Anketa
Každý, kdo má jakoukoliv informaci o osudu této kroniky nebo ví, kde by se mohla nacházet, se může obrátit na tiskové oddělení mosteckého magistrátu. Kontaktovat můžete přímo redaktora Petra Dundeka.
Litvínovsko v číslech
Poslední komentáře
- Řekl bych, že to je
3 roky 35 týdnů zpět - Sprava
7 let 3 dny zpět - Ještě postřech, který mi
7 let 14 týdnů zpět - O tomto, že ženy zastřelených
7 let 14 týdnů zpět - Kdo strilel
7 let 14 týdnů zpět
Informace
Lesy České republiky obnovují Flájský plavební kanál
Lesy ČR se společně s dalšími partnery z česko-německého pomezí pustily do projektu, jehož cílem je zachránit dnes už vzácnou technickou památku Flájský plavební kanál na vodní dopravu dříví. Pozoruhodné dílo se nachází ve východní oblasti Krušných hor, u města Český Jiřetín a v blízkosti hranic s německou spolkovou zemí Sasko. Od jeho vybudování letos uplyne 383 let. Podél Flájského plavebního kanálu vzniká na české i německé straně Krušných hor kulturně historická naučná stezka, která provede turisty krajinou od Vodního díla Fláje do německého Clausnitz. Stezka bude 23 kilometry dlouhá. Partnery projektu na německé straně jsou obec Rechenberg – Bienenmühle, Domovský historický spolek obce Rechenberg – Bienenmühle, Saské státní lesy a Zemědělské družstvo Bergland.
Na projekt se podařilo získat i podporu fondů Evropské unie – Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko – Cíl 3. Historie Flájského plavebního kanálu sahá až do období první třetiny 17. století, konkrétně let 1624 – 1629. Byl vybudován mezi dnešní flájskou přehradou a Českým Jiřetínem na české straně a městečky Rechenberg-Bienenmühle a Claustnitz na německé straně a měří přibližně 20 kilometrů. Kanál překonává výškový rozdíl 150 metrů, jeho průměrná hloubka je 1,2 metru, šířka u dna 1,8 a u břehové čáry pak 2,8 metru. Plavební míra polen činila 1,27 metru. Plavení dříví se v dávných časech odehrávalo na trase z flájské kotliny přes Český Jiřetín, dále do saského Clausnitz, kde kanál ústil do řeky Freiberské Muldy (Moldava). Dříví se tehdy skladovalo do doby plavení (jen část roku) na louce u kanálu a plavilo se až do Freibergu v Sasku, kde se uskladňovalo a využívalo pro výrobu dřevěného uhlí.
Postupem doby se však prostředí kolem plavebního kanálu měnilo a na tradici plavení dřeva, tolik typickou pro místní region, se zapomnělo. Přesto kanál svému účelu sloužil dlouhých 245 let, až do roku 1874. Při stavbě se využívalo výlučně místních materiálů – dřevo a kameny. Úsek nad Českým Jiřetínem je navíc ručně vytesán do skály. Nově vznikající kulturně historická naučná stezka se otevře už příští rok. Návštěvníky upraveným úsekem provedou informativní tabule s texty a historickými fotografiemi. Současně dojde k vyčištění koryta kanálu od náletových dřevin, opravě protržené hráze nad Českým Jiřetínem a u výstupu bude do terénu upevněno železné zábradlí pro bezpečnější přechod skalnatého úseku. Turisté budou moci využít také dvou zastřešených posezení. Na české straně stezka začíná u flájské přehrady a povede ke státním hranicím, na německé straně bude pokračovat do obce Clausnitz, kde se její součástí stane stálá expozice plavení dříví. Výstavba stezky začala letos v červnu a bude pokračovat do konce října. Na trase stezky nyní probíhají nutné terénní práce.









Poslat nový komentář