V Sokolské ulici v Oseku v parku u objektu bývalé Jepy stojí korintský sloup, který pochází patrně z počátku 18. století a je zapsaný na seznamu památek. Vzhledem ke ztrátě sochy Panny Marie je v současnosti sloup pouze smutným torzem. Pro rekonstrukci barokní památky je nezbytné pro vést kopii plastiky podle dochované dobové fotografie.
Obracíme se proto s prosbou o pomoc nejen na sběratele starých fotografií Oseka, ale i na ostatní občany, zda nemají dobové fotografie sloupu, které by nám mohly pomoci při jeho restaurování.
Nejstarší dochovaný záznam o Hrobu je z r. 1282. Je jím kupní smlouva, ve které Alžběta, abatyše benediktinského kláštera v Teplicích, prodává Verneřice a Hrob Theodorovi, opatu cisterciáckého kláštera v Oseku.
Původ názvu města Hrob není přesně znám, nejpravděpodobněji to byl příkop nebo jáma, jimiž horníci pronikali ke stříbrné nebo jiné rudě. Hrob se od roku 1282 postupně jmenoval Grap, Grab, Hrob, Clostergrob, Klostergrab, Hroby, a nyní Hrob.
Město vzniklo poblíž prastaré obchodní stezky z Halle nad Sálou do Prahy. Zhruba v pol. 15. století se v Hrobu začalo dolovat.
Významná data:
1458 bylo uděleno Hrobu privilegium týdenního trhu
První písemné, dodnes dochované privilegium udělil Hrobu, významnému středisku těžby stříbrné rudy v Čechách, roku 1458 Jiří z Poděbrad. Jednalo se o povolení, kdy se každou středu ve městě konal trh. Touto výsadou získal Hrob městský charakter. V pergamenu psaném latinsky se poprvé objevuje český název Hrob.
1477 bylo uděleno právo používat městský znak
1478 udělil král Vladislav II. Hrobu právo pečetit červeným voskem
1594 byl Hrob povýšen na královské horní město
8. září 1594 potvrzuje písemně kníže arcibiskup Berka z Dubé, majitel oseckého panství, Hrobským předcházející privilegia. Roku 1594 povýšil Rudolf II. Hrob na horní město. První horní knížka byla vedena od roku 1547. V hrobském hornictví platil jáchymovský horní řád, kdy byl vytvořen samostatný báňský revír, spravovaný horním úřadem. Měl na starosti těžbu stříbrných rud, dále rudy olověné, kamence, mědi a zinku. Nejstarší dochovaný doklad o dobývání uhlí v okolí Hrobu pochází z roku 1566.
1602 byla dokončena výstavba kamenného katolického kostela sv. Barbory (patronky horníků). Tento kostel byl v r. 1632 vypálen a v r. 1637 znovu postaven.
1617 12. prosince byl v Hrobě vypálen a rozbořen protestantský kostel, vystavěný v letech 1611 - 1614. Jeho vypálení (spolu s uzavřením kostela v Broumově) posloužilo jako záminka protestantským stavům pro započetí českého stavovského povstání (a tím i třicetileté války). Po bitvě na Bílé hoře ztratil veškerý majetek a na čas mu byla odejmuta všechna privilegia, právo horní, právo knihy a pečeti. Mnoho horníků, kteří se nechtěli vrátit ke katolické víře, se muselo vystěhovat. Dolování stříbra upadlo.
Bouřlivý rozvoj průmyslu v 19. století se odrazil i ve změně charakteru obce. Začal se vytvářet průmysl, byly zakládány továrny, které využívaly lacinou sílu potoků a energie z uhlí. Vznikají mlýny, pily, sklárna, textilka, pánvárna, papírna a další. Otevíraly se doly a nastal příliv českého obyvatelstva.
1870 byla postavena škola
1885 byla do Hrobu zavedena železnice
Nádraží bylo uvedeno do provozu 18. května 1885. Nyní je součástí železniční tratě Most – Dubí – Moldava, která je od 15. července 1998 v úseku Louka u Litvínova – Moldava vyhlášena za kulturní památku ČR.
1902 byl postaven evangelický kostel Vzkříšení (secesní stavba od drážďanských architektů R. Schillingera a W. Graebnera). Základní kámen byl položen ve výroční den zboření protestantského kostela 12. prosince 1900.
Po první světové válce je Hrob průmyslovým městem, obyvatelé pracují v továrnách a na blízkých dolech. Přestože žijí vedle sebe Češi a Němci, nedochází k nepokojům. Toto soužití je narušeno koncem třicátých let 20. století agresivní politikou Henleina. Po obsazení Sudet německou armádou je vytlačováno české obyvatelstvo do středních Čech a počátkem čtyřicátých let se stává městem čistě německým.
Prvních okamžiků svobody po druhé světové válce využívají bývalí obyvatelé k návratu. Dochází k předání městského úřadu do českých rukou.
Počátkem padesátých let dvacátého století byly k Hrobu připojeny osady Verneřice a Křižanov.
Fotografie z :
http://www.farnosthrob.estranky.cz
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
Poslední komentáře
1 rok 49 týdnů zpět
5 let 14 týdnů zpět
5 let 27 týdnů zpět
5 let 27 týdnů zpět
5 let 28 týdnů zpět