Historie Litvínovska

Kostel zasvěcený sv. Barboře stojí na Tržním náměstí. Původní raně gotický kostel byl založen v roce 1282. Na žádost arcibiskupa Berky z Dubé byl v letech 1595 až 1602 renesančně přestavěn na kamenný. V roce 1632 byl vypálen saským vojskem, které bylo na ústupu před vojskem Albrechta z Valdštejna, a znovu byl postaven roku 1637. V 19. století byl novogoticky přestavěn.

V průčelní západní věži se nachází zvon z r. 1587 od Wolfa Hilgera a zvon z r. 1874 od Julia Herolda. V minulosti je zde doložen ještě zvon z r. 1640 od Zachariáše Hilgera, který se dnes nachází v klášteře v Oseku, zvon z r. 1792 od Josefa Pitschmanna a blíže neznámý zvon z r. 1760. V západním okně věže se nacházejí dva litinové hodinové cymbály. 

***

Kostel hornické patronky se připomíná poprvé roku 1282. Jeho podobu ani stavební vývoj neznáme, pravděpodobně byl poškozen za husitských válek a následně obnoven. V letech 1595–1602 byl důkladně přestavěn v goticko-renesančním slohu, pozůstatkem jsou dvě velká okna s plaménkovými kružbami v presbytáři a jižní portál. Kostel byl zřejmě tehdy prodloužen k západu. Přestavbu inicioval pražský arcibiskup Zbyněk Berka z Dubé, měla umožnit upevnění katolictví v tehdy téměř zcela luterském městě (v Hrobu prý tehdy byly jen čtyři katolické rodiny, viz též heslo luterský kostel).
Kostel vypálili roku 1632 ustupující Sasové, obnoven byl roku 1637. Současná novorománská podoba pochází z 19. století. 

1

/gallerous/get_image/Historie_mesta_Hrobu_10.jpg/normal