Pětaosmdesátimetrový větrník mezi Klíny a Mníškem se otevřel zvědavcům. Návštěvníci měli výjimečnou možnost poznat funkce větrné elektrárny skrývající se přímo v jádru stožáru.Větrná elektrárna, která je již v provozu třináct a půl tisíce hodin, ročně vyrobí pět milionů kW.
Jako každý objekt v Duchcově, slyší i rozlehlá historická vila na konci Hrdlovské ulice na řadu označení. Původní název významného objektu architektury poklasicistního období byl zřejmě „Vila Hengst", ale známá byla i pod označením Wáchova vila podle jména správce zámecké zahrady Heinricha Wachy, který ji snad nechal vybudovat kolem poloviny 19. století. V období po 2. světové válce byla i Stýblovou vilou, neboť významný duchcovský lékař MUDr. Leopold Stýblo zde bydlel od roku 1946 do března roku 1957, kdy byl tento objekt vážně ohrožen těžbou povrchového dolu Pokrok. Na rozdíl od zámeckého hospitalu dominantní vila toto nesnadné období přečkala a od 60. let slouží zvláštní škole internátní.
Podobně jako v případě bývalého „Hostince u Menclů" pokoušeli jsme se v nedávné době o zápis této budovy do státního seznamu nemovitých kulturních památek a bohužel jsme prozatím neuspěli. Důvod je velice srozumitelný - za minulého režimu byly v jejím interiéru provedeny velmi necitlivé stavební úpravy! To však v žádném případě neznamená, že vila není kulturní památkou; ochrany zaslouží i vzácný převislý buk před bočním vchodem do této budovy. Vzhledem k svému historickému významu se Vila Hengst řadí k nejpamátnějším objektům města Duchcova a pokud není možno dosáhnout „ministerské ochrany", musí se o ochranu našich pamětihodností postarat duchcovská radnice ruku v ruce s volenou samosprávou, což se týká i řady dalších, třeba i méně nápadných objektů ve městě.
Ve vile Hengst na Hrdlovské ulici čp. 343/31 žil v 70. a 80. letech 19. století vrchní inženýr Jan Bydžovský (1835-1921), stavitel hlubinných dolů (Kohinoor v Lomu) a konstruktér železnic a železničních objektů (viadukty v Hrobu a Mikulově na trati Most-Moldava). Byl zakladatelem prvních českých spolků a zvláště se proslavil jako úspěšný bojovník za českou školu na severu Čech; v jeho bytě byla vedena nejvýznamnější jednání s řadou významných osobností našeho národního života. Jeho zásluhou byla v září 1882 v Duchcově otevřena první česká škola Ústřední matice školské v celém Podkrušnohoří, zasloužil se ovšem i o české školy v Teplicích a Oseku. Zasloužil se i o vznik veřejné české školy v Duchcově v roce 1885, jejíž provoz musela již financovat obec.
K prvním žáčkům této školy patřil i jeho syn Bohumil Bydžovský, narozený ve Vile Hengst dne 14. 3. 1880. Proslavil se jako významný český matematik, rektor Univerzity Karlovy i jeden z našich prvních akademiků. Zemřel krátce po vyjádření nesouhlasu s okupací naší země dne 5. 5. 1969 v Jindřichově Hradci. Na svůj rodný dům vzpomínal takto: „V Duchcově jsme bydleli ve vile, které se říkalo Vila Hengst, protože na sloupu při vstupu do dvora byla socha koně. Stojí po levé straně bývalé cesty do Oseka, naproti ovšem byla zeď zámeckého parku. (Jako dítěti se mi zdála velmi vysoká.) U vily byla pěkná zahrada s rybníčkem. Za vilou směrem k Oseku se táhly haldy, ze kterých se celý den kouřilo a jak se setmělo, objevily se na nich ohníčky. To se nám dětem (byli jsme čtyři) velmi líbilo..."
S Vilou Hengst jsou spojeny i významné kulturní tradice naší nedávné minulosti. V době, kdy nad Duchcovem visel Damoklův meč, ubytovala se zde od května do listopadu 1956 skupina odborných restaurátorů (J. Blažej, J. A. Král, V. Berger, A. Bergerová-Tintěrová, J. Kadera, J. Němec, F. Sysel a D. Kašparová-Feldová) kteří měli za úkol sejmout neobyčejně cennou fresku Václava Vavřince Reinera z kopule špitálního kostela Nanebevzetí P. Marie. Byli samozřejmě v úzkém kontaktu s MUDr. Leopoldem Stýblem, v jehož pozůstalosti jsou i kresby a obrazy z Duchcova, které tito umělci tehdy vytvořili.
Nechybí mezi nimi ani obraz vily Hengst od akad. malíře J. Němce, který je v současné době poprvé vystaven na výstavě k 100. výročí Stýblova narození v Poppelově výstavní síni. V úzkém kontaktu s tímto domem byla během svého pětiletého duchcovského působení i MUDr. Jaroslava Moserová (1930-2006), která byla rovněž zručnou malířkou. A konečně, Vila Hengst je i součástí české literární historie. Významný český dramatik František Pavlíček (1923-1984) si na prahu 60. let zvolil devastovaný Duchcov, ohrožený dolováním, za místo zhruba ročního studijního pobytu a právě do této vily situoval děj své hry „Sokratova smrt" (1969), zpracované později i pod názvem „Sokratův podzim".
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět