V měsící lednu 2009 uplynulo 40 let od oběti J.Palacha.Vznikli nové dokumenty nová povídání o něm a jeho činu,
některá uvedla ČT. Já přidávám malou osobní vzpomínku a ty části z Litvínovské kroniky, kde kronikář Dražný, po svém, tyto události zaznamenává
Je to hodně let dozadu, kdy nám stálo za to, rozjet se s kamarádem ze školy (bylo nám 17 let) přes půl republiky, abychom položili k urně J.Palacha ve Všetatech trnovou korunu. Nevěděli jsme, zda urnový háj Stb nehlídá, a byli dost vyplašeni. Byl ošklivý podzimní den, pršelo atmosféra byla dušičková.Psal se rok 1982...
Bylo to ještě daleko před "Palachovým týdnem " v r.1988 .Ten, jak známo odstartoval vlnu demonstrací, zatýkání a poté i pád režimu.
Z Litvínovské kroniky
16. ledna.
Jak uvádějí další zprávy v tisku, startoval včera ráno v Sovětském svazu svazu s tříčlennou posádkou, takže létají nyní kolen naší planety čtyři kosmonauti na dvou kosmických lodích. Je to jistě pozoruhodné a velký pokrok v kosmonautice, vyvolávající v historii kosmonautiky skutečný zájem.
Větší rozruch však vyvolala zpráva o tragickém činu studenta filosofické fakulty Karlovy university v Praze Jana Palacha, který se pokusil o sebevraždu upálením poblíž pomníku sv. Václava na Václavském náměstí v Praze. Případ se zatím vyšetřuje a postižený, jehož stav je vážný, byl odvezen do nemocnice.
19. ledna
Jak uvedly zprávy v v rozhlase i tisku, zemřel přes veškerou poskytnutou péči a úsilí lékařů, v Praze studující Jan Palach - narozený 11. srpna 1948 - na těžké popáleniny III.stupně,které zasáhly 85 % povrchu těla. Pacient skonal klidně a před smrtí vyjádřil přání, aby ho žádný z jeho kolegů v podobném tragickém činu nenásledoval. Tento nešťastný Čin vyvolal všude velký rozruch a je obava, aby nebyl zneužit politickými pleticháři různého zbarvení.
Jek uvedl dnešní Rozvoj poslala třída IX. A 1. základní devítileté školy v Litvínově dopis matce Jana Palacha, následujícího znění: „Vážná paní Palachová, hledáme slova, kterými bychom Vám projevili účast s Vaší bolesti, V hlubokém pohnutí vzdáváme čest Vám, která vychovala a dala tomuto národu syna s tak čistou a horoucí láskou k vlasti, s vírou v její šťastnou budoucnost. Každá máma na světě chce, aby její dítě žila svobodně a šťastně.
Velcí a mocní mohou za to, že se slabým a bezbranným svírá srdce úzkostí z budoucnosti. Rozumíme Vašemu synovi Janovi. Rozhodl se zemřít, aby nám všem pomohl. Víme, že to, za co chtěl obětovat život, je věcí nás všech. Jeho oběť je pro nás nejvyšší výzvou bojovat společné za život svobodný a důstojný.
25. ledna
V Praze se konal pohřeb tragicky zesnulého Jana Palacha. I na žerdích v našem městě byly vyvěšeny státní vlajky na znamení smutku na půl žerdi
Život v našem městě je přes všechen zájem o politické dění v naší zemi zcela normální. Nejlépe je to k poznání v hospodách, kde je stále plno, jako např. v Rooseveltově ulici v hostinci "Na Výtoni "odkud se již brzy po poledních hodinách již v sobotu ozývá hluk, řev podnapilých lidí, mezi nimi mnoho cikánů a cinkot pivních sklenic a i pískot ženských, libujících si v takovém prostředí.
Komentář autora:
Tehdejšímu kronikáři, od kterého pocházejí tyto zápisky, jakoby náhodou utekla podstata činu J.Palacha.
A zápis o státním smutku a pohřbu, byl hloupě a zbytečně přebit zápisem o litvínovských opilcích.
Jen dodám že kronika z r.1968 byla přepisována a cenzurována v době "normalizace" stejným autorem.
Jan Palach v souvislostech
Dopis Jana Palacha
Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lid této země následujícím způsobem: Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku a tak jsem získal právo napsat první dopisy a nastoupit coby první pochodeň. Naše požadavky jsou: 1. okamžité zrušení cenzury, 2. zákaz rozšiřování " *Zpráv" Jestliže nebudou naše požadavky splněny do pěti dnů, tj. do 21. ledna 1969 a nevystoupí-li lid s dostatečnou podporou (tj. s časově neomezenou stávkou), vzplanou další pochodně. Pochodeň č. 1 P.S. Vzpomeňte na srpen. V mezinárodní politice se uvolnil prostor pro ČSSR, využijme jej.
Pohřeb Jana Palacha dne 25. ledna 1969 se stal velkým protestem proti pokračující okupaci. Po vzoru Jana Palacha se upálil 20. ledna 1969 na pomníku T. G. Masaryka v Plzni Josef Hlavatý. Zemřel 25. ledna 1969. Asi o měsíc později - 25. února 1969 - se na stejném místě upálil osmnáctiletý student šumperské železniční průmyslovky Jan Zajíc. V dubnu 1969 je následoval v Jihlavě Evžen Plocek. Ačkoliv tyto protestní sebevraždy hluboce otřásly veřejným míněním, neměly trvalejší dopad na politickou situaci v tehdejším Československu.
Neokázalý pomník je umístěn několik metrů od kašny před budovou Národního muzea na Václavském náměstí v Praze, kde se Jan Palach 16. ledna 1969 na znamení nesouhlasu s nastupující normalizací polil hořlavinou a zapálil.
Autory památníku, jsou výtvarnice Barbora Veselá a architekti Čestmír Houska a Jiří Veselý.
Jan Palach byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Roku 1973 byly jeho ostatky zpopelněny a popel uložen v rodných Všetatech. Převoz proběhl tajně a narychlo. Prázdný hrob byl však hojně navštěvován i nadále. V roce 1990 se urna s popelem vrátila na Olšanské hřbitovy.
Na rozdíl od naprosté většiny pomníků je u tohoto artefaktu zdůrazněna horizontála - z dlažby chodníku vystupují dvě nízké kruhové mohyly propojené bronzovým křížem (pomník má současně symbolizovat lidskou postavu jako pochodeň).
Poloha kříže naznačuje směr, kterým zapálený Jan Palach běžel. Památník odhalil 16. ledna 2000 starosta Prahy .
* Zprávy byl plátek, který rozšiřovali okupační vojska
Člověk musí bojovat proti tomu zlu,
na které právě stačí.
Jan Palach před svou smrtí
Poslední komentáře
22 týdny 5 dnů zpět
36 týdnů 2 dny zpět
36 týdnů 2 dny zpět
36 týdnů 4 dny zpět
1 týden 5 dnů zpět