Památník obětem II. světové války v Mostě je expozice přibližující osudy lidí v Mostě a okolí v období 1938-1945, ať už jeho obyvatel a nebo zavlečených válečných zajatců a nuceně nasazených. Památník spravuje Oblastní muzeum v Mostě a nachází se v budově bývalého krematoria postaveného v letech 1923-1924. Stavba je od roku 1987 nemovitou kulturní památkou. Nachází se v areálu městského hřbitova v ulici Pod Koňským vrchem č.p. 1433.
Budova krematoria
Vznikl rekonstrukcí starého městského krematoria na mosteckém hřbitově. Stavba pochází z let 1923-1924 a byla postavena Ing. Antonem Svitilem podle plánů vídeňského architekta Augusta Kirsteina. Objektu je (v půdorysné dispozici) přisuzována podobnost se stavbou brémského krematoria podle návrhu architekta H. W. Behrense. Pro vnější formu krematoria byla Ing. Svitilem zvolena tradiční předloha - klasicistní chrám. Stavba je dokladem období české individualistické moderny.
Hlavní část objektu tvoří čtvercová obřadní síň s prodlouženou půlkruhově zakončenou apsidou a s přiléhajícími místnostmi po stranách. Síň je zastřešena kopulí. V průčelí stojí na nárožích dva mohutné kanelované pylony - komíny, které jsou završeny válci s reliéfní výzdobou, kterou tvoří smuteční průvod nahých postav spojených v jeden řetěz - symbol jednoty a rovnosti ve smrti. Mezi pilíři je nástupní prostor se čtyřmi kanelovanými sloupy s hladkými hlavicemi, které nesou zastřešení sedlovou střechou s trojúhelným nástavcem a nápisem PAX.
Nástupní plocha se schodištěm je omezena zídkami po obou stranách. Objekt je umístěn v mírném svahu, kaskádovitě se k němu přimyká bazén s dominujícím reliéfem, v němž uprostřed sedí se zkříženýma nohama hermafrodit (znázorňující dokonalost), kolem jeho těla vyzařují sluneční paprsky a obracejí se k němu ženské a mužské postavy. Reliéf má dle dobových dokumentů symbolizovat „věčnost, k níž se z obou stran ubírají osoby obého pohlaví a různého věku".
Na vybudování památníku přispěli také váleční veteráni z Nizozemí, Ruska a Itálie. Památník připomíná 12 tisíc obětí války celkem čtrnácti národností a tisíce lidí, kteří prošli zdejšími lágry. Součástí památníku je expozice věnovaná období 2. světové války na Mostecku.
Do seznamu nemovitých kulturních památek byl objekt zapsán v červnu roku 1987.
Objekt městského krematoria pochází z let 1923-1924 a byl postaven mosteckým stavitelem Ing. Antonem Switilem podle plánů vídeňského architekta Augusta Kirsteina. Vnější forma stavby byla pojata ve stylu klasicistního chrámu s měděnou kopulí a s předsunutým vstupem s antickými prvky. Stavba je dokladem období české individualistické moderny.
Autorem mosteckého krematoria je městský stavební ředitel v Mostě Anton Svitil. Projekt a idea krematoria prošly několika etapami. Konečný klasicistní návrh pochází z r. 1923 . Výrazným detailem stavby jsou nárožní kanelované pylony - komíny, převyšující střechu s reliéfní výzdobou smutečního průvodu nahých postav spojených v jeden řetěz - "symbol rovnosti a jednoty ve smrti" . Ač byla stavba hodnocena pozitivně, faktem zůstává, že Svitil převzal s nepatrnými úpravami celý její model z krematoria v Greisfwaldu (1913).
Hlavní část objektu tvoří čtvercová obřadní síň, která má prodlouženou a půlkruhově zakončenou apsidu s přiléhajícími místnostmi po stranách. Síň je zakončena kopulí. V průčelí budovy stojí na nárožích dva mohutné pylony, které jsou zakončeny válci s reliéfní výzdobou. Mezi nimi je nástupní prostor se čtyřmi dórskými sloupy, v tympanonu je nápis PAX. Nástupní plocha se schodištěm je po stranách doplněna zídkami. Objekt je umístěn v mírném svahu a kaskádovitě je k němu přimknut bazén s reliéfem ženských a mužských postav.
Objekt byl v letech 1998-2000 zrekonstruován, ovšem od jeho předání se vyskytují problémy s průsakem spodních vod, takže v současnosti potřebuje další nákladnou opravu. Proto se město Most zdráhá památník bezúplatně převzít od Ústeckého kraje, dokud nebude vyjasněno, kdo uhradí nutnou rekonstrukci. Kraj zařadil památník na seznam nepotřebného majetku, do jehož provozu a údržby už nechce investovat.
Výstavní expozice
Památník s expozicí byl otevřen v roce 2000, když jej do své správy převzalo mostecké muzeum. Na jeho vybudování přispěli také váleční veteráni z Nizozemí, Ruska a Itálie. Památník připomíná 12 tisíc obětí války čtrnácti národností, kteří zde zahynuli na nucených pracích při výstavbě chemického závodu v Záluží a v hnědouhelných dolech, a další tisíce lidí, kteří prošli zdejšími zajateckými a pracovními tábory. Součástí památníku je expozice věnovaná období druhé světové války na Mostecku. Dalším záměrem je vybudování a provozování dokumentačního střediska 2. světové války soustředěného na informace o pracovních a zajateckých táborech.
Městský hřbitov
Budova bývalého krematoria se nachází na starém městském hřbitově, kde lze nalézt také další památky. Jedná se o artefakty z obcí zlikvidovaných kvůli těžbě - tzv. odpočívací kámen z Libkovic s vytesaným letopočtem 1612, sochu sv. Prokopa ze Saběnic, sochu sv. Jana Nepomuckého ze Židovic a sousoší sv. Anny z Chanova.
Správa hřbitovů se stará ještě o nový Kostelní hřbitov u přesunutého děkanského kostela a o hřbitov ve Vtelně. Starý židovský hřbitov v Souši je v majetku Židovské obce v Teplicích.
Poslední komentáře
1 rok 49 týdnů zpět
5 let 14 týdnů zpět
5 let 27 týdnů zpět
5 let 27 týdnů zpět
5 let 28 týdnů zpět