Anketa
Dokáže někdo přesvědčivě prokázat, že průvod kráčí Litvínovem,případně dodat další informace?
Na 99 % se jedná o turnerské uniformy.
Litvínovsko v číslech
Poslední komentáře
- Řekl bych, že to je
1 rok 8 týdnů zpět - Sprava
4 roky 25 týdnů zpět - Ještě postřech, který mi
4 roky 38 týdnů zpět - O tomto, že ženy zastřelených
4 roky 38 týdnů zpět - Kdo strilel
4 roky 38 týdnů zpět
Informace
Secesní budova spořitelny
Mezi významné instituce starého Mostu patřila i spořitelna, která sídlila na Basteiplatz, tedy na Baště, pozdějším Smetanově náměstí.
V Mostě 19. století začalo přibývat podnikatelských aktivit. Čím více jich bylo, tím větší byla potřeba vkladů a provozních prostředků a tím citelněji chyběl vhodný peněžní ústav. Na počátku roku 1853 proto město získalo povolení místodržícího ke zřízení spořitelny. Avšak jako pokaždé se našlo mnoho kritiků, důsledkem energického jednání krajského hejtmana se ale městská rada k novému projektu přeci jen přiklonila. Velcí odpůrci a jiné okolnosti však realizaci peněžního institutu bezmála o 6 let oddálili, mostecká Městská spořitelna vznikla 1. ledna 1859 za úřadu starosty Antona Pocka. Jejím hlavním účelem bylo poskytnout zdejšímu obyvatelstvu, zejména podnikatelům, příležitost bez obtíží vkládat peníze k dalšímu využití a rozmnožovat úspory. To se podařilo beze zbytku naplnit, spořitelna byla až nečekaně úspěšná: za deset let existence se množství vkladů více než zdesetinásobilo. Městská spořitelna byla původně umístěna ve Wassergasse (Vodní ul.). S úspěchy přišla myšlenka zbudovat nový reprezentativní dům, v němž by tento peněžní ústav nalezl důstojné sídlo. Architektonické studie se zhostil Franz Griesbach a dle jeho návrhu byla roku 1896 impozantní budova na Basteiplatz opravdu postavena.
Spořitelna byla dle tehdejší módy zbudována ve zdobném secesním stylu s čelem do náměstí. Na střešní římse byly umístěny sochy andělíčků a mytických postav, okna lemovaly dekorativní portály a prvnímu patru vévodil balkón. Původně byl dům třípodlažní. V přízemí se vcházelo do prostorného foyeru se širokým schodištěm, před nímž byl na podlaze vydlážděn velký nápis SPARKASSE. V nejnižším podlaží se nacházely kanceláře, slavnostní přijímací pokoje a sklady materiálu. První patro mělo dvě oddělené části, jedna byla vyhrazena zasedacímu sálu, pokladně, čekárně pro hosty a spisovně, ve druhé byl čtyřpokojový byt. Další velké byty pokrývaly celé druhé patro. Roku 1901 byla zahájena přístavba v zadní části budovy, v níž se zřídily další služební byty. Tentýž rok byla také před domem položena odstavná kolej a zřízena tramvajová zastávka na trati Most-Janov.
O několik let později vznikl nápad přestavět část přízemí na kavárnu Hanse Baiera s názvem Baiers Theater – Café. Jednalo se o nádherný prostor, v němž se opět v duchu secese skvěly křišťálové lustry, malebné štuky, čalouněné boxy a další luxusní vybavení. Své místo tu měl dámský salonek, kulečníkový klub i restaurace. Za několik desítek let byla kavárna přestavěna na „moderní“ uniformní jídelnu Opera s umakartovými stoly a kovovými židlemi, kam chodili pracovníci různých provozů a úřadů na obědy. Důkaz, že se Městské spořitelně dařilo stále dobře a mohla se rozvíjet, nacházíme i v Pamětní knize města Mostu, kde v zápisu z května roku 1934 stojí: „Městská spořitelna v Mostě trvá již 75 roků. Koncem roku 1933 měla ulože- Budova spořitelny, kolem roku 1950 Reprofoto: Oblastní muzeum v Mostě Mostecké budovy v zrcadle času ných 91 000 000 Kč vkladů na 18 000 knížkách. V den spořivosti v uplynulém roce uložilo 494 stran celkem 249 000 Kč. Spořitelna docílila obratu 148 000 000 Kč, čistého zisku 691 000 Kč.
Je to jeden z největších ústavů peněžních našeho kraje.“ Také za války doznala spořitelní budova změn. Roku 1944 byla část podkroví přestavěna na byty. Poválečná doba přinesla celostátní změny, jež se dotkly i Mostu. Postupně se v bankovním domě kromě spořitelny zabydlovaly klubovny SSM, městské výbory a archiv národního výboru. S likvidačním záměrem starého města, o jehož zbourání vláda rozhodla v souvislosti s pokračující těžbou hnědého uhlí, bylo Smetanovo náměstí zařazeno do 3. etapy demolic. Do roku 1977 nezbyl z majestátní budovy, která od svého vzniku sloužila vždy svému účelu, a vlastně, přiznejme si to, tvořila i jedno z osudových míst Mostu, ani kousek.
Anonym
| [Tím anonymem jsem byl já,ale řádně jsem se podepsal.Ta budova byla úžasná,já ji opravdu prošel. Jen těch listin,papírů po nádherném schodišti,obálek . . .
Paní Kateřino Kaprálová skvělé,rozšiřte materiál a to nejen o Spořitelně.
Pavel VAŇOUT, MOST
Interiér?
| [Je až neuvěřitelné, že se nic z interiéru této úžasné stavby nedochovalo. Prohlížel jsem si vnitřek budovy, velkolepý vchod,úžasné,prázdné trezory,spousty i hlavičkových papírů po podlahách,dřevěné vestavby,zničené židle a to ne zrovna nové. Jen onen vykládaný hlavní vchod,tedy podlaha.Opravdu nic se nezachovalo?
Také by mne zajímalo,kde je socha lva,která stála na střeše budovy banky na I. náměstí. Opravdu byla vyvezena do zahraničí?