Směrem západním, od hradu Osek, můžete narazit na toto torzo pomníčku. Víte o něm? Tušíte komu byl věnován? Pokud ano, dejte sím vědět zde: foto: P.Aulický (2009).
V úterý 12. května 2009 uplynulo přesně 65 let od prvního spojeneckého náletu na chemický závod STW AG v Záluží/Maltheuern. Připomeňme si tuto událost. Ten den byl pátek ...
Nálet provedlo 140 letadel 8. letecké armády USA typu Boeing B-17 Flying Fortress ze základen ve Velké Británii.Vzdušný útok se uskutečnil v časovém rozmezí 13.55 – 14.15 hodin. Čtyřmotorové bombardéry útočily v několika vlnách a škody na zařízení v závodě byly obrovské. Značné byly také ztráty na lidských životech. Kromě Záluží, které se v té době jmenovalo Maltheuern, útok zasáhl také další blízké obce. Podle oficiálních zpráv bylo napočítáno 590 mrtvých. Letecký poplach, který byl v pořadí již 71. od začátku války a 24. v roce 1944, trval od 13.30 do 14.40 hodin. Protiletadlové dělostřelectvo v okolí cíle zasáhlo několik desítek strojů, které se už nikdy na své základny nevrátily ...
V ranních hodinách odstartovalo ze základen na Britských ostrovech celkem 886 čtyřmotorových bombardérů. Ty směřovaly nejen na cíle v okupovaném Československu, ale také v německém vnitrozemí. Tři vzdušné divize se podělily o útoky na Merseburg, Lutzkendorf, Hedrogen, Bulstadt, Zeitz, Böhlen, Ostende, Zwickau, Chemnitz, Geru, Hof a Brüx/Most.
Na Most/Brüx, jak je uváděno v amerických dokumentech o náletu, útočila 3. Bomb Division, jejíž letouny si jednotlivé cíle rozdělily takto: 74 letounů směřovalo na Zwickau, 11 jich letělo na Chemnitz, 14 na Geru, patnáct strojů mělo za cíl Hof a 140 jich bombardovalo Most. Z nich se 41 již nikdy na nevrátilo na svou základnu.
První zpráva o náletu byla odeslána dálnopisem ve 14.14 hodin do Liberce pro Říšského místodržícího v župě Sudety, štábního důstojníka pořádkové policie a expozituru Říšského ministerstva propagandy.
„Asi 120 letounů provedlo útok hlavně na STW. Požáry v STW. Počet svržených zápalných a tříštivých bomb ještě není znám. Ztráty ještě nejsou známy," píše se v textu dálnopisu. Na pomoc likvidovat rozsáhlé požáry přijely například hasiči z Plzně, Prahy, Ústí nad Labem nebo Teplic, ale i z Drážďan. O dvě hodiny později už se v hlášení hovořilo o značné destrukci STW. „Výroba přerušena, termín opětovného spuštění je neurčitý," hlásil pověřenec místního velitelství protiletadlové obrany Dressler. Požáry v tu dobu už byly omezeny na jednotlivá ohniska, bohužel, jak z hlášení vyplývá, počet hasičů nepostačoval.
V 16.05 hodin bylo hlášeno 5 mrtvých, 75 zraněných, z toho 50 bylo těžce. „Se zvýšením tohoto počtu se dá počítat," informoval dále Dressler. V 17.40 hodin přijal Meister de Schutzpolizei Teubner další informace ze závodu STW. Hlášení obsahovalo celkem osm bodů a v závěru bylo konstatováno, že zásobování, ošetření a ubytování lidí bez přístřeší je zajištěno. „Průběžně není nutná žádná pomoc, eintopf pro zaměstnance bude vydáván v průběhu jedné hodiny na různých místech závodu. Cigarety, alkohol a zrnková káva k posílení je na pokyn župního vedoucího k dispozici," informují další řádky hlášení. Bez střechy nad hlavou podle dalšího hlášení zůstalo 1 161 obyvatel. Ztráty na zvířatech: 3 koně, 2 krávy, 1 tele a 1 koza.
Následující den, tedy 13. května bylo konstatováno, že první bomby dopadly ve 14.01 hodin. „Hlavní škody vznikly výlučně v protileteckém okrsku Most. Doposud bylo vyproštěno 260 mrtvých, 600 těžce zraněných a 200 lehce. Bylo zajato 9 nepřátelských letců. Přímý zásah utrpěli hasiči – 2 mrtví a jeden těžce zraněný," říká zpráva.
Dne 18. května už byl počet obětí náletu zvýšen, a to na 437 osob. Zvýšil se i počet osob bez přístřeší, a to na 1 500. Ještě téhož dne byl počet obětí upřesněn, a to na konečných 590 s tím, že ne všichni byli identifikování. V některých případech byla obět uznána s konečnou platností za mrtvou až v roce 1945. Byly upřesněny další údaje. Těžce zraněných bylo podle posledního hlášení 94 mužů, 19 žen, 9 dětí, 33 příslušníků Wehrmachtu, 132 zahraničních pracovníků a 84 zajatců. Lehce zraněných bylo 57 mužů z řad civilistů, 62 žen, 40 dětí, 95 zahraničních pracovníků a 43 zajatců. Wehrmacht lehká zranění neoznámil. O škodách v samotném závodě odmítl podnik STW z bezpečnostních důvodů udat jakékoliv informace.
Je však jasné, že škody nálet způsobil značné. Jak ukázal průzkum historických a archivních materiálů, bylo tomu tak nejen na výrobním zařízení v závodě, ale též na majetku civilních obyvatel Záluží a v okolních obcích. Do areálu STW totiž podle situačního plánu mělo dopadnout velké množství pum různých ráží, přičemž 286 jich přímo zasáhlo jednotlivá vedení, ať již chemicko - výrobní či elektrická. Celkově je podle německých pramenů uváděno, že ten den bylo na chemičku svrženo na 1 500 bomb.
Podle protokolu z 30. května bylo například evidováno jen v obci Záluží 38 domů totálně zničených, 32 jich utrpělo částečné škody a 50 bylo lehce poškozených. Dále bylo zničeno 37 domů patřících STW a dalších 55 různě poškozeno. Navíc škody na budovách hlásili také z Dolního Litvínova/Niederleutensdorf, kde napočítali dva totálně zničené domy, jeden poškozený a 25 domů s lehkým poškozením. Dost poničen po prvním velkém náletu zůstal také Horní Jiřetín/Obergeorgenthal.Tehdejší město utrpělo škody na čtrnácti domech, které byly totálně zničeny.
Nálet byl pro veškeré obyvatelstvo, ať už v závodě nebo nejbližším okolí, které již bylo častými poplachy otupeno, velice překvapivý. Navíc nikdo nevěřil v možnost leteckého napadení, a tak nechtěla závodní stráž ani při prvních výbuších bomb otevřít brány a pustit osazenstvo ven, aby se alespoň spasilo útěkem do nejbližších polí. Proto byly ztráty na lidských životech vysoké. Oficiální čísla hovoří o 590 mrtvých.
V této souvislosti je také potřeba připomenout některé předchozí historické práce na toto téma, v nichž se poukazuje na to, že toto číslo je příliš nízké a že obětí bylo daleko více. Někteří autoři dokonce uvádějí, že při prvním bombardování zahynulo na 2000 osob, jiní dokonce tvrdí že až deset tisíc, což jsou příliš přehnaná čísla. Dokonce se někteří autoři přiklánějí k tomu, že Němci do oficiálních čísel nezaznamenali počty mrtvých zajatců. Jako vodítko může posloužit jmenný seznam obětí náletu, který byl sestaven podle dobového protokolu, uzavřeného dne 20. května 1944 ve 20.00 hodin. Je pravdou, že v něm nejsou, až na výjimky, evidováni zajatci ruské národnosti, o kterých většinou údaje chybí. I přesto lze počet 590 obětí brát jako správný. Hovoří o tom i některé další doklady a zprávy.
Jeden z dokumentů označený jako Dr.Da/M., určený řediteli STW Dr. Paulu Dammovi, v němž je zevrubně zaznamenáno prvních pět náletů roku 1944 (datum 14. září), zaokrouhleně například uvádí, že 12. května závod bombardovalo asi 200 letadel, způsobil těžké škody a bylo při něm přes pět stovek mrtvých.
Poslední komentáře
3 roky 24 týdny zpět
6 let 1 týden zpět
7 let 2 týdny zpět
7 let 2 týdny zpět
7 let 3 týdny zpět