Pod masívem krušnohorského zlomu se nacházíme již v severní části naučné stezky. Na tomto zastavení je vidět charakteristický úsek morfologického vývoje jižního svahu Krušných hor v prostoru mezi Stropníkem a Bouřňákem. Hřebenová oblast je v těchto místech ostře přerušena nápadným zlomovým stupněm, tvořeným příkrou stěnou spadající hluboko do pánve, kde odděluje třetihorní sedimenty od tzv. krystalinika.
Mohutná rulová stěna má úklon 60-70 stupňů. Jedná se o tzv. dislokační (skluznou) plochu krušnohorského zlomu, nacházející se na kótě 425m nad mořem. Zlom je viditelným projevem vzájemného pohybu zemských ker.
K mohutnému vyklenutí vrstev krystalinika došlo již v období prvohor, zhruba před 300 mil. let a znovu po rozsáhlém vrásnění před 35-40 miliony let na konci třetihor a počátkem čtvrtohor.
Důsledkem tohoto vrásnění bylo rozlámání zemské kry mnoha podélnými a příčnými zlomy. Nejdůležitějším zlomem je právě tento „krušnohorský zlom", který způsobil zásadní pokles pánevního dna a vyzdvižení celého krušnohorského hřbetu. Došlo přitom k relativnímu převýšení až o 1200 metrů. Jedná se o komplikovanou, několik set metrů širokou zónu systému směrných poruch o různé výšce skoku či ohybů.
Ruly krušnohorského krystalinika byly zjištěny hlubinnými vrty pod pánví až na úrovni okolo 175 m pod hladinou moře. Dalším důkazem je i vykliňující třetihorní uhelná sloj pánve, která je po zlomové linii vyvlečena strmě vzhůru. V důsledku příčných zlomů je pak rozlámána na řadu ker v nestejné výškové úrovni.
Krušnohorské krystalinikum, považované za samostatnou geologickou jednotku v jádře Českého masívu, vznikalo následkem dlouhodobé tektonické a tepelné aktivity vycházející z hlubších částí zemského pláště.
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět