- Řekl bych, že to je
1 rok 38 týdnů zpět - Sprava
5 let 3 týdny zpět - Ještě postřech, který mi
5 let 16 týdnů zpět - O tomto, že ženy zastřelených
5 let 16 týdnů zpět - Kdo strilel
5 let 17 týdnů zpět
Je sobota, devět hodin ráno a v moderním římskokatolickém kostele svatého Václava začíná půlhodinová bohoslužba. Na lavicích sedí potichu v kabátech několik lidí, mladí i staří. Přisednout si může kdokoliv. I nevěřící.
Měl by si ale sundat čepici. Jako já. „Jsme v kostele," taktně mi naznačí u dveří farář Josef Hurt a chápavě se usměje. Půjčuje mi zpěvník s mešním řádem. Ten popisuje, jak se má člověk v kostele chovat a co ho tu čeká.
I obřad má svá pravidla. Hurt přesto u oltáře zmíní náš ranní rozhovor o severních Čechách, kde to mají církve těžší než jinde. „Snažím se propojit konzervativní katolický řád s kreativitou," vysvětluje po bohoslužbě.
Farnost má jako ostatní církve svůj web. Hurt komunikuje i přes ICQ a Skype.
Otevírání se
„Lidé mají o církvích velmi často zkreslené představy," říká vystudovaný inženýr Milan Let, kazatel Církve bratrské v Mostě. V jejím komunitním centru na sídlišti Liščí Vrch přednášel v pátek večer o biblickém pojetí manželství. Přišlo nečekaně hodně lidí, necelá třicítka věřících. Se smyslem pro humor probírali vztahy mezi mužem a ženou a řešení konfliktů v rodině.
Církev bratrská si loni dělala vlastní průzkum o postojích Mostečanů ke křesťanství. Oslovila stovky lidí. Jen deset z nich uvedlo, že chodí do některé z církví.
Z ankety vyplynulo, že většina lidí nepovažuje víru za důležitou nebo na ni nemá čas. Podle posledního sčítání lidu (rok 2001) je Mostecko regionem s největším podílem obyvatel bez náboženského vyznání. Podle kazatele za to může vykořeněnost. Ta začala vylidňováním a novým osídlováním pohraničí po 2. světové válce, pokračovala útlumem duchovního života po roce 1948 a vrcholila bouráním vesnic kvůli uhlí a nástupem masové nezaměstnanosti po roce 1990. „Spousta lidí zahořkla," tvrdí Let.
Duchovní se to snaží změnit. Přestože různé církve mají různé názory na šíření křesťanství, zástupci většiny mosteckých církví spolupracují a scházejí se jednou měsíčně. Při takzvaném Aliančním týdnu modliteb se konala společná setkání i u evangelíků, adventistů a husitů.
Prodlouženou rukou církví jsou ve veřejném sektoru křesťanské nestátní neziskové organizace a občanská sdružení. V Mostě zajišťují významnou část dotovaných sociálních služeb pro zdravotně postižené obyvatele a rodiny v nouzi. Ze čtyři a půl milionu korun, které zastupitelé schválili z rozpočtu města pro neziskový sektor, jde letos přes jeden a půl milionu korun právě křesťanským sdružením. Například Občanskou poradnu, která radí stovkám lidí, například zadluženým rodinám, podpořilo město částkou ve výši přes tři čtvrtě milionu korun. Poradnu provozuje mostecká Diakonie Českobratrské církve evangelické, která má i azylový dům pro ženy a matky s dětmi.
S katolickou církví je úzce spjata Oblastní charita Most. Ta získává od města statisíce korun například na služby pro nemocné seniory a děti.
„Hrát na varhany není jednoduché," řekla po sobotní mši varhanice Ludmila Prošková. Jednoduché se šířením víry to nemají ani církve.
Další sčítání lidu, které bude v roce 2011, ukáže, zda, alespoň statisticky, ztratily či získaly více příznivců.
Poslat nový komentář