Objekt má být, nebo měl být v Litvínově.
Na fotce je sice vidět uniformovaná osoba, ale podle dalších osob bych tipoval na personál restaurace...
Červena osada - nejrozsáhlejší komplex domků, tvoří poslední z trojice - spolu s Johanskou a Mariánskou, historicky zajímavých hornických kolonií města Lomu. Osada se nachází na Havlíčkově náměstí v Horním Lomu.
Tato kolonie pochází z r. 1925, byla postavena z tzv. haléřového fondu z výplat havířů.
Na její realizaci se podíleli arch. F. A. Libra autor návrhu, Ing. Svoboda a jeho Severočeská stavební společnost a spol. osadu postavila. Parkové a sadové úpravy pak navrhli Julius Krýsa a Jan Kašpar-zahradní architekti z Prahy.
Urbanismus
Poloha osady je při okraji města a půdorysně vyplňuje trojúhelníkový tvar. Orientační prvek osady tvoří hlavni osa - komunikace ústící do malého náměstíčka kolonie s čelním atypickým vícepodlažním objektem.
Komunikace svým uspořádáním představuje, výsek okružně radiálního systému, takže střet tří radiál v architektonické kompozici obrazně tvoří vstup do samostatného architektonického celku. Tohoto prvku využívá projekt v situaci jako polohy pro umístěni signálu - štíhlého architektonicky zajímavého prvku. Poloha se zhruba předpokládá v průsečíku os tří komunikací.
Architektura
Použity styl obytných domů představuje svérázné řešení podobné jako tomu je u Johanské a Mariánské kolonie. Tyto řadové a izolované domy jsou charakterizovaný vstupy z nároží, která byla obohacena jakýmisi podloubími. Při soudobých adaptacích vlastníci využívají tato podloubí - zazděním či zasklením pro vstupní prostory, přičemž někdy respektuji alespoň v náznaku původní podloubí, někdy je zcela ignorují.
Budoucnost ?
Změna povrchu parteru z asfaltového pásu na dlažbu. Dosaženi architektonického výrazu by napomohla instalace historizujícího osvětlení a doplnění parteru o drobnou architekturu - lavičky, odpadni koše, stojany na kola a hraniční kuželníky mezi vozovou a výhradně pěší zónou.
Architekt F. Libra a hornické kolonie
Ve dvacátých letech projektoval F. Libra řadu kolonií rodinných domů a domků - hornické kolonie v severních Čechách, např. Lomu, Bílině, Litvínově, Trnovanech, Břežánkách, Záluží. Družstevní kolonie rodinných domů v Praze i jinde, a kolonie rodinných domků pro různé instituce, např. pro spořitelny (v Lounech, Velvarech). Podobnému tématu se věnoval i po válce. Příbramské Březové hory-domy pro textiláky v Úpicích a Malých Svatoňovicích.
Od roku 1923 vedl po stránce architektonické akci bytové péče hornické při ministerstvu veřejných prací. Šlo o výstavbu cca dvaceti kolonií, z nichž některé sám navrhl. V hornických koloniích umisťoval převážně rodinné domky jednotlivé, dvojdomky nebo domky řadové v duchu anglického zahradního města. Neméně zajímavé jsou jeho stavby pro bydlení, zahrnující asi 80 projektů. Dispoziční řešení vyjadřuje skromné, ale pohodlné bydlení s ohledem na potřeby rodin. Urbanistické řešení bývá v těchto koloniích velmi citlivé. Často některých prvků společného vybavení.
Z téže doby jsou také kolonie rodinných domků a domů družstva Svépomoc v Praze na Vinohradech a ve Strašnicích, které nesou podobné znaky jako výše uvedené hornické kolonie: valbové střechy, vikýře, barevnost, a některé z nich rondokubistické prvky. Bohužel jako autoři jsou u většiny z nich uváděni stavitelé, jednotnost je však nepopiratelná. Ostatně o Librově autorství svědčí plány kolonie a jednotlivých domů, uložené v Národním technickém muzeu.
Domky navrhoval Libra s valbovou střechou s vestavěným podkrovím, které bylo určeno ke spaní Jednotlivě domky působily, a dodnes působí, přívětivě, ba malebně. V Mostu si doslova pohrál s řešením centra a s umisťováním domků do průhledu komunikací. Sevřenější řešení, zapadající do městské zástavby, volil v letech 1923-1925 v Trnovanech. Uváděné kolonie, které se na rozdíl od řady dalších dochovaly po zásazích v souvislosti s těžbou uhlí, jsou dodnes po privatizacích domků po r. 1990 obývány.
Nadčasovost díla F. Libry tkví v pochopení lidských potřeb, úměrnosti výrazových prostředků a ekonomické rozvaze řešení. Dokázal spojit intimitu bydlení s městotvornou zástavbou, jež se do našich měst jen obtížně navrací. Jeho soubory rodinných domů středního stavu i hornické kolonie, formou i obsahem převyšují dnešní rádoby zdobené sterilní a předražené stavby dostupné jen zanedbatelné části populace.
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět