Historie Litvínovska

Vesnice se staletou pamětí zahynula pod pásy buldozerů. Počítačová současnost probouzí, co minulost pohřbila. Nový dokumentární cyklus České televize. Režie J. Tabery

Bývalá obec v severozápadních Čechách v okrese Most ležela podél Lomského potoka zhruba 1,5 km severovýchodně od obce Mariánské Radčice v nadmořské výšce 251 metrů. Její katastrální výměra činila 748 ha. Libkovice jsou posledním souvislým sídelním útvarem v této oblasti, který byl zlikvidován kvůli těžbě hnědého uhlí. První písemná zmínka o obci pochází již z roku 1186. Významné bylo v té době působení kláštera, k obci patřily dva mlýny, vinice, les a rybník. Tradiční obživou obyvatel bylo zemědělství, především chov dobytka. Teprve v poslední třetině 19. století došlo v okolí k rozvoji uhelného dolování, které významně ovlivnilo život v Libkovicích. Rostl počet obyvatel a tradiční německá obec se začala novými příchozími z vnitrozemí počešťovat. Během 1. republiky vznikla cihelna, sklárna a továrna na keramické zboží. Za druhé světové války byl v Libkovicích zřízen zajatecký tábor. V roce 1988 bylo rozhodnuto o demolici obce, kterou nezvrátily ani společenské změny po roce 1989. Obec byla navzdory protestům v letech 1990-1993 postupně zbořena. Paradoxně se uhlí v těchto místech nikdy netěžilo, protože se území bývalé obce nachází již za hranicí dobývacího prostoru stanoveného územními limity těžby.