Historie Litvínovska

Zemské desky (ve staré češtině používán název vždy v opačném pořadí slov: desky zemské, a to zásadně v plurálu (ty desky zemské, v genitivu používán tvar: zemských desk) jsou předchůdcem pozemkových knih (což je rejstřík a doklad o vlastnictví půdy a jiných nemovitostí). Zemské desky jsou vedeny výhradně pro šlechtická vlastnictví Zápisem majetku do zemských desk se majetek stával dědičným majetkem rodu.

Pokud byl ve městech, byl osvobozen od daní. V deskách zemských byla však také zapisována veškerá ustanovení zemských sněmů – tedy vlastně tehdejších zákonů, a další obecně závazné dokumenty. Česká řada byla založena v letech 1260-78, kdy vznikla při zemském soudu. Moravské řady (olomoucká a brněnská) byly vedeny od r. 1348. Slezské řady (krnovská a opavská) začínají v 15. století. Desky pohořelé Česká kancelář desk zemských sídlila na Pražském hradě ve dvou rozlehlých místnostech vedle Vladislavského sálu. V r. 1541 došlo k velkému požáru Pražského hradu a Malé Strany, při němž byly české desky zemské zcela zničeny. Dochoval se pouze jediný svazek z let 1316-1324, který měl v době požáru jeden úředník vypůjčen (dnes uložen v Národním muzeu).

Údaje v deskách obsažené pak bylo nutné složitě dohledávat a rekonstruovat. Dodnes dochovány jsou proto až knihy založené po tomto požáru. Aby se podobná událost už nemohla opakovat, byly nové zemské desky založeny ve dvou opisech, z nichž jeden byl uložen na Pražském hradě, druhý na Karlštejně. Brzy se to však ukázalo příliš pracné a nákladné a karlštejnská sada byla po několika letech zrušena. Rozdělení desk * desky půhonné, které se zabývaly trestně právní agendou. Název pochází od pojmu „půhon", tedy popohnání před soud. * desky trhové, zde se zapisovaly změny v držbě (prodej, koupě). * desky zápisné, do kterých se zaznamenaly dluhy.

Tyto knihy se dělily ještě na: o desky zápisné větší, kam spadaly dluhy nad 100 kop grošů, o desky zápisné menší, do kterých patřily dluhy do 100 kop grošů. * desky památné, kam se dostaly rozsudky zemského soudu a usnesení zemského sněmu. Samostatně měly vedeny své vlastní zemské desky i Morava, Opavsko, Krnovsko a Těšínsko neboť měly i svůj vlastní zemský sněm. Na rozdíl od českých zemských desek jsou kompletně dochovány. Právní platnost desk Největší význam měly desky do konce 18. století, kdy sloužily jako „precedenční zákoník" pro nalézání práva, ale postupně jejich význam klesal. Po Obnoveném zřízení zemském (1627) už nebyly zápisy prováděny z pověření stavu, ale z pověření krále.

Právní reformou Josefa II. v r. 1783 byl zrušen Úřad desk zemských a soudní pravomoc se z deskového úřadu přenesla na nový zemský soud. Desky dále sloužily už jen pro zápisy dluhů, převodů či závětí na svobodném pozemkovém majetku, což se do jisté míry udrželo až do r. 1948, ač koncem 19. století a za I. republiky šlo spíše o otázku prestiže mít alespoň část majetku zapsánu v deskách zemských. Po r. 1948 byla zpětně rušena platnost zápisů v deskách zemských, což se ovšem netýkalo majetku, u nějž nedocházelo ke změnám vlastnictví, takže teoreticky jejich platnost definitvně vypršela až k r. 2007.

Zapisovat do nich se přestalo od 1.1. 1965, ovšem živými byly i nadále především díky restitučním řízení po roce 1989. Vzhled zemských desk Zemské desky byly původně psány latinsky, od r. 1495 až do třicetileté války povinně vedeny v češtině, poté v nich začíná převládat němčina. Jednotlivé svazky byly očíslovány až v r. 1795, do té doby je úředníci pro snazší orientaci na hřbetech vybarvovali, přičemž každá barva měla své jméno podle ilustrace na hřbetě (barva smrtná, duhová, konvalinková, pomerančová, papoušková aj.).

Zemské desky v současnosti Zemské desky zahrnují téměř 2000 svazků a jsou cenným zdrojem k historii: o majetkových převodech, dědictvích a sporech. Je však třeba umět v nich číst nejen pro různojazyčnou a dobovou mluvu, ale také s ohledem na tehdejší právní zvyklosti a tehdejší možnosti omylů. Desky zemské jsou uloženy v Národním archivu v Praze (dříve Státní ústřední archiv), a to na pracovišti umístěném na třídě Milady Horákové v Praze 6 – Dejvicích (soupis kvaternů), Mladší desky zemské (po roce 1875) jsou uloženy na Katastrálním úřadě v Praze – Kobylisích.

Prostory kanceláře desk zemských jsou dnes přístupny v rámci prohlídky Starého královského paláce. Stěny kanceláře dodnes zdobí malby erbů jednotlivých úředníků, kteří zde pracovali v šestnáctém a sedmnáctém století. Moravské zemské desky jsou uloženy v Moravském zemském archivu v Brně a Zemské desky opavské, krnovské a těšínské jsou uloženy v Zemském archivu Opava.