Každý, kdo má jakoukoliv informaci o osudu této kroniky nebo ví, kde by se mohla nacházet, se může obrátit na tiskové oddělení mosteckého magistrátu. Kontaktovat můžete přímo redaktora Petra Dundeka.
František Maxmilian Kaňka (19. srpna 1674 Praha – 14. července 1766 Praha) byl významný český barokní architekt.
Život
Vyučil se v pražské huti svého otce Víta Václava Kaňky, později studoval v Itálii a Vídni. Po návratu ze zahraničí spolupracoval s G. B. Alliprandim, J. B. Santini-Aichelem, prováděl také stavby podle projektů K.I. Dientzenhofera. Stal se měšťanem na Starém Městě s bytem v Dlouhé ulici, kde provozoval také pivovar. V roce 1709 spolu se sochařem Františke Preisem usiloval o zřízení pražské Akademie umění, ale neuspěli. Přátelil se a spolupracoval s malířem V. V. Reinerem a sochařem M. B. Braunem.
Úspěšně prováděl úpravy zámků, paláců a chrámů, v roce 1724 byl jmenován císařským architektem. Pracoval pro řády augustiniánů, jezuitů a cisterciáků, dále pro šlechtické rody Valdštejnů, Černínů, Mansfeldů, Pachtů, Trautmansdorfů a Vrtbů, z čehož měl nemalé příjmy. Pro rod Kinských postavil v letech 1721-1723 zámek Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou.
Pro rod Černínů projektoval mj. zámek ve Vinoři, kapli v zahradním paláci ve Vídni a dva paláce na Malé Straně v Praze a dokončil palác na Hradčanech. Ve službách dalších rodů vedl např. pro Vrtby přestavbu zámku Konopiště či projektoval úpravu Vrtbovské zahrady na Malé Straně v Praze, pro Valdštejny postavil zámek a kostel v Loučeni a pro Pachty z Rájova zámek v Liběchově. Podle jeho plánů byl pro řád Tovaryšstva Ježíšova (jezuiti) postaven chrám sv. Klimenta či dostavěna kolej Klementinum na Starém Městě v Praze, dále vedl dostavbu piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže v Litomyšli, projektoval přestavbu konventu a prelatury augustiniánského kláštera na Karlově na Novém Městě v Praze či Karolina na Starém Městě v Praze a dokončil konventní budovu cisterciáckého kláštera na Zbraslavi. Navrhoval též oltáře, pomníky a sochy. Stavby, které vyprojektoval, realizovala celá řada jeho spolupracovníků a žáků.
Navazoval na klasicistní formu baroka, kterou poznal u G. Alliprandiho. Postupně se stal nejproduktivnějším architektem českého baroka, po Santinim a Dientzenhoferech patřil též mezi nejvýznamnější české architekty. Svou prací přispěl ke zdomácnění baroka v české architektuře.
Kaňkovy práce v Praze
Dům „U zlatého supa"Elsnicovský důmČernínská zahradaLedeburská zahradaVrtbovská zahradaZahrada Na ValechKrálovská zahradaPalác Mladotovský(Faustův dům)Černínský palácKlementinumPalác Pachtů z RájovaPalác Lažanských (Malá Strana)Oettingenský palácHartigovský palácPalác Thurn-TaxisůPálffyovský palácVrtbovský palácLedeburský palácFürstenberský palácChrám sv. VítaZrcadlová kaple Zvěstování P. MarieChrám sv. SalvátoraBazilika sv. JiříVlašská kaple Nanebevzetí P. MarieChrám sv. Šimona a JudyChrám sv. Nanebevzetí P. Marie a sv. Karla VelikéhoChrám sv. KateřinyChrám sv. JiljíDům "U zlatého jednorožce"Dům "U kamenného beránka"KarolinumAugustiniánský klášter Na KarlověZbraslavský zámekCtěnice (zámek)Vinoř kostel
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět