Mělo by město vzít projekt Historie Litvínovska pod svá křídla, nebo by měly zůstat stránky nezávislé ?
Papírny na Litvínovsku začaly vznikat zřejmě mnohem později než papírny na území bývalého okresu chomutovského. Nejstarší z nich byla asi papírna v Brandově, o níž však víme jen velmi málo. Neznáme zatím ani jména papírníků, ani kapacitu výroby. Jediným dokladem existence této papírny jsou seznamy poddaných na panství Červený Hrádek, v nichž je v roce 1707 a 1715 uveden též jeden papírník. Z těchto dat by se dalo usuzovat, že papírna vznikla snad koncem XVII. století. Neměla však jistě dlouhého trvání, neboť ve výkazu papíren z roku 1746 není uvedena.
Asi ve stejné době vznikla pravděpodobně i papírna v Dolním Litvínově, který tehdy náležel k panství duchcovsko-horno-litvínovskému. Prvním přímým důkazem její existence je Můllerova mapa Čech z roku 1720, kde je uvedena na potoku na severním konci obce. Máme však ještě starší, byť i jen nepřímý důkaz její existence ve fasi z roku 1713, v níž jsou u Dolního Litvínova uvedena jména dvou pozemkových tratí, ,,U papírny" a „Nad papírnou, které svědčí, že papírna zde musela stát již před rokem 1713, a to pravděpodobně již delší dobu, když dala vznik zmíněným jménům.
V roce 1746 je u této papírny uvedena roční výroba pouze 15 balíků, tedy množství skutečně velmi nízké. Podle výkazu z roku 1796 — tedy o půl století později — však tehdejší papírník Josef Richter vyrobil již 180 balíků a stejné množství je uvedeno i v roce 1799. Ale výrobní kapacita se zde zřejmě zvýšila již mnohem dříve, neboť podle údajů v dominikálním katastru papírna platila v roce 1749 celkem 100 zlatých činže,což by poukazovalo spíše na množství, ve srovnání s rokem 1746, přibližně trojnásobné. Jako papírník v Dolním Litvínově uvádí se Josef Richter až do roku 1851.
O něco mladší než předcházející dvě papírny je asi papírna v Loučné, která je dnes osadou města Lomu. Vznikla prý sice již kolem roku 1700 avšak na Miillerově mapě Čech z roku 1720 není ještě uvedena. První zpráva o ní pochází z r. 1732, kdy ji najal papírník Kryštof Ullrich ze Zahrádky.Byla opravdu maličká, neboť podle výkazu z roku 1746 se v ní vyrobilo za rok pouze 100 rysů papíru, tedy 10 balíků. 30. dubna 1750 ji koupil Jan Kryštof Ullrich, snad syn Kryštofův.
Později byla ale určitě rozšířena, neboť podle výkazu z roku 1796 vyrobil tehdejší papírník Valentin Bohm již 72 balíků, zatímco v roce 1799 je uvedeno dokonce 172 balíků. Tou dobou však asi vznikla na panství oseckého kláštera ještě další papírna, o níž je přiložen výkaz ke zprávě krajskému úřadu ze dne 19. ledna 1797, avšak bez udání místa. Stála zřejmě v Horním Lomu a papírníkem zde byl Václav Bohm, který vyrobil 40 balíků papíru. Je to asi otec Valentina Bohma, který v roce 1802 vyrobil 260 balíků.' Avšak papírna v Loučné asi později zanikla a Valentin Bohm převzal pravděpodobně papírnu v Horním Lomu, neboť ve schematismech se počínaje rokem 1838 mluví již jen o podniku v Horním Lomu.
Ze všech papíren na Litvínovsku je nejmladšího původu zřejmě papírna v Hamru, která vznikla nejspíše asi až ve druhé polovině XVIII. století. První zpráva o ní je výkaz z roku 1796, kdy papírník František Richter — snad příbuzný papírníka dolnolitvínovského — uvádí roční výrobu 70—80 balíků.V roce 1799 je tu však již papírníkem Fabián Neuber, který vyrobil za rok 120 balíků papíru.
Neuber se uvádí jako pachtýř papírny ještě v roce 1802, kdy vyrobil jen 80 balíků, avšak majitelem papírny je podle dokladu z roku 1803 Rozálie Schleglová. V letech 1812—1829 je uveden jako nájemce Augustin Schrock, po němž převzala vedení Terezie Schrocková, asi vdova po něm. Ta vedla výrobu až do roku 1837, kdy podnik převzal Antonín Nietsch, jenž zde pracoval až do roku 1844, kdy vyrobil 720 rysů papíru. V roce 1848 se ujal po svém otci vedení papírny Antonín Nietsch. Podle zprávy z roku 1865 byla hlavní součástí zařízení stoupa, která byla poháněna vodní silou. Pracovalo zde tehdy 5 dělníků a provozní kapitál obnášel 400 zlatých konvenční měny. Denně se prý vyrábělo kolem 2 centů papíru. Budova 20. března 1872 do základů vyhořela a zbyla pouze stáj a kolna, která 16. července 1873 při térování střechy se rovněž stala obětí požáru.
Regionální studie II.1963
Poslední komentáře
3 roky 24 týdny zpět
6 let 1 týden zpět
7 let 2 týdny zpět
7 let 2 týdny zpět
7 let 3 týdny zpět