Pětaosmdesátimetrový větrník mezi Klíny a Mníškem se otevřel zvědavcům. Návštěvníci měli výjimečnou možnost poznat funkce větrné elektrárny skrývající se přímo v jádru stožáru.Větrná elektrárna, která je již v provozu třináct a půl tisíce hodin, ročně vyrobí pět milionů kW.
- Řekl bych, že to je
1 rok 8 týdnů zpět - Sprava
4 roky 25 týdnů zpět - Ještě postřech, který mi
4 roky 38 týdnů zpět - O tomto, že ženy zastřelených
4 roky 38 týdnů zpět - Kdo strilel
4 roky 38 týdnů zpět
Tříleté Pavlínky z Lomu u Mostu se zřekla matka, otec skončil ve vězení a jeho družka ji surově bila. Ujal se jí sice děda, jenže ten žije téměř jako bezdomovec. Dítě s ním přebývá ve zdevastovaném domě bez elektřiny. Pomoc už jim nabídly neziskové organizace.
Tříletá Pavlínka žije se svým dědou ve vybydleném domě, kde nefunguje elektřina.
Všechna okna jsou v domě zazděná, světlo dovnitř proniká jen horními škvírami. Stopy kouře na fasádě dokládají nedávný požár. Uvnitř je špína, nepořádek, naházené haraburdí.
Pětašedesátiletý Andrej Kocúr žije s vnučkou v jedné místnosti v podkroví. Je zde jen křeslo, gauč a stará almara. Za dveřmi stojí kamna, díky nimž je zde celkem teplo, vedle je koupelna. "Natočím vodu a ohřeji ji na kamnech, aby se Pavlínka mohla aspoň umýt," říká Kocúr. Kvůli dluhům má odpojenou elektřinu.
"Pavlínka je na mě zvyklá, já jsem ji vlastně vychoval," vypráví, zatímco se ho dítě urputně drží za ruku, tiskne se k němu a na jeho klíně se viditelně cítí nejlépe. Pavlínka nemluví, stydí se. Když dostala od redakce MF DNES panenku, rukavice, teplé svetry a pytlík sladkostí, rozzářila se. Panenku tiskla k sobě.
V koupelně u zdi stojí umělý vánoční stromek. Budou to ale smutné Vánoce. Děvčátko má jen pár hraček a ty jsou rozbité.
Večer zapalujeme svíčky
Andrej Kocúr žije z invalidního důchodu, další peníze nedostává. "Na sociálce mi řekli, že mi nemůžou dát ani korunu, protože nemám Pavlínku na sebe napsanou," vysvětluje.
Podle Evy Maříkové, mluvčí litvínovské radnice, Kocúr dávky v hmotné nouzi nedostane, protože bere víc, než je životní minimum pro dvoučlennou rodinu. Jejich nadějí je, že se její otec brzy vrátí z vězení na podmínku, protože už si odpykal polovinu trestu za krádeže. "Říkal, že si najde bydlení a o dítě se postará," tvrdí Kocúr.
Podle starosty Lomu Josefa Néteka si za problém může hlavně Kocúr sám. "Rodině se snažíme pomoci už 30 let, třeba s topením. Obec jim udělala dokonce zdarma koupelnu v jednom z bytů, který muž později zničil. Vybydlel celý dům a má desetitisícové dluhy za bydlení," říká Nétek.
Když má Kocúr říci, co by potřeboval, dlouho neváhá. "Nábytek, třeba starý. A elektřinu, kvůli světlu. Jinak večer zapalujeme svíčky. To by mi stačilo, jenže ne dítěti," uznává.
Ve čtvrtek, kdy o případu informoval Blesk, se Obecnímu úřadu v Lomu ozvaly s nabídkou pomoci neziskové organizace. A ještě jedna dobrá zpráva: postoj sociálních pracovnic. Respektují, že mezi holčičkou a jejím dědou je silná citová vazba. Proto je nechtějí rozdělit a riskovat, že by dítě v dětském domově psychicky strádalo. Vyčkávají, jak se vše vyvine po návratu dívčina otce z vězení. Obec mezitím zařizuje pro dítě místo ve zdejší školce.
Artur Janoušek,Jan Veselý
Poslat nový komentář