Objekt má být, nebo měl být v Litvínově.
Na fotce je sice vidět uniformovaná osoba, ale podle dalších osob bych tipoval na personál restaurace...
- Řekl bych, že to je
1 rok 8 týdnů zpět - Sprava
4 roky 25 týdnů zpět - Ještě postřech, který mi
4 roky 38 týdnů zpět - O tomto, že ženy zastřelených
4 roky 38 týdnů zpět - Kdo strilel
4 roky 38 týdnů zpět
Pro těžbu uhlí na Litvínovsku měly význam dvě tratě. Společnost Duchcovsko- podmokelské dráhy zprovoznila v roce 1872 železnici z Děčína do Chomutova. Z ní zůstala dosud fungující stanice v Horním Litvínově (Oberleutensdorf) a vlečka k hlubinnému dolu Antonie (později Rudý sever). Další zastávka na katastru Litvínova v Janově (Johnsdorf) zanikla spolu s celým úsekem do Chomutova v 80. letech min. století v důsledku těžební činnosti lomu Čs. armáda. V roce 1876 se začala zřizovat druhá trať Most–Osek–Moldava, celkově ukončená v r. 1885. Původně měla moldavská dráha mezi Loukou a Dolním Litvínovem železniční stanici Nieder- Oberleutensdorf (Dolní–Horní Litvínov). Nedaleko se křižovala s drahou Duchcovsko-podmokelskou.
Ta tehdy ještě neměla mezi Lomem (Bruch) a Horním Litvínovem žádnou zastávku. Stanici Dolní–Horní Litvínov najdeme vpravo nad kótou 312 (Bahnhof) v blízkosti našeho města mezi obcemi Dolní Litvínov a Louka (Wiese). Moldavská železnice v úseku mezi Mostem a Loukou měla za dobu své existence celkem 3 trasy. Při otevření hlubinného dolu Pluto I. v r. 1889 žádala těžařská společnost první posun tratě SZ směrem z dolového pole. Dvě budovy železniční stanice Nieder-Oberleutensdorf tak přestaly sloužit svému účelu. Naši předkové si vážili vynaložené práce a zhruba 15 let staré drážní objekty nezrušili. Bývalou stanici přeměnili na obytné domy. Nájemníci platili nájem státní dráze. Oba domy po čtyřech bytech byly později známy pod názvem Rafanda. Zachovalo se málo snímků z Rafandy. Za tento pohodový z počátku 50. let vděčíme Janu Martínkovi, který sedí na poníku. Budova v pozadí připomíná stanici. Dolní Litvínov, včetně osad Lipětín a Růžodol, zanikl koncem 50. let min. století. Je zakryt vnější výsypkou dolu Obránců Míru, dnes zvaná Růžodolská výsypka.
Tehdy zanikla také Rafanda. Došlo ke 2. přeložce moldavské železnice do trasy, po níž se od r. 1963 jezdí dosud. Litvínovskému studentovi Janu Setvákovi, který se zajímá o historii dopravy, se podařilo objevit nepatrné zbytky náspu a základů Rafandy. Z houští zarostlého terénu se podařilo Romanu Dlaskovi a jeho kolegům z Technických služeb Litvínov vyprostit zajímavý kámen. Bývalý výpravčí ČD Karel Paroubek z Otvic ho identifikoval jako patkový základový kámen rakouských stanic. Dnes můžeme tohoto němého svědka litvínovské historie vidět na nádvoří zámku Valdštejnů. Až krátce po zániku zmíněné stanice bylo od r. 1893 zprovozněno velké ústřední nádraží Louka–Horní Litvínov, nynější stanice Louka u Litvínova. Autor děkuje všem jmenovaným za pomoc při vzniku tohoto článku.
.JPG/normal)
.JPG/normal)
.JPG/normal)
.JPG/normal)
.JPG/normal)
.JPG/normal)
.JPG/normal)
.JPG/normal)
patkový základový kámen
| [no spíše ten kámen měli nechat kde je, protože jsem ho objevil já, našel jsem ho, trošku odkopal a překulil ven, vím ještě o dalším kameni
Ne to já ho objevil! A ještě
| [Ne to já ho objevil! A ještě vím o dalších co ho také objevili :-)
Poslat nový komentář