V místech, kde Masarykova (dříve Hájská) ulice ústí v duchcovské náměstí stojí krásný nárožní dům se secesní fasádou, spjatý v novodobé historii se jménem známé duchcovské rodiny Scheithauerů. Nad vchodem do tohoto domu si každý bedlivý pozorovatel všimne znaku v oválné kartuši se znamením po stranách prohnuté špice opatřené šesticípou hvězdou, po stranách špice pak stojí dva na sebe hledící gryfové. Tento znak, na který jsem narazil též v podobě kresby v Marrově sborníku jako na "erb neznámého původu", mne jako člověka, jenž se zabývá takřka výhradně staršími duchcovskými dějinami dlouho ponechával chladným. Domníval jsem se, že jde o dekorativní, historizující prvek v secesní fasádě domu ( F. Maděra pokládal tento znak ve svých "Heraldických památkách Teplicka" chybně přímo za erb rodiny Scheithauerů). Až na základě upozornění PhDr. J.Drbohlava jsem o znaku, který jak dokládá jedna stará fotografie byl součástí výzdoby zmíněného domu již před jeho secesní přestavbou, začal uvažovat jako o autentické znakové výzdobě ze staršího období ( 17.-18.století).
Pan dr. Drbohlav mi zároveň laskavě zaslal heraldickou expertízu zmíněného znaku, kterou provedl pan Stanislav Kasík, majitel komerčně zaměřené heraldické agentury. Ten dospěl k názoru, že se zřejmě jedná o znak dolnorakouského rodu von Stettner. Tento náhled jsem však od prvopočátku nesdílel. Jednak se ve znaku von Stettnerů nacházelo ve špici znamení stříbrné skály, jehož absenci na duchcovském znaku vykládal poněkud lehkomyslně pan Kasík tak, že na ní "kameníkovi nezbylo místo". Dále jsem při svých dlouholetých archivních rešerších k raněnovověkým duchcovským dějinám v žádném dokumentu na jméno "von Stettner" nenarazil. Ze tří erbovních rodin usazených v Duchcově v 17. a 18.století jsem znal bezpečně pouze znaky Zessnerů ze Spitzenbergu a Mibesů a žádný z nich se s tím na Scheithauerově domě neshodoval. Ovšem znamení třetí erbovní rodiny usazené ve zmíněné době v Duchcově mi zůstávalo skryto - šlo o erb rodu Oettlů z Greiffenau. Hledání znaku tohoto duchcovského rodu v pražských genealogicko-heraldických sbírkách (Renzově, Wunschwitzově, Dobřenského, Wratislavově apod.) bylo totiž zcela bezvýsledné. Vzhledem k predikátu " von Greiffenau" (Greiff- gryf) jsem si však vytvořil pracovní hypotézu, že by si eventuelně mohlo jednat o majitele znaku na pozdějším Scheithauerově domě.
Definitivní rozřešení tohoto problému přinesl až drobný lístek s perokresbou znaku, který jsem ( pod číslem 3864) nalezl ve sbírce Vojtěcha Krále z Dobré Vody v Národním archivu v Praze - byl na něm znak zcela totožný s tím ze Scheithauerova domu a náležel skutečně rodu Oettlů z Greiffenau. Navíc se díky Králově kresbě dozvídáme co bylo v klenotu rodového erbu duchcovských Oettlů z Greiffenau: nad helmem se nacházely dva napříč dělené rohy a mezi nimi se opakovala hvězda ze štítu. Po tomto zjištění lze bez nejmenších pochyb konstatovat, že na místě dnešního Scheithauerova domu stál dům Oettlů z Greiffenau, kteří jej vyzdobili svým rodovým znakem. Předkem tohoto rodu byl Wenzel Oettl z Greiffenau, kterého městská kniha duchcovská ( dnes v okresním archivu teplickém) uvádí v letech 1613-1615, 1618 a 1622 jako zámeckého hejtmana v Duchcově. Tentýž Wenzel byl v roce 1611 jedním ze zakladatelů duchcovského bratrstva Navštívení Panny Marie.
Ve vrchnostenských službách byl (podle téhož zdroje) také jeho potomek Albín Oettl z Greiffenau (1639, 1645), kterému v roce 1654 (podle Berní ruly) patřil dům v Duchcově a dvůr na předměstí později označovaný jako "oettlovský"¨. Rodina Oettlů vlastnila také hospodářský dvůr v Ledvicích, který v roce 1689 koupil již jako "pohořalé místo" od dědiců Albína Oettla z Greiffenau - cisterciáka P.Alana Oettla a Franzisky Schertové jakýsi Adam Filip. Do rozsahu oettlovského majetku, zahrnujícího "mobilia et immobilia" dává nahlédnout dokument ( v řádovém archivu oseckých cisterciáků), na základě kterého Hans Norbert Oettel z Greiffenau přebírá dne 12.X. 1677 po svém otci majetek v podobě polností za duchcovským špitálem, luk za městem Duchcovem a šafářovy zahrady, hospodářského náčiní (pluh apod.) i zvířat ( tři krávy, čtyři ovce, tři prasata a čtyři selátka), ale také ložní prádlo, ubrusy a cínové nádobí. Hans Norbert Oettl nechal v Duchcově pokřtít své děti Johanna Albína, Annu Katharinu a Evu. Bratrem Hanse Norberta Oettla byl již zmíněný P. Alan Oettl ( 1643-1707), který vstoupil do oseckého kláštera v roce 1668 a následně se stal správcem zdejší kuchyně. Z rodu Oettlů z Greiffenau se v duchcovských matrikách připomíná ještě Johann Josef Anton syn Johanna Josefa Oettla z Greiffenau pokřtěný v Duchcově dne 13.III. 1709.
Poslední komentáře
1 rok 38 týdnů zpět
5 let 3 týdny zpět
5 let 16 týdnů zpět
5 let 16 týdnů zpět
5 let 17 týdnů zpět