Prosím čtenáře, zda někdo zná historii vytesaného oličeje ve skále pod hradem Osek (Riesenburg).
Ať mi dá vědět.
- Řekl bych, že to je
3 roky 35 týdnů zpět - Sprava
7 let 3 dny zpět - Ještě postřech, který mi
7 let 14 týdnů zpět - O tomto, že ženy zastřelených
7 let 14 týdnů zpět - Kdo strilel
7 let 14 týdnů zpět
-SLAVNÝ STAROSTA KLAUSNITZER-
Zapomenutého rodáka H. Litvínova W. Czedika, který obdržel šlechtický titul, jsme čtenářům přiblížili v Radnici č. 9. Jiným občanem našeho města, který byl povýšen do šlechtického stavu s právem nosit rytířský kříž císaře Františka Josefa, byl starosta Franz Xaver Klausnitzer. Úřad vykonával v letech 1899–1912. Uplynulo tedy zhruba 50– 60 let, od roku 1852, kdy byl H. Litvínov povýšen na město. Posuďme s odstupem stovky let, čeho město dosáhlo během jeho 12letého starostování. Hned v počátku funkčního období se postavila nová, široká silnice do Louky. Důvodem byla samozřejmě lepší přístupnost k novému nádraží. Následovalo zřízení městského koupaliště a kluziště, začala jezdit úzkokolejná tramvaj z Mostu do Janova. Byly postaveny chudobinec, starobinec, nemocnice, městská jatka, rozšířen hřbitov, ustaveno městské muzeum, zřízeny slunné a vzdušné lázně. Byl postaven společenský dům Turnhalle s tělocvičnou a restaurací a velkou zahradou (dnešní Docela velké divadlo), kde zkoušel a hrál v této době založený slavný Mozartův symfonický orchestr.
Mnoho úsilí vynaložilo vedení města ve snaze zřídit soudní okres H. Litvínov, včetně notářství a berního úřadu. Bylo přeloženo koryto Divokého potoka mimo dnešní Smetanovu a Tržní ulici. Soud dostal vlastní soudní budovu postavenou v severozápadním rohu Masarykova náměstí (dnes bývalá speciální škola). Architektonická tvář této části centra se rodila právě v této době. Dnes se město chlubí řadou secesních domů z této doby. Dohromady s osadami města (Hamr, Horní Ves, Chudeřín, Meziboří, Písečná, Šumná) zde žilo 12 928 obyvatel, z toho 1 836 Čechů, tj. 14,2 %. Údaje jsou ze sčítání k 31. prosinci 1900. V roce 1906 bylo umožněno osadám Hamru a Chudeřína, aby se staly samostatnými obcemi. O kladném vztahu vedení města k české menšině svědčí vznik prvního českého vyučování v roce 1900, za nímž za 4 roky následovalo postavení první české školy U Bílého sloupu. Po volebních demonstracích v Mostě táhli Buršáci do H. Litvínova a jedině starosta Klausnitzer, ač Němec, jim zabránil ve vstupu do města. (Členové nacionalistických Burschenschaftů, zvaní Buršáci, byli od začátku 19. století nositeli radikálních myšlenek velkoněmectví a často českou menšinu provokovali).
Vedení města v čele s F. X. Klausnitzerem mělo více plánů, které se neuskutečnily, např. docílit zřízení politického okresu H. Litvínov nebo vybudování další železniční tratě přes Horu Sv. Kateřiny do Chemnitz v Sasku. O charitativní aktivitě starosty Klausnitzera svědčí jedna z vydaných nadačních dopisnic se snímkem Horního Litvínova. Starosta s plnou úctou děkuje za dárcovský obnos 20 rakouských korun, očekávajíc další cenné dary. Z němčiny plné přechodníků nám děkovný text přiblížili rodáci a spolužáci z Chudeřína Jiřina Klimtová a Ladislav Křičenský (1922), kteří si ještě rodinu slavného starosty pamatují.
Poslat nový komentář