Historie Litvínovska

Mostecké vinařství Ivana Váni má dvě světová prvenství. Pěstuje vína na důlních výsypkách a dokáže vyrábět unikátní košer ledové víno.

Panelové město havířů opředl vinicemi. Vrátil mu tím slávu středověku, kdy mostecký „nápoj bohů" znala téměř celá Evropa. „Je to náhrada za zničené památky ve starém Mostě, který musel ustoupit těžbě hnědého uhlí," říká zakladatel vinic na šachetních výsypkách Ivan Váňa. Z vinohradů se mu podařilo udělat novou dominantu.

Obnovená tradice
Mostecké vinařství Váňa obnovil po více než sedmi stech letech. S nápadem přišel už v roce 1967 jako zaměstnanec státního statku v nedalekých Chrámcích. „Ředitel statku chtěl mít pod stolem soudek vína pro návštěvy," vzpomíná bývalý ovocnář. Protože Váňa nechtěl dovážet víno z Moravy, vysadil dvouhektarový vinohrad. První vinice nazval podle svých dcer, Anna, Lucie a Kateřina.
Plocha vinohradů rychle rostla a v roce 1972 už dosáhla jedenačtyřiceti hektarů. Za pět let se vinařství rozšířilo i na teplé svahy vrchu Špičák v Rudolicích. Rok na to se réva stala rekultivační plodinou, vznikla vinice Barbora na výsypce lomu Hrabák v Čepirozích. Město Most tak obklopil prstenec vinic, které vytvořily jeho nové okolí.

Dva roky po revoluci si Váňa s rodinou pronajal vinařství, své celoživotní dílo, a postupně je privatizuje. Díky restitucím se teď stará o bezmála třiasedmdesát hektarů vinic. Vznikla společnost České vinařství Chrámce, kde má Váňa základnu. V současnosti je největším výrobcem vín z vlastních hroznů v Čechách. Už v roce 1995 měly vinice nejbohatší sklizeň v republice.
Mostecká vína získávají ocenění na domácích i mezinárodních výstavách. „Rok od roku je každý náš úspěch cennější. Konkurence neustále přibývá," přiznává Váňova dcera Kateřina Kafková, vedoucí vinařství v Chrámcích.

V roce 2003 začal Váňa zakládat vinice na svahu Hněvína, kde jsou zachovalé čedičové terasy. „Fascinuje mě, jak je naši předkové ve třináctém století s primitivní technikou vylámali ve strmé skále," sklání se před jejich prací osmašedesátiletý Váňa.
Před pěti lety vysadil pod Hněvínem prezident Václav Klaus s chotí Livií sazenice Ryzlinku rýnského na obnovené Nebeské vinici u černé borovice. Vinice získala jméno první dámy.

Víno pro arcibiskupa
Vinařství Chrámce má půl hektaru plochy pronajaté od pravoslavné církve v Mostě. „Arcibiskup českých zemí Kryštof je milovníkem vín. Zvláště červená z Mostu mu zachutnala," usmívá se Váňa. V květnu 2005 posvětil arcibiskup v kapli Svatého Ducha v Mostě vína určená pro obce církve v Čechách a na Slovensku. Vína určená k archivaci skladují v Chrámcích v historickém sklepě při stálé teplotě. „Na počátku roku 2001 jsme založili nový archiv vín ve sklepích přesunutého děkanského kostela v Mostě. Chceme špičková vína uchovat i pro příští generaci. Tam zrají ty nejlepší partie od ročníku 1999," dodal Váňa.

Košer od Židů
České vinařství Chrámce je od roku 1994 hlavním výrobcem košer vín v České republice. Vyrábějí je ortodoxní Židé tak, aby splňovala požadavky jejich náboženství. Procesu od zpracování hroznů až po zátkování lahví se mohou zúčastnit jenom oni. Je to přísný rituální obřad. „Mám štěstí, nejstarší syn je Žid po matce," říká Váňa o Františkovi Moše. V rodu Váňových koluje krev českých Němců, Čechů i Židů. Ivan Váňa nevyznává žádné náboženství. Košer výroba je oddělená od ostatních vín. S přívlastkem ledové víno, výběr z hroznů, pozdní sběr, kabinet se dělají z nejzralejších a nejlepších hroznů. Košer ledové víno je světovou raritou.

Předloni dala Nebeská vinice první košer víno. Váňa tvrdí, že ho izraelští rabíni upozornili, že první tři roky patří plody vinohradu božímu ptactvu. Mosteckému vinaři ale bylo líto nechat úrodu špačkům. Domluvil s rabíny, že víno stočené v prvních třech letech půjde na dobročinné účely. Jeho prodejem získal sto tisíc korun, jimiž přispěl na konto mostecké nemocnice, které scházel přístroj k ultrazvukovému vyšetření nedonošených dětí.

Sesuv půdy
Vinici na výsypce v Čepirozích zničil před šesti lety sesuv půdy. Vinařům se ji podařilo znovu postavit. „Rekultivované plochy nikdy neopustím," prohlásil navzdory havárii Váňa. Nová réva tam plodí už čtvrtý rok.
Letos v květnu se na Váňově vinici na Špičáku ženil František Moše, jediný výrobce košer vína v rodině. Tradiční židovský obřad se konal na rudolické vinici. Moše si bral za ženu učitelku pražské židovské školy Terezu Gafnu Foltýnovou. Nebyl první z rodiny, kdo měl svatbu „mezi hrozny", loni v létě se tam vdávala nejstarší Váňova vnučka Tereza.

Soud s Číňany
České vinařství Chrámce začalo před dvěma lety prodávat víno do Číny. Měl to být největší zahraniční obchod v jeho historii. Loď tam přepravila sedmdesát tisíc lahví, hlavně červeného vína za dva miliony korun. Na krabicích byla etiketa s nápisem: Velká vína z malé země. Čínský restauratér Yaoguang Wu si pochvaloval, že mostecké víno je stejně kvalitní jako moravské, ale je za lepší cenu. Sliboval, že když bude mít úspěch, uzavře s Váňou kontrakt na padesát tisíc až sto tisíc lahví ročně. „Číňané mě hodně zklamali. Už přes rok nám nezaplatili. Dluží nám kolem půl druhého milionu korun. Dáme je k soudu. Už to připravujeme. A to jsem jim dával láhev našeho vína za čtyřicet korun. Oni ji tam prodávali za sedm stovek," posteskl si mostecký vinař.