Prosím čtenáře, zda někdo zná historii vytesaného oličeje ve skále pod hradem Osek (Riesenburg).
Ať mi dá vědět.
- Řekl bych, že to je
1 rok 43 týdny zpět - Sprava
5 let 8 týdnů zpět - Ještě postřech, který mi
5 let 1 týden zpět - O tomto, že ženy zastřelených
5 let 1 týden zpět - Kdo strilel
5 let 22 týdny zpět
V toulkách historií našeho města nás v Radnici č. 10 přivedli pamětníci a spolužáci Jiřina Klimtová a Ladislav Křičenský do období 1. republiky. Tehdy se v Horním Litvínově vyskytla další zapomenutá osobnost. Její jméno zná však téměř každý současný občan Litvínovska. Přesvědčí nás citace z Časopisu turistů, který roku 1937 otiskl informaci z Krušnohorské župy Klubu československých turistů se sídlem v Duchcově: Z Horního Litvínova odchází k centrálnímu úřadu svého odboru přednosta správy státních lesů p. rada Ing. Vojtěch Tesař.
Krušnohorská župa KČST měla s ním časté úřední styky při plnění svého úkolu za rozvojem české turistiky v Krušných horách. Za něho získala Krušnohorská župa nájem vrcholu Stropníku a povolení nové cesty, již hodlá pojmenovati jménem choti p. presidenta; mimo to vymohl povolení k vyznačkování několika jiných německým turistům. Připustil též k projednávání podnět Krušnohorské župy udržovati část lesa na vrcholu hory Loučné v nedotčeném stavu na způsob pralesa, čímž Krušné hory získají přitažlivou pamětihodnost. K turistickým vymoženostem za jeho řízení správy státních lesů patří dále povolení ke značkování cesty Dlouhá Louka – Loučná, Český Jiřetín – Bradáčov (Lichtenvald) a konečně povolení procházkové cesty při vodní stoce z Flájí k vodopádu v Českém Jiřetíně. Konečně je i jeho zásluhou dovolení projíti turistickým výpravám uzavřenou partií Bradáčov (Lichtenvald) – Jirská myslivna – Loučná na pouhé ohlášení správě státních lesů v Horním Litvínově.
Do doby jeho působení spadá též dovolení rozbíti stany ve Flájích, v Českém Jiřetíně, u Dlouhé Louky a v Klínech. Panu lesnímu radovi Ing. Josefu Tesařovi voláme na rozloučenou turistické „Hore zdar v Praze!“ Karel Lím, předseda Krušnohorské župy KČST v Duchcově. Nejslavnější turista Ústeckého kraje a současný příslušník Síně slávy KČT Karel Lím (1875–1958) byl velmi kritický. Jeho veřejná pochvala měla proto svoji váhu. Čtenáři správně tuší, že po lesním radovi Ing. Josefu Tesařovi byla pojmenována známá lesní cesta mezi Litvínovem a Mezibořím. Byl pravděpodobně členem odboru KČST H. Litvínov. Na základě vyvlastňovacího zákona převzal od 1. ledna 1924 čsl. stát z valdštejnského panství veškeré lesní pozemky i s lesním úřadem. Ing. Tesař se stal přednostou úřadu.
Více o této osobnosti zatím nevíme, snad nám pomůže některý z čtenářů. Porovnejme zásluhy Ing. Tesaře o rozvoj turistiky se současným stavem: vrchol Stropníku sice současný KČT v nájmu nemá, ale krásná lesní cesta od zříceniny Rýzmburku úbočím Stropníku se jmenuje po manželce 2. československého prezidenta Haně Benešové po pralese na vrcholu Loučné, nejvyšší hoře Mostecka (956 m), není ani památky, vrchol je dnes téměř holý cesta podél historické vodní stoky, tj. Flájského plavebního kanálu, je od poloviny 90. let opět schůdná, ale vodopád zůstal jen na historických pohlednicích „uzavřená partie Lichtenvald – Jirská myslivna (=Jiřík) – Loučná“ je i dnes uzavřena ve flájské oboře, přístupná je pouze na kole o víkendech letních prázdnin. Pokračování našeho příběhu má náhodnou vazbu na novodobé organizované turisty. Právě před 10 lety se jméno Ing. Tesaře přeneslo na nově zřízenou naučnou Tesařovu stezku.
Vymazáno !
| [Moje stránky, jak většina pochopila jsou o historii. K nářkům, negaci a osočování najdete na netu jiná místa.
Diskutujte na téma dané články.
Poslat nový komentář