Anketa
Litvínovsko v číslech
Informace
Ulice Emy Destinové a Nerudovo náměstí
V tomto ohlédnutí do minulosti se mrkneme, jak se změnila hornická kolonie v ulici E.Destinové a Nerudova náměstí, vystavěné v letech 1925-1926 arch. F. Librou.
Prvotní rozdíl je bohužel zřejmý- a to témeř na každé srovnávací fotografii - počet parkujících aut-novodobý to fenomen...
Další nepřehlédnutelná dominanta, jsou zvědavě vykukující panelové-věžové domy Bezručovy ulice postaveny v letech 1970-1973.
Dalším výrazným bodem, je již léta neobývaný a do nedávná chátrající dům na Nerudově náměstí.
Ten už je dnes, díky-v létě 2008 zahájené rekonstrukci- alespoň pod střechou. Majitelka domu zná historické fotografie, a podle svých slov, se bude snažit dům zachovat v souladu s historickou podobou, (včetně např. třeba dřevěných okenic) což by nemusela, neboť dům není památkově chráněn.
Další nešvar dnešní doby, je rozšíření silnice, a to za cenu zrušení chodníků. Silnice byla, jak vidno, dříve lemována dvěma chodníky. Dnes když jdete na Nerudovo náměstí, musíte se dělit o prostor s projíždějícími auty-nepochopitelné. Majitelé díky rozšiřování svých majetečků, zrušily i malebné plůtky, patrné na historické fotografii. Domky jsou víc vystrčené do silnice, čímž došlo k zúžení-tohoto tenkrát-velkorysého setkávacího prostoru, na který se dnes už téměř při výstavbě nemyslí.
Druhá možnost je, že se na úkor chodníku rozšířila silnice, ale dokud to nepřeměřím, těžko se přiklonit k jedné z variant.
Dřevěný sloup signalizuje že v osadě byl již telefon,ve své době stále to ještě velmi vzácný aparát. Což jistě neznamená, že dnešní absence sloupu, signalizuje že tu jsou dnešní obyvatelé bez Bellova aparátku, to jen ohyzdné kabely se schovaly pod zem. I tady se možná jedná o jinou variantu, a totiž, že sloup sloužil rozvodu elektřiny.
Můžeme pozorovat, že každý dům ve své době, byl již dle předpisu, vybaven patrným bleskosvodem.
A poslední rozdílný prvek, i když schovaný, je les vykukující, přes střechy domů na náměstí.
V roce pořízení fotografie, nebylo po podkrušnohorské silnici, či výstavbě za Nerudovým náměstím ani památky. Kam oko pohlédlo, samý les.
Podkrušnohorská silnice vznikala až v souvislosti s výstavbou osady roku 1942, ještě pod pracovním názvem "C".
Sluší se připomenout osobnosti, k jejichž poctě se ulice a náměstí pojmenovali.
Jan Neruda (1834-1891) novinář a básník
Emilie Kittlová (1878-1930), známá pod pseudonymem Ema Destinová, byla světoznámá česká operní pěvkyně a všestranně vzdělaná osobnost.
Poslední komentáře
1 rok 4 týdny zpět
4 roky 1 týden zpět
4 roky 34 týdny zpět
4 roky 34 týdny zpět
4 roky 35 týdnů zpět