Historie Litvínovska

Severní Čechy - Když Josef Archman koupil před dvěma lety zámek v Nepomyšli nedaleko Podbořan, byl tento historický objekt ve špatném stavu. V seznamu nejohroženějších a nevyužívaných nemovitých památek v ČR z roku 2005 se o něm píše, že je zchátralý, má statické poruchy a částečně poškozený krov.

„Podle našich odhadů budou stát nejnutnější opravy okolo 10 milionů korun. Chtěli bychom zde bydlet. Snad se nám do dvou let podaří dát zámek do takového stavu, aby se nám to podařilo," přeje si zámecký pán Josef Archman.
Naprosto zpustlý a zchátralý byl i zámeček v Korozlukách na Mostecku. Před třinácti lety jej v restituci získal Jaroslav Perout a začal jej postupně opravovat. Letos už si budou moci zrenovovanou budovu prohlédnout první návštěvníci.

Seznam jako nabídkový katalog

Ne každá památka a ne každá obec má však takové štěstí, že do ní přijde „osvícený" majitel a začne se starat. Seznam nejohroženějších památek eviduje v Ústeckém kraji přes 50 objektů, které potřebují alespoň nejzákladnější zajištění. Jedná se o zámky, tvrze, kostely, pivovary, statky či kasárna. Většina z nich má poškozenou střechu, fasádu nebo celkovou statiku.

„Ten seznam se neustále aktualizuje. Cílem je vytvořit jakýsi nabídkový katalog objektů, který obsahuje aktuální fotografie daného místa a hlavně celkové náklady na opravu památky. Je to něco na způsob nabídkového listu realitních kanceláří," říká Stanislav Flesar z ústeckého pracoviště Národního památkového ústavu.Podle něj se stav památek na severu Čech pomalu zlepšuje. Základní podmínkou ale je, aby se někdo stal jejich vlastníkem.

„Takovým příkladem může být zámek v Libouchci. Jeho rekonstrukce je takřka před dokončením. Podobné je to se známou teplickou památkou - Škvárovníkem. Zrovna tomuto domu jsme nedávali moc šancí. Museli přijít investoři až z Kazachstánu, aby se něco hnulo k lepšímu. V současné době už má hotovou střechu a také statické zajištění. Pokud vše dopadne tak, jak investoři slíbili, měl by zde vzniknout vodoléčebný ústav s hotelem a restaurací," vysvětluje Flesar.

V poněkud jiné situaci se nachází poničený zámek v Konojedech na Litoměřicku. Památkáři vyčíslili jeho celkovou opravu na 150 milionů korun. Zatím se nenašel nikdo, kdo by byl ochoten tak vysoké peníze investovat.

„Nějaké základní práce už tam začaly. Ale je to spíše plivnutí do vody. Památkový ústav tam třeba nedávno nechal opravit část střechy. Stálo nás to zhruba 200 tisíc korun a stačilo to pouze na přeložení krytiny a zaplachtování nejohroženějších míst. Základním cílem je dostat zámek z havarijního stavu a pak se pokusit najít někoho, kdo by se na opravách spolupodílel," říká památkář.

Tři pivovary zmizí

Přestože investoři většinou chtějí památky navrátit do původního stavu, jsou i případy, kdy chce někdo cennou stavbu sprovodit ze světa. V posledních dvou letech padly za oběť investorským záměrům hned tři severočeské pivovary. „Jedná se o Teplice, Jirkov a Šluknov. První dva již nestojí, o třetím se jedná. Developerské firmy, které koupily pozemky, si byly moc dobře vědomy toho, že se jedná o lukrativní místa. Může tam stát například obchodní centrum. Problémem těchto historických budov je to, že nebyly zapsány do seznamu chráněných objektů," dodává Flesar.

Proti záměru zbourat jirkovský pivovar byla v první polovině loňského roku sepsána petice a podepsalo ji několik set lidí. Ani to však nepomohlo, a tak zde byl v listopadu roku 2006 otevřen nový obchodní dům. Podobně dopadl barokní pivovar v Teplicích. Památkáři ho nedokázali zapsat na seznam nejcennějších staveb. Ministerstvo kultury žádost zamítlo. Buldozery začaly objekt demolovat na počátku letošního roku. Stejně jako v Jirkově by i zde měla vyrůst obchodní zóna.

Kostely většinou opravují občanská sdružení

Menšímu zájmu ze strany investorů se těší kostely či kaple. Jejich využití nabízí daleko méně možností, než je tomu u zámků či statků. O jejich záchranu se tak někde starají občanská sdružení.

„Jedno takové funguje v Ostrém nedaleko Úštěka. Letos se jeho členům podařilo udělat novou střechu na místní kapli. Občanské sdružení pomohlo opravit střechu také na kostele ve Výsluní nad Chomutovem," vybavuje si pracovník ústeckého památkového ústavu Stanislav Flesar. Ke zlepšení neutěšeného stavu kostela svatého Václava ve Výsluní využili zdejší nadšenci i dárcovských SMS či poutě. Ta se zde naposledy konala v září loňského roku. Přijelo se sem podívat přes 8 tisíc lidí, kteří na kostel přispěli více než 27 tisíci korunami. Loňské opravy pak stály téměř 1,5 milionu korun. Svatostánek z poloviny 19. století získal novou střechu nad hlavní lodí, opravena byla i část fasády a oken.

„Potřebujeme nutně zastřešit boční lodi a dodělat okna. Nemluvím o další práci na fasádě a celém interiéru kostela. To je otázka několika let," uvedla pro MF DNES před časem starostka obce Výsluní Eva Levá.
Památkový ústav uvolňuje ročně miliony korun na záchranu architektonického dědictví. Podobně postupuje i krajský úřad. Ten v letošním roce rozdal přes 10 milionů korun na obnovu kulturních památek.
„Jednalo se o 30 projektů. Uspěli církve, obce či běžní občané. V jednom případě jsme například přispěli na restaurování varhan. Většinou se ale jedná o obnovu krovů, zajištění architektonických článků či restaurování sochařských děl," uvedla mluvčí krajského úřadu Veronika Kindlová.

A kolik by bylo potřeba na opravu všech památek v kraji? Odhady odborníků šplhají zhruba ke čtyřem miliardám korun.