Historie Litvínovska

Nový Žeberk

Hrad postaven místo nepohodlného Starého Žeberka, nebyl zřejmě zcela dokončen a v průběhu 1. pol. 15. stol. zanikl. Zachovány zbytky zdiva paláce a hradeb, mohutný do skály vytesaný příkop a opevnění ve formě valů a dalších příkopů .

Dispozice hradu byla dvoudílná; nepříliš rozlehlé jádro chráněné parkánem obsahovalo jen obdélný, zřejmě výstavný palác (dochoval se okosený lomený portál, v 70. letech 20. stol. odvezený do mostecké expozitury ČSAV), níže položené předhradí bylo chráněno obvodovou hradbou, k níž přiléhaly hospodářské a provozní budovy, a mohutným, do skály vytesaným příkopem. Severozápadní svah hradního vrchu byl dále silně opevněn třemi příkopy s hradbami a zřejmě i baštou pod palácem na západě.

Zajímavou skutečností je, že na jihovýchodní straně, kde svah hradního vrchu rovněž není dostatečnou ochranou, chybí okružní příkop i jakékoli další opevnění. Z neznámého důvodu nebyl tedy hrad, především jeho vnější opevnění s valy a příkopy, nikdy zcela dokončen, a je tak zajímavým dokladem vývoje a průběhu stavebních prací. Typově se jedná o jednoduchý, bezvěžový šlechtický hrad s palácem jako hlavní obrannou i obytnou stavbou, poměrně běžně používaný ve 2. polovině 13. a v 1. polovině 14. století.

Historie Nového Žeberka

Dochované písemné prameny o historii hradu jsou sporadické a navíc často nejasné, neboť je obtížné určit, zda se týkají této lokality a nebo dříve vybudovaného Starého Žeberka, který se jako původní středisko panství nacházel jen asi 3 km daleko, na vrcholu Jezerky. Situaci komplikují i souvislosti s historií dnešního Červeného Hrádku, takže dlouho nebyl Nový Žeberk v literatuře uváděn vůbec (neznal jej ani známý historik českých hradů August Sedláček) a nebo byl popisován jako neznámá tvrz u Pyšné (Hrady zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 1984). Přitom již roku 1962 zpracoval J. Čermák ve své studii „Starý a Nový Žeberk a Borek, Regionální studie I", (Litvínovsko - Mostecko 10 - 15 ) historii těchto památek a přesvědčivě ztotožnil zbytky hradu u Pyšné s Novým Žeberkem.

Existence obou Žeberků je historicky doložena k r. 1327, kdy byly majetkem pánů z Bergova. V lednu 1383 koupil Starý i Nový Žeberk od Oty z Bergova i s celým panstvím Těma z Koldic a protože se po tomto roce již neobjevují zmínky o dvou hradech, ale pouze o Žeberku, je možné se domnívat, že méně pohodlný a špatně přístupný hrad Starý Žeberk byl nedlouho po r. 1383 opuštěn, zpustl a panství bylo spravováno z Nového Žeberka. Po r. 1395 mělo hrad v zástavě od Koldiců postupně několik držitelů: Albrecht z Leisneku, Jindřich z Ervěnic a po od r. 1402 komtur řádu německých rytířů Albrecht z Dubé. K r. 1412 jsou na Žeberku doloženi Kašpar a Jindřich z Gablence jako hejtmani posádky, poté jej koupil Vít ze Šumburka, který připojil zboží r. 1418 k Borku (dnešní Červený Hrádek) a podle zápisu v obnoveným deskách zemských byl jeho držitelem ještě po husitských válkách. Někdy před r. 1454 získal Žeberk Albert z Konipas; z r. 1470 pak pochází zpráva o zaniklé vsi Hrachovec, dříve patřící k Novému Žeberku. Hrad byl tedy již v tomto roce zřejmě opuštěný. V průběhu následujících století sloužily jeho zříceniny jako příhodný zdroj stavebního materiálu, především pro obyvatele Pyšné, a dodnes se proto z původně mohutného sídla dochovaly jen malé zbytky zdí paláce a opevnění.