Historie Litvínovska

Zatímco lesy v západní části Krušných hor na území Karlovarského kraje jsou v relativně dobrém stavu, porosty na severovýchodě opět odumírají. Na jejich záchranu chybí peníze, podle odhadů čtyři až deset miliard korun.

Náprava ekologické katastrofy zatím není v dohledu. Před dvěma roky přitom označil tehdejší hejtman Jiří Šulc záchranu lesů v severních Čechách za prioritu Ústeckého kraje, stejně jako třeba nový most v Litoměřicích.

"Když odložíte opravu silnice, tak se prostě nějaký čas jezdí po horší cestě. Když zanedbáte obnovu lesa, časem vám zbudou jen holé kopce," komentuje to bývalý zastupitel Luděk Forman (ODS), který měl obnovu Krušných hor na starosti. Zjistilo se totiž, že kvůli zničené kyselé půdě odumírají i ty stromy, které měly vydržet zhruba dvojnásobně déle.

Za bývalého hejtmana Šulce nechal kraj vyhotovit studii. V ní jsou tři varianty řešení: pro obnovu vůbec nejpostiženějších míst jsou nutné čtyři miliardy, pro záchranu celých hor deset miliard korun, třetí možností je nechat les lesem, ať si pomůže sám.

Občanští demokraté ve vedení kraje alespoň mírně tlačili na svou vládu, aby s umírajícími lesy v horách něco dělala. V roce 2007 se o stavu dřevin osobně přesvědčil tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič. Uznal, že je potřeba věc neodkladně řešit.

Podle ministerstva by se měly o peníze postarat hlavně Lesy ČR, kterým patří zhruba dvě třetiny porostů.

Lesy ničily emise z elektráren

Nyní ale připustil, že jeho ministerstvo větší dotace z evropských fondů pro záchranu Krušných hor nezajistilo. "Bohužel se nám nepodařilo tyto peníze získat. Svou roli tady ale má hrát také ministerstvo životního prostředí," prohlásil Gandalovič.

"Je jasné, že částka čtyři až deset miliard je za současné ekonomické situace problém. Lesy ČR každoročně vydávají stovky milionů na obnovu porostů, Ústecký kraj a především Krušné hory jsou největším příjemcem finančních prostředků," doplnil ještě Gandalovič.

Vedení kraje, vlastníci lesů i část odborníků varují, že je to žalostně málo. Kritizují stát za to, že se neangažuje při nápravě rozsáhlých škod způsobených v minulosti emisemi z českých a polských elektráren.

"Byl jsem překvapen, jak moc je tato oblast podceňována. Stát by měl mít přímo povinnost sem prostředky dát. Pokud se týká Ústeckého kraje, ministerstva zemědělství a životního prostředí, jen slibují," míní náměstek hejtmanky Arno Fišera. Masivnější tlak na ministerstva ze strany poslanců za severní Čechy však není.
Podpora státu není v dohledu

"U poslanců sociální demokracie jsem žádnou iniciativu v tomto ohledu nepozoroval," podotkl k tomu bývalý ministr a současný poslanec za ODS Petr Gandalovič. Naráží na to, že vládu nad krajem převzala na podzim ČSSD, a ta má jiné priority.

Také sociální demokrat Fišera přiznává, že neví o nějaké podstatné akci na záchranu Krušných hor. Žádná vyhlídka výrazné podpory státu není podle Fišery ani na obzoru.

Nový ministr zemědělství Jakub Šebesta, navržený právě ČSSD, s tím za pár měsíců do předčasných voleb těžko něco udělá. O přísun peněz by se prý měly postarat zejména Lesy ČR, kterým patří zhruba dvě třetiny rozlohy porostů.

Na Karlovarsku jsou porosty zachovalé

Samotný kraj měl letos obnovu soukromých a obecních lesů dotovat 25 miliony korun. Kvůli úsporám to bude jen 10 milionů. Šest už se rozdělilo, pro letošek zbývají ještě 4 miliony. Podle mluvčí kraje Veroniky Kindlové kraj část peněz přesunul do rezervy. Pokud to ekonomická situace dovolí, budou do dotací vráceny.

Krajskou dotaci vzhledem k miliardovým potřebám označuje dokonce i Fišera za almužnu. "Dobrovolný příspěvek kraje ve výši 25 milionů je sice milá věc, ale celkově nic neřeší. Severočeské lesy potřebují razantní státní dotaci," říká Fišera.

Přitom horské lesy na území Karlovarského kraje jsou v podstatě zdravé. "Krušnohorské lesy se vzpamatovaly. Všude říkám, že jsou nyní pomalu nejlepší v republice," říká o zachovalejší části hor především na území Karlovarského kraje ekologický aktivista z občanského sdružení Rosnatka v Božím Daru a současně náčelník Horské služby Krušné hory Rudolf Chlad.