Anketa
Prosím čtenáře, zda někdo zná historii vytesaného oličeje ve skále pod hradem Osek (Riesenburg).
Ať mi dá vědět.
Litvínovsko v číslech
Informace
Kostel sv. Jana Křtitele-Dlouhá Louka
Ve středu obce míjí silnice ostrou zatáčkou místní kapli. Mnohým turistům, kteří kostelíku věnují krátký pohled z vozidla se může zdát stavba starobylá, avšak jedná se téměř o „novostavbu", kaple byla vybudována až v roce 1910. Dlouhá Louka do té doby neměla vlastní sakrální stavbu, místní věřící navštěvovali farní kostel sv. Petra a Pavla v Oseku nebo dřevěný kostelík v horských Flájích.
V 16. st. byla Dlouhá Louka zasažena vlnou luterství, které zde přežívalo ještě po třicetileté válce, kdy byla okolní oblast podrobena rekatolizačnímu úsilí. Náboženským poměrům na Dlouhé Louce věnoval pozornost v meziválečném období dosud jediný dějepisec Dlouhé Louky Josef Glott, který svůj článek Z kroniky Dlouhé Louky otiskl ve vlastivědném časopise Unser Heimat v r. 1932.
Hmotným odrazem religiozity obyvatel Dlouhé Louky dříve bývaly především křížky vztyčené na rozcestích nebo dřevěné sošky svatých vkládané do výklenků místních stavení. Staré mapy na Dlouhé Louce zachycují tři kříže, již první vojenské mapování zaznamenává kříž stojící na rozcestí pod Vlčí horou, přibližně v místě, kde dodnes můžeme nalézt nachýlený trámový kříž. Další křížek na zděném podstavci stával v horní části obce nad hostincem, poblíž malého rybníčku, jeho podobu ještě zachycují historické pohlednice. Velký trámový kříž s korpusem Ježíše Krista zachycuje rovněž jedna ze starých pohlednic, snad se mohlo jednat o kříž nacházející se ve spodní části obce.
O výstavbě svatostánku na Dlouhé Louce bylo rozhodnuto v roce 1908 u příležitosti jubilejního 60. roku vlády císaře Františka Josefa I., obec chtěla zbudovat „kapli prostou, ale krásnou". Základní kámen k nové kapli byl slavnostně položen 31. května téhož roku. Vlastní realizace stavby však proběhla až o dva roky později, kaple byla vysvěcena v neděli 15. srpna 1910 (svátek Nanebevzetí P. Marie) a dle dobových záznamů se patrně jednalo o největší slavnost v dějinách Dlouhé Louky. Po svítání se nad obcí rozezněly výstřely z hmoždířů, které oznamovaly počátek slavného dne. Do obce přibylo více než tisíc hostů, vedle nich pak četný lid z širého okolí. Vysvěcení kostela provedl urozený prelát Dr. Franz Schindler, c. k. univ. prof. z Vídně za asistence duchovních z oseckého kláštera. Mezi nejčestnějšími hosty byl Adolf hrabě z Valdštejna, okresní hejtman Franz Frank z Duchcova, osecký starosta Franz Pampam, celá obecní zastupitelstva z Flájí, Ládungu a z dalších míst. Pozvané osoby byly shromážděny v budově školy, odkud o deváté hodině dopolední vyšel průvod ke kapli, kde se odehrálo její vysvěcení a první bohoslužba.
Kapli jako historizující stavbu v neobarokním výrazu vybudoval osecký stavitel Anton Bruchner. Interiér chrámu byl vybaven oltářem od bratří Hennlichových z Chomutova a byl zdoben sochou Nejsvětějšího srdce Ježíšova, v lodi byly zavěšeny obrazy křížové cesty a strop byl opatřen velkou nástropní malbou od Otty Hennlicha zachycující sv. Leonarda. Jeho kult byl na Dlouhé Louce pěstován od poloviny 19. st. a místní rolníci jej uctívali jako přímluvce za odvrácení nemocí dobytka. Zároveň byla o jeho svátku připomínána velká epidemie dobytčího moru v roce 1842, kdy na Dlouhé Louce pošel veškerý dobytek. Na den sv. Leonarda zde byl ještě v meziválečném období uplatňován zvyk nepracovat s dobytkem a nechat jej celý den odpočívat. Varhany kaple byly zhotoveny firmou Alfred Marcus & Zeidler z Mariánských Lázní. Na věži byla zavěšena trojice zvonů.
Poslední komentáře
1 rok 4 týdny zpět
4 roky 1 týden zpět
4 roky 34 týdny zpět
4 roky 34 týdny zpět
4 roky 35 týdnů zpět