Objekt má být, nebo měl být v Litvínově.
Na fotce je sice vidět uniformovaná osoba, ale podle dalších osob bych tipoval na personál restaurace...
- Řekl bych, že to je
1 rok 8 týdnů zpět - Sprava
4 roky 25 týdnů zpět - Ještě postřech, který mi
4 roky 38 týdnů zpět - O tomto, že ženy zastřelených
4 roky 38 týdnů zpět - Kdo strilel
4 roky 38 týdnů zpět
Ve skanzenu Stará Ves v Chomutově stojí před replikou větrného mlýna kamenný kříž. Odkud se vzal?
Pozoruhodný kámen stával v Chomutově nad Horní Vsí po levé straně silnice do Krásné Lípy. Později byl přesunut o několik metrů dál, na parkoviště vodáren, ale ani tam nezakotvil natrvalo. Dnes je možné ho vidět ve Staré Vsi v areálu chomutovského zooparku, kde našel nové místo.
Zastřelený bratrancem
Původně kámen zhotovili a osadili lidé v roce 1643 na památku tragické události, kterou osvětluje vytesaný německý nápis na obou jeho stranách. V doslovném překladu zní: „Dne 22. října roku 1643 byl Ondřej Mahn z Menhartic na tomto místě svým bratrancem Pavlem Mahnem vražedným způsobem zastřelen a ve městě Chomutově na Božím poli pochován. Po vynesení milostivého rozsudku, useknutí pravé ruky, obdržel pachatel svou odplatu na chomutovském tržišti. Kámen byl na tomto místě postaven na paměť Ondřeje Mahna. Bože, dopřej mu věčný klid."
Kámen přestěhovaný k větrnému mlýnu. Nápisy na něm jsou ještě čitelné.
K čemu kámen sloužil? „Byl vlastně odpočívadlem. Odpočinkové kameny bývaly zvláště na Chomutovsku častými doplňky cest a jejich křižovatek," vysvětluje kadaňská archivářka Michaela Balášová.
Kameny mohly mít různé podoby. Hornoveský exemplář představoval jednu z nejčastějších variant - horní část latinského kříže, bez dolního ramene.
Podobný kámen, ale bez nápisu, stával ještě ve třicátých letech dvacátého století u polní cesty v blízkosti bývalé továrny na elektrické spínače, takzvané Kontaktky, u dnešní Obchodní akademie v Černovické ulici. „Nejspíš nepřežil výstavbu v této části Chomutova ve druhé polovině století. O jeho podobě vydává svědectví jenom jednoduchá skica," upřesňuje Balášová.
Ubodaní řezníci
Lidé, kteří putovali před druhou světovou válkou z Horní Vsi do Krásné Lípy a vystoupali na největší kopec, po cestě spatřili po pravé straně jednoduchý pískovcový kříž s několika vyrytými písmeny a číslicemi. Autor nejstaršího soupisu kamenných křížů v severozápadních Čechách Franz Wilhelm tvrdí, že součástí nápisu byl letopočet 1544. Ke kříži se vztahuje pověst o dvou řeznících, kteří se na tomto místě vzájemně probodli. Wilhelm zaznamenal také vyprávění dvou očitých svědků, kteří tam jednou slyšeli hrát překrásnou hudbu. Jakmile však jeden z nich vykřikl: „Buď už ticho s tou čertovinou," hudba ihned přestala.
Poslat nový komentář