V Sokolské ulici v Oseku v parku u objektu bývalé Jepy stojí korintský sloup, který pochází patrně z počátku 18. století a je zapsaný na seznamu památek. Vzhledem ke ztrátě sochy Panny Marie je v současnosti sloup pouze smutným torzem. Pro rekonstrukci barokní památky je nezbytné pro vést kopii plastiky podle dochované dobové fotografie.
Obracíme se proto s prosbou o pomoc nejen na sběratele starých fotografií Oseka, ale i na ostatní občany, zda nemají dobové fotografie sloupu, které by nám mohly pomoci při jeho restaurování.
Narodil se 22. října 1919 v Horním Litvínově v židovské rodině, jako Georg, druhý syn spolumajitele továrny na hračky Heller a Schiller. Továrna měla pobočku v Mníšku.
Otec Ernst Schiller (nar. 5. července 1886 v Deckau), matka Helene Schiller (nar. 5. 8. 1894 v Lounech), starší bratr Karl Robert Schiller (nar. 26. 8. 1915 v Berlíně).
Jiří vystudoval hospodářskou školu v Plzni. Po záboru pohraničí opustil s bratrem tehdejší Oberleutensdorf a odcestoval do československého vnitrozemí. V roce 1939 odjeli oba bratři do Chile, kde se usadili a pracovali jako zemědělci. Rodiče zůstali v Československu a později, stejně jako další příbuzní, zahynuli v koncentračním táboře. Bratr Karl žil až do 70. let stále v chilském Santiagu. Po Pinochetově puči však musel odcestovat. Odjel do Anglie, kde pracoval jako ředitel hotelu Richmond v Bathu a dne 20. listopadu 1976 zemřel.
V roce 1942 se Jiří Antonín Schiller hlásil jako dobrovolník do čs. zahraniční armády. Žádost o vstup do řad tankové divize podal na britské ambasádě v Santiago de Chile. Dne 8. května 1942 absolvoval zdravotní prohlídky a byl přijat. Odjel do Velké Británie, kde byl zařazen k čs. zahraničnímu letectvu, konkrétně k 311. bombardovací peruti, a to k pozemnímu personálu, jako skladník. V roce 1943 se v Anglii oženil se slečnou Gerdou roz. Hellerovou, rodačkou z Teplic, dcerou JUDr. Erwina Hellera. Ta se do Anglie dostala posledním transportem dětí, který z tehdejšího Československa organizoval Angličan Nicolas Winton. Po válce se J. A. Schiller vrátil do vlasti.
Nejdříve se s manželkou a dětmi usadili na statku Červený dvůr v Lounech, který byl oběma bratrům odkázán po babičce. Po komunistickém puči v únoru 1948 se jako západní voják dostal na černou listinu. Poté, co byl statek komunisty zkonfiskován, pracoval zde Jiří A. Schiller krátce jako národní správce, až byla následně rodina ze statku vyhozena. Potom sehnal nový byt. Zajistil si i zaměstnání, a to jako účetní v Mnichově u Loun. Manželka Gerda pracovala jako účetní v Černčicích. Po perzekucích a různých peripetiích s novými mocipány Jiří A. Schiller zemřel na infarkt 9. června 1951. Jako „zápaďák" nesměl být ani pohřben v Lounech. Poslední rozloučení se tak konalo v Praze. Vdovu Gerdu vzápětí vyhodili z práce a zanedlouho i z bytu. Se dvěma malými dětmi (7 a 8 let) odešla do Mostu. Tady Gerda Schillerová žila až do své smrti, 10. října 1995.
Příslušník čs. zahraničního letectva Jiří Antonín Schiller za svou válečnou službu obdržel čs. medaili Za zásluhy II. stupně, britskou Star 1939 – 45 a čs. pamětní medaili Velká Británie.
Poslední komentáře
2 roky 1 týden zpět
3 roky 3 týdny zpět
3 roky 3 týdny zpět
3 roky 3 týdny zpět
3 roky 8 týdnů zpět