Anketa
Prosím čtenáře, zda někdo zná historii vytesaného oličeje ve skále pod hradem Osek (Riesenburg).
Ať mi dá vědět.
Litvínovsko v číslech
Poslední komentáře
- Řekl bych, že to je
3 roky 35 týdnů zpět - Sprava
7 let 3 dny zpět - Ještě postřech, který mi
7 let 14 týdnů zpět - O tomto, že ženy zastřelených
7 let 14 týdnů zpět - Kdo strilel
7 let 14 týdnů zpět
Informace
Bez dějin města Mostu nemůže muzeum existovat, říká ředitel Michal Soukup
Most – Oblastní muzeum v Mostě má nového ředitele. Tím je Michal Soukup, profesí archeolog, který nastoupil na místo v listopadu náhle zemřelé doktorky Libuše Pokorné. Do Mostu přichází ze žateckého pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd ČR. Muzeum chce více otevřít veřejnosti nebo spolkům, chystá velkou výstavu k výročí konce II. světové války.
Rodák z Plzně začal svou profesní kariéru v pardubickém muzeu v roce 2003, kde pracoval jako archeolog necelé tři roky. Zabýval se především archeologickým výzkumem, věnoval se evidenci sbírky a obsluhoval databázi sbírkových fondů, specializoval se, jak sám říká, na tu takzvanou úřední muzejničinu.
Z Pardubic odešel na přelomu let 2005/2006 do Regionálního muzea v Teplicích. Zde opět pracoval v archeologickém oddělení, a to pět a půl roku. Hlavní náplní jeho práce byly archeologické výzkumy: „Nejvýznamnější výzkum, na kterém jsem se podílel, probíhal po dva roky v románském křídle teplického zámku. Tam jsme odkryli rozsáhlé pozůstatky ženského kláštera opuštěného za husitských válek. Udělali jsme z toho velikou stálou expozici, která zbytky této nádherné architektury ukazuje vcelku. A ještě bych rád zmínil výzkum u kostela sv. Prokopa nedaleko Krupky, kde jsme objevili část zaniklé středověké vesnice Kirchlice. To byly takové dva nejvýraznější projekty, se kterými jsem měl něco společného," přibližuje své předchozí působiště Michal Soukup s tím, že vedle toho i nadále pokračoval v práci s evidenčním systémem a databází sbírky, kterou zkonstruoval tak, aby byla aplikovatelná na tamní prostředí.
Několik let působil jako předseda odborové organizace, takže se blíže seznámil nejen se zákoníkem práce, ale i s pracovně právními problémy příspěvkových organizací.
V roce 2011 odešel do pražského Archeologického ústavu Akademie věd, ale už od počátku působil v rámci jeho žateckého pracoviště, které podle jeho slov vede asi nejlepší současný severočeský archeolog Petr Čech. S ním spolupracoval zejména na výzkumu předpolí Dolu Bílina.
„Archeologický ústav Akademie zde pod vedením Petra Čecha v letech 2011 – 2012 zahájil jedinečný archeologický výzkum II. světové války, podle mého soudu první svého druhu, při kterém je dodnes postupně odkrýváno postavení flaků, kanónů německé protivzdušné obrany chemičky v Záluží z let 1944-1945. Poblíž jsme paralelně zkoumali středověké pohřebiště Nesvětice, na kterém se začalo pohřbívat asi už v desátém století. Zatím se vykopalo na 250 hrobů, nicméně jich tam bude daleko více, zřejmě dalších několik set. A nesmím samozřejmě zapomenout na historicky největší vykopávky v Bílině, které předcházely výstavbě horkovodu. Všechny tři výzkumné projekty rozhodujícím způsobem profilovaly mou práci v posledních letech. Až do doby, než jsem se přihlásil do výběrového řízení na ředitele muzea v Mostě," doplňuje ředitel s tím, že se do muzejnictví chtěl vrátit.
Návrat
„Muzejní práce mi chyběla. Akademie věd se soustředí především na vědecko – výzkumnou činnost. Na prezentace pro veřejnost, práci se sbírkami a s evidencemi nebo na výstavní činnost tam zkrátka není čas. Hodně mi to chybělo, muzeum se stalo takříkajíc mou srdeční záležitostí.
To byla asi hlavní motivace k návratu do muzejnictví. Ale o Mostu jsem původně neuvažoval, protože jsme s muzeem bezproblémově spolupracovali. Krátce před náhlým úmrtím paní ředitelky jsem měl v mosteckém muzeu přednášku o hornictví v Oseku. A už předtím mi paní doktorka Pokorná zapůjčila některé věci na odborné zpracování. Takže jsem jako pracovník Akademie doufal, že spolupráce bude dál pokračovat. Jenže po té nešťastné události jsem dospěl k závěru, že tam může nastoupit někdo, koho nebude nějaká spolupráce zajímat. A to byl druhý moment, který mě při rozhodování ovlivnil," říká dále Michal Soukup.
„Klíčovou roli ovšem sehrál můj vztah k regionu. Po několika letech vykopávek na Mostecku a poté, co jsem se zapojil do zpracování dějin Duchcova a Teplic, mě jako specialistu na středověk začal jako magnet přitahovat právě Most – nejvýznamnější královské město celého Podkrušnohoří. Ještě před tím, než jsem podal přihlášku do výběrového řízení, jsem se samozřejmě musel domluvit se svým týmovým kolegou Petrem Čechem, aby můj odchod nenarušil integritu žateckého pracoviště," říká dále. Nicméně, jak sám říká, spolupráci s Akademií by chtěl dále kultivovat, co nejvíce to půjde.
Více se otevřít
Ve výběrovém řízení, kde bylo přes deset uchazečů, postavil celý svůj návrh koncepce muzea i osobní projev před komisí na dlouhodobých zkušenostech z oblasti muzejnictví a na dobré znalosti regionu. Zmínil také své zkušenosti s vedením výzkumných týmů a s organizační prací. „Vsadil jsem na tyhle hlavní oblasti a byla to, jak se říká, ta správná karta."
Má v plánu muzeum daleko více otevřít, a to nejen široké veřejnosti. „Cílem mé koncepce, nebo řekněme spíše návrhu koncepce, je co nejvíce se otevřít spolupráci se všemi institucemi a spolky v regionu. To vidím jako klíčovou záležitost, zejména proto, že Mostecko podléhá velmi rychlým změnám, ať už demografickým, nebo změnám krajiny. Tady je potřeba napnout všechny síly, aby se v muzeu soustřeďovaly informace ze všech stran. Druhou neméně důležitou věcí je potřeba zhodnocování muzejních sbírek, s čím jsou spojené i větší ambice, co se týče výstav, stálých expozic a publikační činnosti. Samozřejmě už mám i konkrétní představy," přibližuje plány.
Jedním z nápadů, které si s sebou přinesl, je připomínka 70. výročí od konce druhé světové války, spojená se samostatnou výstavou, zaostřenou na Mostecko, chemičku v Záluží, bombardování a obecně válečné události v regionu.
„Na to se chceme soustředit letos," říká dále nový ředitel oblastního muzea s tím, že chce navázat co nejlepší spolupráci s městem. Město by podle něj mělo být hlavním partnerem muzea, už jen proto, že se jak ve sbírkové tak i odborné činnosti soustředí hlavně na Mostecko i samotný Most. „Ne tady v Mostě, ale třeba v odborných kruzích na téma Most trochu sedá prach. Chtěli bychom pomoci tomu, aby se to začalo zase více oživovat," upřesňuje Soukup, který má v plánu udělat výstavu k dějinám Mostu. Podle něj je to jeden z velkých úkolů.
„Bez toho zdejší muzeum ani nemůže existovat. Město má nesmírně bohatou historii a svojí stálou expozici k dějinám si zaslouží. To bychom chtěli napravit. Zároveň musím dodat, že to nebude hned, protože musíme usilovat o nějaké finanční prostředky zvenku, které nám umožní udělat expozici se vším všudy, včetně interaktivních prvků. Rádi bychom lidem nabídli maximum, které dnešní výstavnictví i výstavní technika umožňují. V muzeu je vynikající přírodovědná expozice, kterou chceme zachovat a dále rozvíjet. Budeme usilovat o změnu struktury pracovních míst, abychom obsadili profese, které nám citelně chybí. V tomto roce nutně potřebujeme získat historika a v letech budoucích musíme vzít ohled na rozsáhlou uměleckohistorickou sbírku – zejména obrazy a plastiky. Na to by tady asi měl být specialista, historik umění. Při rozsahu muzejní sbírky, které patří mezi ty velké, by se nám zamlouvalo posílit i konzervátorský úsek a další pozice. To je ale otázka mzdových prostředků. Jejich případné navýšení si musíme zasloužit tvrdou prací, abychom našemu zřizovateli dokázali, že je to doopravdy nezbytné. Jsou ovšem i jiné cesty, například projektové peníze, ať už z národních nebo evropských zdrojů," uzavírá ředitel Oblastního muzea v Mostě Michal Soukup.








Poslat nový komentář