Historie Litvínovska

Most - Most chce převzít od kraje podmáčený muzejní památník, který slouží podle Ženevských konvencí k uctění Evropanů zavlečených a umučených v nacistických lágrech na Mostecku.

Možná ještě letos skončí vleklý spor mezi městem Most a Ústeckým krajem o budoucnosti mosteckého Mezinárodního památníku obětem 2. světové války. Bývalé krematorium, architektonicky nejcennější novověká budova v Mostě, je českou kulturní památkou a patří kraji. Ten ji chtěl i s válečným muzeem darovat v roce 2007 Mostu jako jeho historické dědictví. Městské zastupitelstvo tehdy rozhodnutí odložilo kvůli poškození památníku spodní vodou a drahým opravám, které kraj odmítl hradit, protože objekt zařadil mezi svůj nepotřebný majetek. Po více než roce dalšího chátrání se zdá, že se obě instituce dohodnou. Alespoň to vyplývá z prohlášení politiků.

„Jednáme s krajem. Památník bude města," řekl Jiří Kurcin (KSČM), náměstek primátora pro školství, kulturu, sociální věci a zdravotnictví.

Památník obětem války v Mostě

Informaci potvrdil primátor Vlastimil Vozka (SMM). Uvedl, že o záměru jednal s hejtmankou Janou Vaňhovou. „Město Most památník převezme a bude ho provozovat tak, že nezůstane zavřený. Teď je na tahu kraj, aby připravil dokumentaci," sdělil Vozka.

Rychlost změny vlastníka ovlivní zejména vyjednávání o podmínkách transakce a hrazení oprav. Vedení Mostu dobře ví, že budova je ve špatném technickém stavu a potřebuje sanaci v řádech milionů korun. „Je třeba pokračovat ve vysušování zdiva. Přesto jsme po právním rozboru souhlasili s tím, že památník převezmeme," uvedl primátor. Radnice podle něj čekala, až bude po krajských volbách, aby dotáhla jednání do konce s novým vedením kraje. Kurcin a Vozka nevylučují, že převod se možná stihne ještě letos, opravy ale začnou později.

Spor o bývalé krematorium začal 20. prosince 2007, kdy opoziční mostecká ODS a SNK-ED kritizovaly radní, že dar od kraje nepřijali. "Nechceme se budovy zbavit, protože do ní zatéká. Budova je historickou součástí areálu mosteckého hřbitova," prohlásil tehdejší krajský hejtman Jiří Šulc (ODS). V lednu 2008 radní památník navštívili. Deník informoval, že budovu ničí plísně a průsaky podzemní vody. Část málo navštěvované expozice o Mostecku v letech 1939 – 1945 hnila ve vitrínách. Fotografie, zachycující hrůzy fašismu na Mostecku, se změnily v bezcenné cáry papíru, přestože elektrické vysoušeče v podmáčeném suterénu pracovaly nepřetržitě. Plíseň pronikla i do 1. patra.

Novodobý klasicistní chrám piety je přitom špičkovým dílem české individualistické moderny. V letech 1923–1924 ho postavil Anton Svitil podle plánů vídeňského architekta Augusta Kirsteina. „Navštěvují nás architekti z Prahy a Olomouce. Památník považují za nejcennější budovu ve městě," řekla správcová památníku. Na jeho zřízení přispěli váleční veteráni z Nizozemí, Ruska a Itálie. Památník připomíná 12 tisíc obětí války celkem čtrnácti národností a tisíce lidí, kteří prošli lágry na Mostecku.

O provoz památníku se chce starat Severočeský letecký archiv Most, občanské sdružení, které se zabývá historií a dokumentací války na Mostecku a shromažďuje fakta o válečných veteránech. Svůj projekt prosazuje sdružení už několik let.