Historie Litvínovska

Studie se především zaměřila na možnosti obnovení paměťové stopy vkrajině, do které po staletí zasahují vlivy těžby hnědého uhlí. Soustředila se přitom na západní okraj dolu Bílina.Obnovení paměťových stop krajiny voblasti znamená další prohloubení procesu revitalizace a resocializace dnes zanedbané krajiny vpřímém předpolí dolu Bílina. Tato krajina je přirozeně rostlá, historicky vysoce cenná a může skýtat velké možnosti sportovně-rekreačního a kulturního využití pro obyvatele zejména Mostecka, Litvínovska a Teplicka. Svými hodnotami kontrastu mezi industriální krajinou dolu a historickou krajinou poskytuje hodnoty regionálního i mezinárodního významu.

CÍLE STUDIE:

Vrámci studie byly provedeny tyto průzkumy oblasti mezi Mariánskými Radčicemi, Lomem, patou výsypky Pokrok a západním okrajem lomu Bílina:PRŮZKUMY:
1.pasportizace vizuálních a kompozičních hodnot
2.pasportizace hodnot vegetačního krytu jádrového území
3.pasportizace historických a památkových hodnot území

První část prací byla zaměřena zjištění historického průběhu poutní cesty. To zahrnovalo archivní průzkum včetně historických map a následnou dokumentaci zbylých reliktů poutní cesty přímo vterénu.
Na základě analýzy byly zjištěny dvě větve historické barokní poutní cesty skořeny, které sahají do hluboké gotiky: východní a západní. Východní větev zvětší části zanikla vdůsledku důlní činnosti dolu Bílina. Její původní trasa vede z Osekapřes Hrdlovkua Libkovice, dnes již zaniklé obce, do Mariánských Radčic. Západní větev se zachovala a kopíruje vedení státních komunikací I/27 Lom –Osek a III/2567 Mariánské Radčice-Lom .

Na základě historického průzkumu se stalo zjevným, že bude metodologicky obtížně zdůvodnitelné obnovit poutní cestu vjejí historické stopě. Bylo tedy nutné promyslet základní metodologická východiska nového trasování:I. Krajina kolem severo-západní hranice dolu Bílina vřešeném prostoru je:

Historicky významná

1. Historicky ohrožená (plánovaná likvidace Mariánských Radčicv80. letech 20. století)
2. Jen postupně se prosazuje uvažování o její prostorové a funkční specializaci
3. Její dlouhodobá údržba je malá
4. Tato krajina získala perspektivu, ale stále se nachází vkontextu krajin o vysokém stupni dynamiky a nepredikovatelnosti, zejména  z ohledem na těžbu hnědého uhlí a industriální rozvoj

         II.

1. Obtížná předvídatelnost vývoje krajiny je omezena některými základními dokumenty zhlediska těžby hnědého uhlí:
2. Usnesení vlády ČR (č. 11767/2008) kupřesnění územně –ekologických limitů těžby hnědého uhlí na dole Bílina zroku 2008
3. Schválený plán Sanací a rekultivací dolů Bílina pro rok 2011 dle Souhrnného plánu sanace a rekultivace území dotčeného těžbou lomu
4. Bílina pro postup do ÚEL podle usnesení vlády č. 11767/2008

      
          III.

Byly analyzovány základní východiska zhlediska filosofie památkové péče, urbanismu, architektury, vlastní památkové péče a formulovány následující teze:

1. Poutní cesta jako propojení tradice cisterciácké a tradice industriální, poutní cesta jako vytvoření krajiny společné symboliky.
2. Poutní cesta jako otevřením se všem dobrým možnostem bez rozdílu.
3. Poutnictví se vyvíjí a stejně tak cíle poutí. Cílem může být jak kostel smilostnou sochou, drobná anonymní památka vpolích, tak i významná vyhlídka.

        IV.

Byla vytyčena kritéria specificky památkářská:

Respekt kpožadavku autenticity a k dochované historické cestní síti.
Využití jak principu rekonstrukce, tak i principu evokace.
Využití principů parafráze, kontrastu a kontextualitynovotvaru.

Byly provedeny následující doplňkové a nové průzkumy:

1. Doplnění mapy porostních skupin a solitérů o území severně od výsypky Pokrok a západně od hranic Polyfunkčního muzea důl Bílina  Nord
2. Vyhodnocení funkčního využití a limitů území z platné ÚPD dotčených obcí
3. Vyhodnocení funkčního využití a limitů území z ostatních mapových podkladů (zejm. z historických map stabilního katastru a oblastních plánů rozvoje lesů)
4. Vyhodnocení důlní činnosti, rekultivace a resocializace vdotčeném území kroku 2050

Západní koridor (západní větev poutní cesty)Zhlediska základní metody sleduje původní západní větev poutní cesty Klášter Osek -poutní místo Mariánské Radčice. Hodnoty:

1. Rámcové vedení původní trasou poutní cesty
2. ntimita poutě vlesních cestách vseverní části Oseckého lesa
3. Jako určitý druh soustavy komunikací existuje již dnes a svýjimkou doplnění pěší trasy podélkomunikace III/2567 Lom-Mariánské Radčice, může být provizorně zprovozněn systémem směrových a informačních tabulí

Nový koridor (nová větev poutní cesty) Zhlediska základní metody vytváří zcela novou trasu mezi původní západní a východní větví poutní cesty.Hodnoty:

1. Účinné zpřístupnění a oživení vysoce hodnotného pásu historické kulturní krajiny vpřímém předpolí dolu Bílina, proto je jeho vytvoření vysoce žádoucí
2. Zpřístupnění vyhlídek svysokou percepční vizuální hodnotou, obsahující hodnoty kontrastu a scénických obrazů
3. Kontrast vedení větve poutní cesty volnou krajinou sširokými výhledy i intimními lesními zákoutímiVýchodní koridor (východní větev poutní cesty)Zhlediska základní metody sleduje koridor vedení historické východní větve poutní cesty klášter Osek-Mariánské Radčice. Koridor se však musí vyrovnat sfaktem těžební činnosti na dole Bílina, která zničila a ještě dále bude destruovat významnou část průběhu historické východní.Hodnoty:
4. Vedení převážné části stopou historické východní větve poutní cesty
5. Tato větev strategicky stmeluje a sceluje historicky autentické dochované krajiny skrajinami provedených rekultivací

• „Plánováním“ poutní cesty „plánujeme“ krajinu uprostřed dynamických změn.
  Plánováním poutních cest se realizuje strategický dlouhodobý rozvoj krajiny se stěžejním přihlédnutím khistorickými hodnotám území.
  Západní koridor je realizovatelný, pakliže se dospěje ke konsensu kjeho vytvoření, během velmi krátké doby (značení, úprava cest, jen malé změny vÚPD obcí)
  
  Východní koridor bude realizován vplné míře až po ukončení těžby na dole Bílina
  
  Nový koridor je novotvar, který má ale značný význam pro oživení a rehabilitaci kulturní krajiny, bezprostředně přiléhající kzápadnímu okraji dolu Bílina

1

2

3

4

5

/gallerous/get_image/Obnovení poutní cesty (1).jpg/normal/gallerous/get_image/Obnovení poutní cesty (2).jpg/normal/gallerous/get_image/Obnovení poutní cesty (22).jpg/normal/gallerous/get_image/Obnovení poutní cesty (23).jpg/normal/gallerous/get_image/Obnoveni_poutni_cesty_(5).jpg/normal