Předmluva :
Touto oblastí, nazývanou „Na Pavlu" mám spojené své dětství. Sem jsme jednak jako děti ze školky pořádaly vycházky podél potůčku, až k rybníkům a později, už jako školáci jsme zde nalezli ideální místo pro „terénní cyklistiku", což většinou odnesly dráty na kolech.
Celá tato část Litvínova se zahrádkami, nízkými lesíky, potokem a rybníčky má dosud své kouzlo, které dotváří i kousek zachovalých zbytků architektury po dávno nefunkčním dolu jenž nesl jméno Pavel II.
Jak v Mostecké, tak Duchcovské oblasti se již dávno hlubině netěží a osudem podobných technických zařízení je likvidace, či totální zchátralost. I proto se jedná o nejzachovalejší komplex důlních staveb z celého litvínovského prostoru.
To vše, o čem zde píši mě přimělo získat alespoň základní informace o tomto dolu a doplnit je obrazovou dokumentací soudobými fotografiemi, mapami a dobovými důlními technickými výkresy.
Úvod :
Litvínov, který se nachází v Severočeské uhelné pánvi není typickým městem reprezentujícím hornictví, jakými jsou například Most, Lom, nebo Duchcov, ale přesto se zde hlubinné doly i povrchové lomy v minulosti vyskytovaly.
Mezi ty větší doly patřily Himmelfürst v Janově a Pluto a Pavel I v Louce u Litvínova.
Území v samotném Litvínově, které bylo nejvíce namáhané dolováním lze geograficky vymezit zjednodušeně takto :
Sever - sídliště „Osada", jih - okresní silnice z Litvínova do Lomu, východ -katastr města Lomu a na západě zhruba dnešní ulice Smetanova v Litvínově.
Uvedeme - li nyní samotné rozmístění dolů s lokalizací od východu na západ, pak zde byla tato důlní zařízení :
- - Povrchový lom Clement ( Klement ) jenž byl propojen těžbou s dolem
- Georg ( Jiří ) později přejmenovaným na Wilhelm, který těžil oběma způsoby.
- Důl a lom Marie ( dodnes zbytkové oprámy )
- Paul I ( Pavel I ) jižněji pod Lomskou ulicí.
- Paul II ( Pavel II ) severně od Lomské ulice.
Doly Pavel I, Pavel II, Marie a dokonce i důl Pluto v Louce měly společné to, že se jejich důlní pole, postupem času propojovala, tak jak doly zanikaly .
Všechny tyto doly patřily Lomské uhelné společnosti a kromě vlastních těžebních areálů s těžními věžemi, technickými a obytnými budovami, kancelářemi, dílnami atd. . . měli na povrchu také větrací jámy a také důlní čerpací stanice, mnohdy stovky metrů vzdáleny od vlastního areálu.
Většina této infrastruktury již ale dávno zanikla a tak se budeme zabývat hlavně tím, co na povrchu zůstalo. Pojďmě si ale nejprve připomenout několik okamžiků z více než půlstoletí trvající historie funkce tohoto dolu .
Chronologicky :
- V této oblasti se amatérským způsobem těží již od 18. století, ale větší intenzita a kvalita těžby, jakož i nákupy důlních měr ve větším rozsahu se datují rokem 1868
- Důl byl původně knížecí ve vlastnictví Valdštejnů ( měli také některé doly u Duchcova ) a po správci dolu se mu říkalo Gukenack lidově Kukeňák .
Jeho vznik uvádějí některé prameny k roku 1890 (jiné 1880) a stavby na povrchu navrhoval František Nuska ( v Litvínově také jatka, továrnu na klobouky a jiné technické stavby). Název Pavel II získává r. 1901.
- Roku 1907 ho získává Lomská uhelná společnost ( té patřily také veliké doly Kohinoor I a II, Himmelfurst, Pluto, Moritz, Marie v Lomu, Pavel I aj. )
- Ve 20. letech byl Pavel II sloučen s dolem Marie ( ta končí r. 1920 )
- R. 1923 měl toto nové zařízení : - Novou třídírnu s přímou vykládkou, nové kolejiště, novou překládací rampu s jímkou na uhlí, elektrický pohon těžního zařízení i třídírny, novou větrací šachtu poblíž staré ( která měla být zavalena ), novou kancelářskou budovu a obytné objekty.
- 1924 přestavěno celé zařízení třídírny.
- 1926 započato s hloubením nové větrací jámy. Uhlí mělo výhřevnost 5200 kal. Ředitelem byl Leo Kurz.
- V roce 1929 se sesuly zajišťovací bloky a několik dělníků bylo při této havárii smrtelně zraněno.
- 1933 Pavel II vyčerpal přidělený prostor pro těžbu, proto mu musel být přidělen ochranný pilíř bývalého dolu Pavel I ( těžba skončena 1927 )
- 1940 všechny doly slučuje společnost SUBAG.
- Po opětovném znárodnění je důl funkční až do roku 1948. Po jeho dosloužení je zbourána samotná šachetní budova s věží a třídírnou, jakož i strojovna a několik drobounkých technických objektů. Zhruba 70 % staveb je zachováno a postupně se mění na domky pro bydlení.
Dnes bychom pokračovali přes kruhový objezd, prošli bránou na Osadu a asi po 50 metrech ulicí Vrchlického zabočili svahem dolů a poté přešli přes kolejiště rychlodráhy ulicí V Březinkách. Vpravo míjíme budovu, kde bývala tzv. nová větrací šachta dolu Pavel II.
***
Přejít na:
Poslední komentáře
3 roky 24 týdny zpět
6 let 1 týden zpět
7 let 2 týdny zpět
7 let 2 týdny zpět
7 let 3 týdny zpět