v oblasti Rottendorfu a Mníšku do vlastnictví království.
Kolem roku 1479 se stalo město Most majetkem rodiny z Vitzthumu (Fictumu), a bylo započato s vybíráním poplatků pro hrad, který sloužil jako zemská strážní hlídka.
V roce 1507 se stal novým majitelem mosteckého hradu Jan (Johann) z Veitmile.
S příchodem jeho rodiny začíná nový rozvoj Krušnohoří.
Dědicem a výhradním vlastníkem pozemků se roku 1515 stává Sebastian z Veitmile. Kromě jiného majetku a pozemků je pánem Chomutova, Červeného hrádku a celého bývalého soudního okresu H. Sv. Kateřiny.
Počátky osídlení v Nové Vsi v Horách
Dnes už přesně nevíme, kde a kdy byla postavena obydlí prvních osadníků. Rovněž neznáme důvod osídlení, například zda k němu nedošlo z nařízeni či příkazu majitele půdy, případně panství. Ve svém historickém pojednání "Česká Nová Ves a Mníšek v Krušných horách" píše farář Hrdy z Anfangenu: "Chudí uhlíři osídlili ve 12. století tuto část pohoří, mýtili lesy a stavěly malá obydlí ze dřeva a hlíny". Také učitel Karel Gabert, který několik let vyučoval na zdejší škole a zabýval se dějinami obce, se domnívá, že příchod prvních osadníků ve 14. století ovlivnilo počínající rudné dolování a blízkost solné stezky.
Podle ústní tradice si osadníci budovali svá obydlí v blízkosti vody, nacházela se pravděpodobně podél potoka Svidnice, čemuž nasvědčuje i rozdělení pozemků.
Tato stará ves Rottendorf (původní název Nové Vsi v Horách) mněla již kolem roku 1384 svůj kostel (kapli), který byl zasvěcený archandělu Michaelu a vlastního duchovního. Místo kde tento kostel stál je neznámé.
Když husitská vojska v roce 1429 při svém válečném tažení do Saska, přecházela přes Krušné hory, dřevěný kostel v Rottendorfu vypálili a duchovní zabili.
Založení osady
Zda husité tehdy část obyvatel povraždili a jejich obydlí ve staré vsi Rottendorf vypálili, to nevíme. Plášť dějin zakryje každou událost.
V 16 století dochází k velkým změnám, majitel panství Sebastian z Veitmile (Weitmühl) nechává stavět tak zvaný "starý kostel" a věnuje osadníkům v roce 1537 zvon, který sloužil až do roku 1922. Nedochovalo se nám, kdy začalo vyměřování a přidělování půdy v dnešním katastru nového Rottendorfu. Mnohé však mluví pro to, že již Sebastian z Veitmile osadníkům vyměřování a přidělování pozemků zařídil.
Z "Handfestu" (zakládací listiny), vydané na Hromnice (2. února) 1564 se dovídáme že domy a pozemky již byly přiděleny. Tato listina byla vydána na žádost poddaných majitelkami panství Annou a Magdalenou z Veitmile. Jejich otec Sebastian byl pokrokový a prozíravý hospodář, který v době, kdy byl majitelem panství založil osady Horu Sv. Šebestiána
(B. Sebastiansberg) a Mníšek (Einsiedel). Zemřel 13.11.1549. Po smrti Sebastiana z Veitmile se stal dědicem panství jeho syn Jan. Ten roku 1562 vydal handfest pro osadu Mníšek ve kterém na přání poddaných uvádí prosbu o přidělení pozemků, píše se zde: "...,které pak Vám můj milovaný pan otec, v blažené paměti, na Váš popud a prosby již dříve poskytl a povolil"
Ještě v tomto roce Jan z Veitmile umírá, aniž by vydal dokument pro osadníky Rottendorfu tuto listinu sepsaly až dědičky panství Anna a Magdalena svobodné slečny z Veitmile.
Název Rottendorf
Původ místních jmen je mnohdy odkazem jejich historie. Název "Rottendorf" mohl vzniknout spojením slov "Rott" - "Rod", což znamená "mýtit, vymýtit, klučit, zužitkovat, případně spojovat pozemky." Slovo "Rott" pochází ze starého hornoněmeckého "Riutan".
Jiné vysvětlení vzniku místního názvu, je středohornoněmecký význam slova "Rott" - Vorspanndienste - přepřahací služba, přepřahání. Podél staré obchodní cesty z Benátek do Augsburgu byla místa, "Rott - Dienste", kde se přepřahaly vozy. Kromě výměny koní, bylo nutné, kvůli neschůdným cestám překládat i zboží na jiné vozy, především při přechodu Alp. Lidé kteří zajišťovali tyto služby, se museli z nařízení majitelů panství starat také o údržbu těchto cest. Založení Rottendorfu by mohlo s touto službou a údržbou souviset. Bylo zde příkré stoupání z Horního Jiřetína Mariánským údolím do Rottendorfu.
Zatím co N.Ves a Lesná (Ladunng) mají svůj "Handfest", nebo-li zakládací listinu, Mikulovicím takový nebo podobný dokument, ze kterého by mohla být odvozena doba založení, schází. Osada Mikulovice je prvně uvedena v kupní smlouvě Jiřího Hochhausera z Hochhausu z roku 1599. Touto listinou získal mimo jiných statků (jmění) také Černice a před nedávnem založenou ves Mikulovice.
Nově získaný majetek připojil k panství Jezeří. Rodu Hochhauserů patřilo panství Jezeří od roku 1513, kdy jej získali jako dědictví po švagrovi Zikmundu Smolíkovi ze Slavic. Město Most se stalo majitelem tohoto panství 12.10.1595, k tomuto náleželo zboží do kterého patřila také N. Ves v Horách a bylo zapsáno do zemských desek 3. listopadu 1595. V této smlouvě však Mikulovice uvedeny nejsou.
Dne 28. ledna 1623 získal Vilém mladší Popel, svobodný pán z Lobkovic skrze císařskou konfiskační komisi panství Jezeří a k němu si přisvojil majetek Mikuláše Hochhausera. V zakládací listině Lesné, kterou dal vystavit Mikuláš 6. prosince 1590, nechává vedle osvědčení Václava z Olzettowitz přidat pečeť Jiřího z Hochhausu. Jiří tedy sídlil na Jezeří již v roce 1590.
Jelikož v "novoveském handfestu" z roku 1564 není uveden popis katastru a hranice mezi Rottendorfem a Mikulovicemi, lze se domnívat, že v této době osada ještě neexistovala. Zajímavá je pro nás též kupní smlouva z 13. března 1585,ve které se uvádí, že mostecký zámek z četnými dvory a obcemi v okolí, prodal Rudolf II za 48 200 kop míšeňských grošů Ladislavu
Lobkovicovi staršímu. V této smlouvě je z uváděných míst jmenován také Mníšek (Einsiedel) a prvně se zde objevuje pod českým názvem Nová Ves. Mikulovice (Nickelsdorf) však v této smlouvě uvedeny nejsou. Tato osada však mohla vzniknout mezi léty 1585 až 1595, kdy byl majitelem panství Ladislav z Lobkovic. Jako důkaz by mohla sloužit formulace z kupní smlouvy z roku 1599, kde se říká:"...,nedávno zbudovaná ves Nickelsdorf". Z dřívějších dob je prokázaný též název Nicklasdorf. Přestože, nemáme písemný doklad o založení Mikulovic, můžeme se domnívat, že osada vznikla kolem roku 1590.
Mikuláš Hochhauser patřil mezi spiklence, kteří se 23. 5. 1618 podíleli na pražské defenestraci. Po porážce byl rebelům (povstalcům), kromě jiného, trestním soudem zabaven majetek. Majitelem panství se tak stal z rozhodnutí již zmiňované konfiskační komise 28.1.1623 Vilém mladší z Lobkovic a Kosti.
Mikulovice pravděpodobně vznikly jako osada drvoštěpů. V daňovém výpisu z roku 1654 se uvádí, že Mikulovice mají 14 chalup a že : "všichni se rubáním dřeva živí". Les byl od počátků osady hlavním zdrojem obživy osadníků. Většina Mikulovických měla tehdy jen dva strychy půdy, jeden kus tažných zvířat, dvě nebo tři krávy, jeden až dva kusy mladého dobytka, právě tolik koz a jedno prase. Ve stejném roce se však uvádí, že osada je pustá a jsou tam pouze dvě rodiny, Valentýna Sommerschucha a Michaela Seiferta. Ve farní knize H.Sv.Kateřiny z roku 1632, z doby morových epidemií, jsou jmenováni také nebožtíci z Mikulovic. V soudním protokolu vydaného rovněž v roce 1632 sepíše o "Schütz von Nickelsdorf" (tak tehdy říkali hajnému, lesnímu). Tento měl v podnapilosti a bujnosti při výročním trhu v H. Sv. Kateřiny střílet do hostinského vývěsního štítu a byl proto uvězněn.
Kolem roku 1643 byl rychtářem v Mikulovicích Kryštof Walter. Ze zápisu z křestní knihy H. Sv. Kateřiny z 5. ledna 1643, se dovídáme, že byl kmotrem syna vojáka Jiřího Schumnna z Ervěnic (Seestadtl).
Schaller ve svém díle "Biografie království českého" uvádí v Mikulovicích 47 domů. Sommer popisuje ve své práci " Království české" z roku 1846 obec následovně: Mikulovice ves ze 67 domy a 444 obyvateli, je roztroušena po horském hřebenu a údolí potoka, vzdálená hodinu cesty od Jezeří, je zde panská myslivna a hostinec, a jižním směrem, čtvrt hodiny cesty vzdálená hájovna na Lništi (Flachsgrund).
Přejít na:
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
Poslední komentáře
1 rok 49 týdnů zpět
5 let 14 týdnů zpět
5 let 27 týdnů zpět
5 let 27 týdnů zpět
5 let 28 týdnů zpět