Historie Litvínovska

Miloslav Hrabák z Litvínova, autor vzpomínkové knihy na svou rodnou obec Zmizelé Záluží, má napsanou další knihu. Ta se tentokrát věnuje historii zálužského chemického závodu, jehož vznik a provoz ovlivnil životy tisíců lidí nejen v našem regionu.

„Rukopis je hotový, teď je potřeba dát dohromady potřebný finanční obnos na to, aby kniha mohla být vydána," prozradil Našemu Mostecku Hrabák (nar.1921) s tím, že k napsání historie závodu ho vedlo hned několik skutečností.

Předně, již před lety byl o sepsání historie požádán dnes již bývalými členy vedení závodu, ale hlavním motivem pro něj bylo množství různých prací a článků právě o chemičce, v nichž se to jen hemžilo celou řadou nepravd a smyšleností.

„Když jsem si to přečetl, tak mě to vždycky namíchlo, protože jsem byl třeba svědkem těch událostí, někdy i jedním z jejich aktérů a potom jsem se dozvěděl, že to někdo, kdo sem třeba ani vůbec nepřijel, aby si prostudoval některé historické materiály a dal si je do souvislostí, podal veřejnosti úplně jinak. Tak to chci v knize napravit," říká autor.

Jedním z příkladů, kdy se prostě část historie závodu vynechává, může být skutečnost, že například v období druhé světové války v závodě působila skupina antifašistů po vedením Alfreda Beckera, která se tím, že zadržela a nenechala uprchnout jednoho ze špičkových odborníků závodu Dr. Voetha, značnou měrou zasloužila o to, že po skončení války mohl být Hydrák, jak je chemická továrna v Záluží již po desetiletí lidově nazývána, znovu uveden do provozu.

„O této skupině nebo o její činnosti se nikde pořádně nedočtete," říká Hrabák, který přidává další informace, o kterých se v průběhu dalších let většinou buď nemluvilo nebo nepsalo. Například o poválečných událostech, kdy chemička byla prakticky před zavřením a tvrdě se bojovalo o její přežití, nebo o tom jak se v souvislosti s vybudováním závodu změnila demografická situace na Mostecku.

„Snažil jsem se aby historie Hydráku byla co nejpravdivější. Teď už zbývá jen sehnat peníze na její vydání," uzavřel Miloslav Hrabák.

Připomeňme jen ve stručnosti, že historie chemického závodu v Záluží, lidově zvaného Hydrák, začal psát 5. 1939, kdy byl Němci v Záluží proveden slavnostní výkop pro zahájení výstavby. Fungovat začal jako Sudetenländische Treibstoffwerke AG (STW AG), součást koncernu Riechwerke Herrmann Göring. Vlak s prvním vyrobeným benzínem opustil závod 15. listopadu 1942. V posledních letech války byl závod spojenci bombardován a vyřazen z provozu. Po válce jej získal tehdejší Sovětský svaz, který jej získal jako válečnou kořist, aby jej poté předal osvobozenému Československu. Těsně po válce měl závod problémy s tím, aby se vůbec rozjel a fungoval, protože se proti němu zvedla celorepubliková kampaň. V dalších letech se pak stal jako Chemické závody ČSSP nedílnou součástí chemického průmyslu v Československu. Po roce 1989 několikrát změnil název. V současnosti je jako Unipetrol RPA členem polské skupiny Orlen.