Každý, kdo má jakoukoliv informaci o osudu této kroniky nebo ví, kde by se mohla nacházet, se může obrátit na tiskové oddělení mosteckého magistrátu. Kontaktovat můžete přímo redaktora Petra Dundeka.
Einsiedel
Donedávna pouze poklidná rekreační osada, dnes díky automobilovému hraničnímu přechodu Mníšek/Deutscheinsiedel jedno z nejrušnějších míst v mosteckém Krušnohoří. I se všemi negativními průvodními jevy. To je dnešní Mníšek.
Mníšek leží v nadmořské výšce 700 - 765 m v blízkosti státní hranice a od v překladu stejnojmenné vsi na německé straně ji odděluje pouze hraniční potok Svídnice. Osada se nachází v místech, kudy již ve středověku vedla obchodní stezka z českého vnitrozemí do sousedního Saska. Cesta vedla zhruba v linii Most - Janov - Křížatky - Mníšek - Sayda - Freiberg a je archeologicky doložena již na začátku 13. století. Písemně byla prokázána celnice mosteckého hradu v Mníšku již k roku 1425.
Podobně jako Nová Ves v Horách vděčí Mníšek za svůj vznik pánům z Veitmile. Zakládací listinou, datovanou velikonočním úterým roku 1562, věnoval Jan z Veitmile se svolením svého otce Šebestiána (manžela Anny Glatzové z Altenhofu, pozdější spoluzakladatelky Nové Vsi v Horách) svým sedmnácti poddaným část lesa, zvaného Königreich, aby se zde usadili, les vymýtili a postavili tu domy, ke kterým dostali pozemky. Současně bylo přesně určeno, jaké dávky a jakou službu bude muset každý osadník za obdržené pozemky odvádět. Založení Mníšku mělo zřejmě souvislost s báňskou činností Altenhofů a pánů z Veitmile i s potřebou dřeva pro doly a hutě.
Nově založenou osadu nazvali Einsiedel (německy mnich = Einsiedler), což zřejmě pochází od poustevny s kaplí, kterou připomínají listiny pocházející z té doby. Poustevna zde pravděpodobně vznikla brzy po založení oseckého kláštera, tj. na začátku 13. století. Cisterciáčtí mniši, znalí hornictví, ji používali jako místa pro odpočinek cestou do sousedního kláštera Altenzelle. (Altenzelle, též Altzella, bývalý klášter u Nossenu v Sasku, 30 km západně od Drážďan, založen roku 1145 pro benediktiny, 1162 přeměněn v cisterciácký. Ve 13. až 15. století bylo v Altenzelle vynikající sídlo věd a umění a tamní klášterní škola náležela k nejvýznamnějším v Sasku.) Poustevna však měla ještě další, důležitější účel: sloužila jako základna pro hledání v té době žádaných rud. Místnímu názvu Mníšek tudíž dali vzniknout osečtí mniši-poustevníci. Místo, kde poustevna stávala, leží na německé straně (v Deutscheinsiedelu) a nese příznačný název Brüderwiese (Louka bratří). Osada na české straně se německy nazývala Einsiedel, občas na rozlišení od sousední německé vsi také Böhmisch-Einsiedel.
V roce 1613 zkosil místní obyvatelstvo mor. Během šesti měsíců zde zemřelo 163 obyvatel, naživu zůstalo jen 59 lidí. Od té doby se z Mníšku do Nové Vsi každoročně konalo červencové procesí na svátek sv. Rozálie, patronky proti moru. Za napoleonských válek osadu vyplenili francouzské vojenské oddíly, obyvatelstvo před nimi muselo utéct do lesů. Již po roce 1750 žádali obyvatelé Mníšku mostecké radní o pomoc s výstavbou kostela. Záměr se odkládal kvůli válečným událostem, až padl úplně. V roce 1898 vznikl v Mníšku spolek pro zřízení kaple Nanebevstoupení Panny Marie, ale ta již, stejně jako řada jiných sakrálních staveb v Krušných horách, zanikla.
Komunikace sledující trasu staré zemské obchodní stezky neztratila svůj význam ani v 19. století. Rekonstrukce historické komunikace v letech 1841 - 1844 potvrdila její důležitost. Slavnostní zprovoznění silnice za účasti arcivévody Štěpána dne 23. srpna 1844 připomíná dodnes v Mníšku památník, stojící u silnice v centrální části vsi naproti čp. 114. Má podobu hladkého obelisku na profilovaném soklu, byl vztyčen v roce 1845 a dnes je v dost zanedbaném stavu. Nápis na soklu je téměř nečitelný, ale třeba se vám podaří vyluštit, že pomník postaven na památku na přítomnosti Jeho císařské Výsosti arcivévody Štěpána, pod jehož nejvyšším vedením jako civilního správce českého království byla dokončena tato silnice. (V originále na pomníku: Dem Andenken an die Anwesenheit Sr. kaiserlichen Hoheit des Erzherzogs Stephan unter höchst dessen oberster Leitung als Landeschef des Erbkönigreiches Böhmen dieser Straßenzug vollendet wurde.) Nad tímto pomníkem stojí při silnici další zanedbaný pomníček z roku 1925.
Lesy a loukami obklopený Mníšek byl od poslední čtvrtiny 19. století poměrně hojně navštěvován turisty, přispěla k tomu i rozhledna na blízké Jeřabině, otevřená v roce 1884. V roce 1835 tu byla postavena školní budova, která byla nahrazena novou v roce 1887. Ta stávala vedla pomníku z roku 1845. V roce 1885 tu byla otevřena pošta. V roce 1890 zde stávalo 71 domů, v nichž žilo 421 obyvatel, byl tu i celní úřad a obyvatelé se živili převážně výrobou dřevěných hraček po domácku. V letech 1869 - 1910 byl Mníšek osadou Janova, od roku 1961 administrativně patří k Nové Vsi v Horách. Po druhé světové válce se vesnice vylidnila a získala charakter rekreační osady. To se ovšem změnilo v červenci 2002 po otevření hraničního přechodu Mníšek/Deutscheinsiedel. Smí tudy sice projíždět jen automobily do 3,5 t, i tak je tu ale rušno, protože je zde jediný přechod pro automobily na Mostecku.
Zajímavá je historie vzniku tohoto přechodu. Obce ležící u hranic obce totiž poprvé požadovaly vybudování hraničního přechodu již v roce 1991. Po zdlouhavých jednáních a protestech v Německu, kdy se tamější obyvatelé obávali, že nový přechod zničí podnikání v přilehlých obcích, se nakonec práce v roce 2001 rozjely. Když se po deseti letech mělo začít stavět, čtyři měsíce se muselo čekat na vyjádření z Německa ke stavebnímu povolení. Další problém nastal ve chvíli, kdy na Báňské stavby, které stavbu za zhruba sedmadvacet miliónů korun realizovaly, byl na počátku roku 2002 vyhlášen konkurz. Nová firma stavbu zvládla v termínu a když se zdálo, že otevření nemůže nic zabránit, nastal problém se vzorky vody. Přechod se nakonec dočkal svého zprovoznění v červenci 2002. Byl v provozu až do 11. srpna, kdy musel být kvůli rozvodněné říčce Svídnici uzavřen. Zprovozněn byl po čtyřech dnech a od té doby slouží bez problémů. Otevření hraničního přechodu přineslo v obci změny, které jsou v západočeském pohraničí poměrně běžné. V do té doby třetiřadé horské vísce vznikla rozlehlá vietnamská tržnice, byla zde postavena čerpací stanice, na rekreačních chatách se začaly objevovat cedule Böhmische Küche... A také sem začal po letech znovu jezdit autobus.
V souvislosti s otevřením hraničního přechodu byla také zrekonstruována příjezdová silnice z Klínů. Tuto událost připomíná pamětní kámen s měděnou tabulkou u křižovatky v horní části obce. Dočteme se zde, že „v letech 1998 a 1999 za spolufinancování programu Phare CBC a Ředitelství silnic a dálnic České republiky realizovala firma Vodohospodářské stavby s. r. o. Teplice stavbu rekonstrukce silnice III/2545 Klíny - Mníšek. Prostřednictvím tohoto projektu přispěla Evropská unie na výstavbu díla částkou celkem 689.829,- ECU". Historická zemská stezka se tak vlastně symbolicky na začátku 21. století dočkala své druhé obnovy.
K místním turistickým atrakcím patří kromě zbytku rozhledny na Jeřabině rovněž 4,1 km dlouhá cykloturistická stezka spojující Mníšek s Novou Vsí v Horách, se srubem, odpočívadly, stolky a lavičkami, po níž vede červená turistická značka a naučná stezka. Vybudována byla na konci 90. let 20. století. U této cesty stojí jižně od vsi v poloze U křížku na kótě 713 dřevěný kříž z roku 1913.
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
Poslední komentáře
2 roky 11 týdnů zpět
2 roky 25 týdnů zpět
2 roky 25 týdnů zpět
2 roky 25 týdnů zpět
2 roky 30 týdnů zpět