Historie Litvínovska

Část II.

Němci z Čech, Moravy a Slezska se před 1. světovou válkou začali nazývat sudetští Němci a už za války pohlíželi na snahy o vytvoření samostatného národního československého státu s nedůvěrou. Po jeho vzniku si vytvořili vlastní orgány a byli rozhodnuti ignorovat legální vládu nové republiky. Československý stát musel nastálou situaci řešit vojenským obsazením pohraničí a svou svrchovanost nad tímto územím ubránit silou. V dalším pokračování sledujme, jak tyto dramatické události konce roku 1918 líčí německy psaná mostecká kronika, z jejíchž zápisů opět vybíráme:

27. listopad: Příchod českého vojska.

České obsazování německých měst a obcí v Čechách českými oddíly vedlo k předpokladu, že dojde také na obsazení Mostu, a zaznívaly zvěsti, že se tak stane brzy. Takovému plánovanému obsazení mělo být z německé strany bráněno vojenskou obranou města, případně zcela zabráněno. V 9 hodin večer se dostavili první Češi pocházející z Mostu, zčásti vojáci, zčásti ozbrojení civilisté, a hned obsadili státní nádraží a tzv. novou čtvrť (Svatováclavské předměstí). K nim se připojili sokolové a čeští železničáři, kteří se ozbrojili puškami uloženými v drážním skladu. K 11. hodině večerní přivezl vojenský vlak 200-250 vojáků českého střeleckého pluku číslo 8 z Prahy. Tito byli vyzbrojeni plnou polní a s sebou přivezli koně, vagóny se zavazadly, kulomety a polní kuchyň.

28. listopad: Obsazení města.

Z 27. na 28. 11., a to o půlnoci, došlo v Nádražní ulici k třenicím mezi německou a českou hlídkou. Původně byla německá hlídka slabší než česká. Když německé straně přišla posila, došlo ke střelbě. (Zde se zjišťuje, že střelba začala z české strany.) Během noci se střelba několikrát opakovala, na německé straně byli zraněni poručík Rudolf Umlauf a jeden voják Volkswehru. Časně ráno začal z různých stran útok Čechů na kasárna v Kasárenské ulici. (Češi k tomuto účelu kromě jiného zřídili u Domu řemesel na 2. náměstí barikádu.) Brzy došlo k živé palbě, a to nejdříve v Okružní ulici a ulici Františka Josefa. Střelba se rozšířila až k Jahnově ulici, když české vojsko dostalo z Lomu a z okolních obcí posily. K šesté hodině ranní bylo nádraží ústecko-teplické dráhy v rukou Čechů. Během dopoledne byly veřejné budovy systematicky obsazovány. Tak se dostaly do rukou Čechů budova národní školy sv. Václava v Teplické ulici a skladiště v Kopistské ulici. Obchody ve městě byly ovšem uzavřené. Obyvatelstvo obou národností se chovalo celkem klidně. O půl desáté dopoledne se české vojsko pokusilo obsadit stará kasárna. Češi byli rozestavěni u příkopu v Jahnově a Karlově ulici, drželi průchozí dům na 2. náměstí a z těchto míst ostřelovali stráže před kasárny. Německá strana kladla tuhý odpor. Došlo k úporné palbě, která trvala více než jednu hodinu. Domobrana uvedla v činnost kulomety, které byly v kasárnách, a tak do nich Čechům zabránila vniknout. Pod kulometnou palbou byly Kasárenská, Jahnova a Karlova ulice. Stěny domů byly na mnoha místech poškozeny.

K jedenácté hodině byla palba zastavena, bojující stáli však proti sobě připraveni k boji. Německá domobrana byla v tuto dobu ještě ve starých a nových kasárnách (v Žatecké ulici), v Kostelní ulici, na dvou náměstích a na jiných místech. V jednu hodinu odpoledne (ve stejné době Češi zadrželi u Souše osobní vlak přijíždějící od Chomutova) došlo k vyjednávání mezi Okresním národním výborem Most a Čechy. Přitom byli z německé strany přítomni JUDr. Hans Leitner jako předseda okresního národního výboru, Wenzel Brinke - vedoucí okresní nemocenské pojišťovny, Anton Tuwitzka - drážní podúředník, Rudolf Burghart - velitel Volkswehru, Wilhelm Wenzl, dr. Syha, Franz Petermann, Anton Partes - vedoucí redaktor Brüxer Volkszeitung, Josef Förster - major, Adalbert Staněk, Anton Mohnert, Anton Weigend, Richard Reinhardt - berní správa, Anton Lande - zemědělec v Bečově, Josef Truntschka - městský radní, Karl Hofmann - městský radní, Artur Lövy a Adalbert Mûller. Jednání vedla následující dohodě: „Německá domobrana v Mostě řádně předává dnešním dnem, tj. 28. 11. 1918 ve tři hodiny odpoledne stará kasárna se zbraněmi a se vším erárním materiálem, který se tam nachází, regulérnímu českému vojsku. Pro strážní službu zůstává německé domobraně 30 lidí, kteréžto osoby určí velitel major Förster. Stráž sokolů bude rozpuštěna a nahrazena regulérními českými vojáky." Tato dohoda byla uzavřena mezi velitelem majorem Förstrem a kapitánem Havlíčkem. Dále byli přítomni okresní hejtman Gustav Fischer, dr. Hans Leitner jako předseda německého okresního národního výboru, kapitán Karl Bürgmann, zástupce předsedy okresu Anton Lande z Bečova z německé strany a z české strany ministr pro výživu národa MUDr. Vrbenský, Praha, JUDr. Václav Bendl a redaktor Jaroslav Astr jako zástupce českého Ústředního národního výboru v Duchcově a dále zástupci českého okresního národního výboru v Mostě, Leopold Šašek a František Vykouk.

Předání bylo dohodnuto zplnomocněnci obou stran za následujícího zachování práv německého okresního národního výboru: „Okresní národní výbor souhlasí s rozhodnutím předcházející dohody ze dne 28. 11. 1918 s právním ohrazením se proti provedenému násilnému obsazení sídelního území, patřícího k provincii Deutschböhmen, a současně rozhodl, že domobrana, zřízená na základě dobrovolnosti, je při 10denní výpovědi všech současných členů a při dočasném ponechání 30 mužů zvolených velitelem majorem Förstrem k zachování bezpečnosti městské obce Most, dnešním dnem rozpuštěna. Je nutno, aby mužstvo odevzdalo výzbroj, uniforma je mužstvu ponechána." Zatímco se členové okresního národního výboru přizpůsobili (šest jich zatím podepsalo), odzbrojili Češi městské policisty na radnici a obsadili strážnici, načež radnice byla pod dostřelem kulometů domobrany z věže kostela. Jednání bylo tímto předčasně ukončeno a střelba pokračovala kolem druhé hodiny odpoledne. Boj se střelbou byl veden s největší prudkostí. Ze všech stran se Češi snažili dostat do středu města. Zvláště lítý byl boj na 1. a na 2. náměstí. Okresní soud a radnice nesly známky střelby. Obětí boje se stala také meteorologická budka na 1. náměstí. V odpoledních hodinách (ke 4. hodině) vyjel náhle z Chomutovské ulice vůz na seno a zastavil těsně před kapucínským kostelem a hned nato padaly výstřely. Německá strana zpozorovala, že na rohu ulic Jezerní a Na Ptáku byli Češi (sokolové a civilisté v počtu 10 lidí) schováni za vozem a byli jím kryti. Zřejmě měli v úmyslu, že se takto kryti dostanou do města, aby pomáhali při obsazování města českým vojskem. Byli však palbou Němců zahnáni a vůz spolu s lidmi musel nastoupit cestu zpět. K páté hodině, když z teplicko-ústeckého nádraží měl odjet nákladní vlak ve směru na Chomutov, přišlo ze Souše hlášení, že na trati byly vytrhány kolejnice, každopádně kvůli zadržení případné vojenské pomoci z Chomutova. Železniční dopravu na Chomutov proto už nebylo možno udržet. Střelba ve městě přestala až s příchodem tmy. Je samozřejmé, že následkem toho ve všech možných částech bylo možno vidět stopy po kulkách na domech a oknech, ale také uvnitř bytů. Dokonce některé děravé skleněné tabule výkladů byly dlouhou dobu svědky pamětihodného boje.

Večer (mezi 5. a 6. hodinou), když se zdálo, že kasárna nelze dále udržet, německá domobrana kasárna vyklidila a přenechala je českému vojsku. Zásoby potravin, kůže a jiných materiálů, které momentálně nebyly hlídány, byly zčásti zašantročeny a toto rozkrádání skončilo teprve po obsazení kasáren vojskem. Také ve skladišti v Kopistské ulici došlo v době před jeho obsazením ke stejnému rozkrádání. V domech v Okružní ulici a v jiných objektech podnikali Češi domovní prohlídky, protože se prý z nich stříleno. V českém spolkovém domě Beseda v Okružní ulici byli zajati členové německé domobrany a také civilní osoby. Ve večerních hodinách bylo město v českém držení, s výjimkou nových jezdeckých kasáren v Žatecké ulici. Četnictvo a policie byly rozpuštěny, takže momentálně žádné orgány neprováděly bezpečnostní službu.

Pamětihodný boj, který se vedl při obsazení města, si vyžádal tyto oběti na životech: Emil Mathiasch, 24 let, vrchní číšník, zastřelen v blízkosti policejních kasáren v Kasárenské ulici. Josef Trotz, 42 let, dělník, zabit údery puškou do hlavy. Oba patřili k Volkswehru. Střelou do hlavy byla u jatek usmrcena Elise Cihla, 22 let, číšnice v hostinci U Jeptišek. Katharina Počátka, 56 let, dělnice z Mostu, byla v Jezerní ulici zasažena do hlavy a téhož dne zemřela v okresní nemocnici na následky zranění. Následkem bojů byli do okresní nemocnice předáni tito zranění: poručík Rudolf Umlauf, 21 let, střelné zranění. Josef Vedral z Českého Brodu, 21 let, pomocná síla v pivovaru, průstřel břicha. Prodléval v Mostě na dovolené. Bedřich Tršek, 22letý sokol z Kopist, průstřel nohy. Ferdinand Sauerstein, 19 let, vojín mostecké domobrany, zasažen do kyčle. Josef Herm, 19letý vojín domobrany z Mostu. Georg Gröger, 67 let, vrchní průvodčí z Mostu, zasažen do nohy. Richard Hafner, 47let, strážník v Mostě, průstřel paže. Celkový počet obětí z řad obyvatel při vojenském obsazování města činil 4 mrtvé a 7 zraněných. Počet mrtvých a zraněných českých vojínů, kteří byli převezeni do Loun, nebyl veřejně znám, avšak jejich počet má být poměrně vyšší. Teprve když se zdálo, že už není žádné nebezpečí, otvíraly se domovní dveře a lidé se odvážili ven. Na rozích ulic stály české patroly, které vyšetřovaly každého procházejícího. Až noc rozestřela milosrdný závoj nad hrůzami dne.

28. listopad: Pamětihodné události při obsazování města.

... Městská policie byla odpoledne odzbrojena českými vojáky a postavena mimo službu. Policejní strážnice na radnici, která byla nyní používána jako strážnice českých vojáků, byla obrána o všechno služební zařízení. Ztratily se tam služební spisy a služební rozkazy, kromě jiného tzv. „Album zločinců", z pěti postelí bylo zašantročeno po dvou pokrývkách a prostěradlech, rovněž se ztratily nástěnné hodiny. Nelze se také nezmínit o tom, že ve strážní místnosti byly českými vojáky zadržovány také „prostitutky".

S odůvodněním, že se z jednotlivých domů střílelo, byly prováděny četné domovní prohlídky. V případě, že obyvatelé kladli nejmenší odpor, bylo jim vyhrožováno zatčením a zastřelením. Při domovních prohlídkách došlo k mnoha krádežím, dokonce v jednotlivých případech bylo možno mluvit přímo o loupeži. Tak byly obecní správní komisi (zřízené místo úředně rozpuštěného obecního zastupitelstva) od 28 žadatelů doručeny požadavky na náhradu škody v celkové částce 70 287 K.