Hledat

Historie Litvínovska

a okolí...

Google

Anketa

Neznámý pomníček nad hradem Osek

Směrem západním, od hradu Osek, můžete narazit na toto torzo pomníčku. Víte o něm? Tušíte komu byl věnován? Pokud ano, dejte sím vědět zde: foto: P.Aulický (2009).

Další ankety

Litvínovsko v číslech

Rozsáhlé články:739

Drobnější články:479

Encyklopedická hesla:547

Kategorie:86

Komentáře:220

Ankety:17

Kvízy:30

Autoři:240

Odkazy:19

Fotografie a obrázky:4286

Videa:166

Poslední komentáře

Řekl bych, že to je
1 rok 8 týdnů zpět
Sprava
4 roky 25 týdnů zpět
Ještě postřech, který mi
4 roky 38 týdnů zpět
O tomto, že ženy zastřelených
4 roky 38 týdnů zpět
Kdo strilel
4 roky 38 týdnů zpět

Informace

Náhodný obrázek

Pohled na severní stranu náměstí Míru v Litvínově s nově přestavěnou budovou čp. 11 (budova radnice) a s přilehlými čp. 173 a 176, kde postupně sídlila městská knihovna

Pro území Mostecka je velmi významné, že s mnohými sídelními lokalitami jsou identické první historicky ověřené údaje již vil. století. Mimo Mostu, o němž Je první zmínka k roku 1040, se k roku 1057 udávají jména dvou nejstarších vesnic - Kopisty a Liběšice. Do 12. století spadají Libkovice, zmiňované k roku 1186, a Skršín, který se objevuje v historických pramenech poprvé roku 1100. Výsledky procesu zemědělské kolonizace se dostavily v průběhu 13. století, kdy zaznamenáváme nová jména 23 vesnic.

Tím byl otevřen prostor dalšímu rozšiřování osídlení s výraznou gradací ve 14. století, kdy se poprvé objevuje v písemných pramenech 38 jmen dalších vesnic. Polohou některé dokladují zvýšení horizontu osídlení. Klíny (1355) a Sedlo (1352) zase dokladují snahu o hornickou kolonizaci Krušnohoří z české strany a první pokusy o těžbu stříbra na Mostecku. Čas pro druhou vlnu hornické
kolonizace a v dané době rozsáhlou urbanizaci české části Krušných hor je vymezen hlavně 16. stoletím.

Pouze v horské části Mostecka přibylo 11 dalších jmen, která jsou novými sídelními lokalitami, s báňským centrem Hora Svaté Kateřiny.

Snímek popsala dárkyně a její spolužák Ladislav Křičenský

Na snímku od české měšťanky je několik osobností, např. předválečný kronikář H. Litvínova Ed. Morávek, jeho poválečný následovník Fr. Konvalinka, či budoucí hudební skladatel Vladimír Sommer.

Zprava; dole sedí: Ladislav Křičenský, Adolf Geška, Miloslav Crk, Bruno Nohejl, Antonín Prouza, Věroslav Majer, Josef Cihlář.

2. řada, zprava stojí učitel Jan Říha, dále zprava sedí učitelé 1. Václav Mlnařík, oba členové KčST, 2. Eduard Morávek, 3. Ludmila Morávková, 4. Ema Nedvědová - Tůmová, 5. ředitel Fr. Muzikář, 6. třídní Anna Pešková, 7. Aloisie Hejmová, 8. ing. Josef Jírovský, 9. Jaroslav Zedník, zcela vlevo stojí František Konvalinka.
3. řada, žáci: Jaroslav Franc (bratr žijící paní Růženy Filoušové, roz. Francové, 1918, Zámecká 2007), Josef Slabyhoudek, Helena Kotvová – Andělová, Blažena Kašáková, Jankovská, Elsa Benešová-Kopská, Fanynka Francová, Slávka Píšová, Jiřina Grešlová-Klimtová, Jiřina Tůmová, Růžena Slabyhoudková-Hasíková.
4. řada:Jarmil Dolejš, Miroslav Razák, ??, Vladimír Sommer, Miloslav Emingr, Josef Kořán, Bedřich Piskač, Václav Stružka, Jaroslav Svoboda, Miroslav Bláha, Josef Říha, Mirko Karel

Setkání spolužáků po 70 letech
Začátkem dubna 2008 napsala do redakce Radnice zajímavý dopis rodačka z Chudeřína paní Jiřina Klimtová – Grešlová (1922), která od poloviny května 1945 žije na Chomutovsku.

K úmyslu navštívit paní Jiřinu mi sdělil její spolužák z Chudeřína pan Ladislav Křičenský, „to byla chytrá holka, pojedu s tebou“. Ohlásili jsme se sice předem, ale jméno spolužáka bylo překvapením. Setkali se po 70 letech!

Kastelánka Ludmila Klimplová před děkanským chrámem.

Domů do Říše aneb Sudety bez Čechů

Pořad z cyklu Historie CS.

"Domů, do Říše" aneb Sudety bez Čechů? Češi, Moravané a Němci žili po staletí ve společném státě. Palacký vztah Čechů a Němci nazval "stýkání a potýkání". Tyto vztahy dostaly dramatický rozměr ve 30. letech minulého století. V období okolo Mnichova přerostly tradiční sousedské třenice mezi československými Němci a Čechy na mnoha místech v otevřený boj, především vinou henleinovců. A po Mnichově musela řada neněmeckých obyvatel "Sudet" prchat. Lze srovnat tyto události s poválečným odsunem? V pořadu je hojně využíváno unikátních záběrů z dosud málo známého amerického dokumentárního filmu režiséra Klina Krize.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/208452801400038/

Vrchní menu