Pokud mluvíme o hradu Rýzmburku ,je třeba nejprve zaostřit pozornost na významný středověký rod Hrabišiců.
Jeho nejschopnější jedinci se z místních vladyckých dvorců v Podkrušnohoří (zejména Hrabišína na místě dnešního Duchcova) dostali až ke knížecímu a později královskému dvoru.
Všeborův syn Kojata zazářil jako první ,když se stal v roce 1068 správcem knížete Vratislava na Bílině. Od roku 1103 byl knížecím rádcem Hrabiše a jeho vnuk kolem r. 1180 nejvyšším komorníkem .
Hrabiš Slavko stál u založení oseckého kláštera ( 1196 ) a v r. 1207,kdy byl županem na Bílině ,založil mimo jiné saské město Závidov čili Saydu .
Jeho syn Bohuslav ,který byl po něm nejvyšším komorníkem krále Přemysla Otakara I.,dal zase popud k založení hradu Rýzmburka,lépe odpovídajícího vzrůstajícímu společenskému postavení rodu.
Až jeho syn Boreš ( Veliký) se v době,kdy se stal nejvyšším maršálem a nejvyšším komorníkem krále Václava I. ( 1249) začal psát „z Rýzmburka „.
Jeho smrt v r. 1278 dodatečně zaznamenaly do svého nekrologia duchcovské dominikánky.
„Obří hrad „ Riesenburg nad Osekem byl opravdu reprezentativním sídlem, jehož rozsah donedávna mátl některé středověké badatele ,kteří opakovaně uvažovali o tom,zda nebyl přece jen založen jako hrad královský.Budovatelé mu vybrali jedinečnou polohu na vysoké ostrožně a obehnali jej rozlehlými hradbami ,připomínajícími městské opevnění.
Mimořádné jsou architektonické kvality hradu i osobitost každé z věží,z nichž zejména velká hranolovitá obytná věž prozrazuje prostřednictvím čistě vypracovaných kamenických prvků ( sdružené gotické okénko ) spojení se stavební hutí budující osecký klášter.Vstup měla přímo z nádvoří a uzavíral ji ochoz ,jehož zachycení je dosud dobře znatelné.
Okrouhlá věž na druhém nádvoří byla „ bergfritem „ a dendrochronologický rozbor části původních dubových trámů potvrdil ,že k pokácení stromu došlo s jistotou kolem let 1248 až 1249 ,což přesně odpovídá ukončení nejstarší stavební fáze .
Jihozápadní věž byla rovněž obytná a zachovaly se zbytky žebrové klenby v interiéru. Můžeme ji datovat do období pokročilejší výstavby hradu v druhé polovině 13. století.
Přiléhají k ní zbytky gotické kaple zhruba z 20.let 14. století,které jsou bohužel stále více havarijní a jejich zabezpečení nesnese odkladu.
Stejně by se již nemělo otálet s „ podepřením" zespodu narušených hradeb a zabráněním rozpadu vrcholů věží.Týká se to i další z dominant hradu,mohutné válcové věže ,jejichž výzkum zkomplikovaly valdštejnské úpravy v 19.století a její přeměna na rozhlednu.
Poslední komentáře
1 rok 49 týdnů zpět
5 let 14 týdnů zpět
5 let 27 týdnů zpět
5 let 27 týdnů zpět
5 let 28 týdnů zpět