Architekt Billy, na konečné v Litvínově, vymyslel na střeše takovýto "parčík" . Chybí ale lavičky, či případně nějaký strom, jenže ten by mohl prorůst do obchodu..:-)
- Řekl bych, že to je
3 roky 35 týdnů zpět - Sprava
7 let 3 dny zpět - Ještě postřech, který mi
7 let 14 týdnů zpět - O tomto, že ženy zastřelených
7 let 14 týdnů zpět - Kdo strilel
7 let 14 týdnů zpět
Ve věku 83 let zemřel 21. července 2011 v Liberci bývalý starosta Tělocvičné jednoty Sokol Litvínov – Lom Ing. Jiří Konvalinka. Narodil se 12. února 1928 v Louce do sokolské rodiny menšinových učitelů. V polovině 30. let se rodina přestěhovala do Horního Litvínova, protože otec František Konvalinka (1904–1979) zde začal učit v české měšťance a v letech 1951-1961 pracoval jako litvínovský kronikář. Jiří jako mladý cvičil na XI. všesokolském sletu v r. 1948. Následně zažil celostátní persekuci Sokola, které neušel ani Sokol litvínovský. V rámci „očisty“ Sokola byli tzv. vyakčněni nepohodlní funkcionáři, otec František z funkce starosty Sokola Litvínov. Syn Jiří zdědil po rodičích učitelské povolání, učil v učilišti Ústředních dílen Komořany. Zdědil také lásku ke sportu a sportovní organizační schopnosti. Jako tenista začínal na již zaniklých kurtech v Zámecké zahradě.
V letech 1969–1971 byl v organizačním výboru, který dosáhl zatím na nejvyšší tenisový vrchol Litvínova. Na nových hřištích u Koldomu se podařilo uspořádat první tři ročníky mistrovství v tenisu nově vzniklé České socialistické republiky. Diváci v Litvínově viděli hrát např. reprezentanty Hřebce, Huťku, Pálu a ještě před vítězstvím ve Wimbledonu Jana Kodeše. Jiří Konvalinka plně uplatnil sportovní organizační schopnosti po roce 1989. Stál v čele snah o znovuobnovení Sokola a vrácení sokolovny. Kráčel ve šlépějích svého otce Františka, který se podílel na obnovení činnosti Sokola v r. 1945. Ke znovuobnovení litvínovského Sokola došlo 7. listopadu 1991.
Jiří se stal starostou TJ Sokol Litvínov – Lom. Na 10 let, do konce roku 2001, kdy se odstěhoval k synovi do Liberce. Čtenáře Radnice překvapoval četnými vlasteneckými články. Začátkem roku 2000 např. vyzval veřejnost k podpoře záměru zřídit bustu prezidenta T. G. Masaryka na budově litvínovského gymnázia. Busta byla slavnostně odhalena ještě téhož roku, 30. října 2000. Tehdy v Radnici mj. napsal: „Masaryk je výzva, je nedostižným vzorem, jak se mají věci dělat pravdivě, přímočaře, pokorně, s neutuchající touhou po vědění a s neúnavnou pracovitostí.“ Čest jeho památce.
Poslat nový komentář