Každý, kdo má jakoukoliv informaci o osudu této kroniky nebo ví, kde by se mohla nacházet, se může obrátit na tiskové oddělení mosteckého magistrátu. Kontaktovat můžete přímo redaktora Petra Dundeka.
*1964
Pocházím z malé obce Albrechtice, která kdysi ležela při úpatí Krušných hor pod okny zámku Jezeří, asi čtyři kilometry od Horního Jiřetína. Mé rodiště potkal osud desítek sídel našeho kraje, bylo smeteno z povrchu zemského barbarskou a neskutečně bezohlednou těžbou hnědého uhlí. Základní vzdělání jsem získával ve školách v Albrechticích a Horním Jiřetíně. Po absolutoriu gymnázia v Litvínově jsem vystudoval stavební fakultu ČVUT v Praze. V polovině 80. let jsem konvertoval ke katolické víře, ve stejné době jsem byl také pokřtěn a dosud jsem praktikujícím věřícím. Jsem otcem tří dětí, dcery (11 let) a dvou synů (17 a 19 let). Již od roku 1996 žiji na zámku Jezeří (v katastru Horního Jiřetína) se svou partnerkou, která je zde kastelánkou.
Po skončení vojenské služby jsem několik let pracoval ve státních stavebních podnicích (Báňské stavby Most a stavební závod Státního statku Most). V roce 1991 jsem založil malou stavební prováděcí firmu, ve které spolupůsobím dodnes. V posledních deseti letech se zaměřuji zejména na oblast stavební obnovy památek. Pracuji zároveň jako externí stavební technik a konzultant Biskupství litoměřického.
S výjimkou let vysokoškolských studií a vojny jsem celý svůj dosavadní život prožil v mé domovině, stejně jako mnoho generací mých předků.
Zkušenosti z komunální politiky
V komunální politice působím od roku 1998, kdy jsem byl poprvé zvolen do zastupitelstva v Horním Jiřetíně. Po dobu prvních dvou funkčních období jsem získával zkušenosti jako člen zastupitelstva, několik let jsem byl předsedou finančního výboru.
V roce 2003 jsem byl pověřen zastupováním Horního Jiřetína ve všech záležitostech týkajících se problematiky územních ekologických limitů těžby uhlí v SZ Čechách a s tím souvisejících otázek samotné existence našeho města a zbytku dosud nezdevastovaného území Podkrušnohoří na Mostecku. Po komunálních volbách v roce 2006 jsem byl zvolen místostarostou.
Jako místostarosta města, jehož rozvoj byl těžaři po desetiletí uměle bržděn, se nyní soustředím na problematiku obnovy a dobudování infrastruktury. Podílím se na přípravě dvou významných "zelených" záměrů, které by měly Hornímu Jiřetínu umožnit zasloužený rozvoj a vytvořit zde ještě příjemnější místo k životu. Prvním ze záměrů je městská kanalizace a ČOV, druhým pak teplofikace s využitím geotermální energie. Oba záměry jsou již zprojektovány a nyní probíhají příslušná povolovací řízení.
Ostatní zkušenosti
Nikdy jsem nebyl součástí vyšší politiky, přesto jsem byl v zastupování a obhajobě krajiny mého domova nucen jednat s mnoha politiky z nejvyšších pater, mimo jiné
s mnoha ministry, s několika premiéry, s mnoha poslanci parlamentu i s prezidentem. Tento výčet nepředkládám proto, abych někoho oslnil, ostatně není čím, nýbrž proto, abych uvedl, že jsem nabyl řady zkušeností z přímých střetů s mocnými a mnohdy velmi nepříjemnými soupeři, na druhé straně se mi mnohdy podařilo navázat přínosný rozhovor s pozitivními a zcela konkrétními dopady na řešení dané problematiky.
Za nenahraditelné považuji zkušenosti, jichž jsem nabyl při úzké spolupráci s Ivanem Dejmalem, Martinem Říhou, Petrem Pakostou a dalšími harcovníky v oblasti ochrany
a obnovy krajiny, ochrany přírody, ochrany a přiměřeného využívání kulturního dědictví apod. Dlouhodobě spolupracuji s nevládkami, zejm. s Hnutím Duha, s Ekologickým právním servisem a Greenpeace.
Významnou část svého profesního času věnuji problematice zachování kulturního
a architektonického dědictví našeho kraje. Svým skromných příspěvkem se podílím na celém procesu, tedy od zajišťování prostředků až po vlastní realizaci, v tom nejlepším případě pak až do znovuoživení památky formou vhodného využití.
Mé zaměstnání mě často přivádí do nejzapomenutějších koutů celého našeho kraje, díky tomu vidím a snad i lépe chápu problémy opomíjeného venkova.
Již řadu let se v Horním Jiřetíně setkáváme a spolupracujeme s Němci odsunutými po roce 1945. Tato spolupráce, stejně jako přímá přeshraniční spolupráce, je spíše
v začátcích, nicméně její význam pro vzdělanost, turistiku i ekonomiku roste a dobré zkušenosti přibývají.
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět