Architekt Billy, na konečné v Litvínově, vymyslel na střeše takovýto "parčík" . Chybí ale lavičky, či případně nějaký strom, jenže ten by mohl prorůst do obchodu..:-)
Povodí
Povodí vodárenské nádrže Fláje leží v nadmořské výšce cca 730-860 m n.m. a je plošně pokryto prořídlými a devastovanými lesními porosty. Geomorfologicky je území situováno na náhorní plošině tvořené převážně Flájskou žulou a rulami. Na téměř rovném povrchu vznikla četná ložiska rašelin vrchovištního typu, území vrchoviště přecházející v podmáčené smrčiny, v nivách Flájského a Mackovského potoka pak luhy a olšiny.
Na nepodmáčených plochách v širokém okolí jsou přirozené acidofilní horské bučiny.
Flájské rašeliniště bylo V minulosti těženo, a to ještě v době existence obce Fláje před vybudováním stejnojmenné vodní nádrže určené k vodárenským účelům, která byla dostavěna v roce 1962. V letech následných došlo k pokusům celé území Flájského rašeliniště zalesnit větším dílem smrkem obecným, místně pak borovicí klečí, ovšem bez zřejmého úspěchu. Těmto zalesňovacím pracím předcházelo vybudování meliorační sítě a přípravy půdy těžkou technikou.
Vlastní Flájské rašeliniště - "Kiefern" je významné kromě jiného tím, že zde byla koncem 80.let minulého století vykopána sonda až na minerální podloží a na základě pylové analýzy jednotlivých profilů byla získána představa vývoji vegetačního krytu Krušných hor za posledních 10 až 12 tisíc let .
Historie
Vodní dílo na Flájském potoce bylo vybudováno v letech 1951-1964 podnikem Vodní stavby s.p., Sezimovo Ústí. V roce 1960 bylo uvedeno do provozu. Celková zatopená plocha činí 153 ha. Betonová hráz, dlouhá 459 m, ční úctyhodných 50 m nad terénem.
Účelem VD Fláje je především akumulace vody pro zásobení severočeské hnědouhelné oblasti pitnou vodou, akumulace vody pro kompenzaci do Bílého potoka, zajištění minimálního průtoku ve Flájském potoce v profilu limnigrafu Český Jiřetín a snížení povodňových průtoků na Flájském potoce a částečná ochrana území pod hrází před povodněmi.
Dalšími účely jsou energetické využití vodárenských odběrů špičkovou vodní elektrárnou Meziboří o výkonu 2 × 4 MW a energetické využití minimálního odtoku MVE o výkonu 16 kW.
Přehrada je zařazena mezi kulturní památky ČR.
V místě vodního díla byla kdysi ves, pojmenována snad podle potoka Fleyh (německy dnes Flöha), nad jehož horním tokem ležela. Jméno má zřejmě neslovanský původ a vyskytovalo se v minulosti v tvarech: Flew, fflagie, ffley, Fleja, Fleyh.
První písemná zmínka o Flájích pochází z roku 1346 a souvisí s existencí kostela a fary, náležející k míšeňské diecézi a vikariátu se sídlem ve Freiberku. Ve Flájích stál dřevěný roubený kostel na kamenné podezdívce, zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Byla to jednolodní stavba s trojbokým presbytářem a předsíňkou na jižní straně. V jádře se snad jednalo o původní evangelický kostelík s pozdějšími úpravami v letech 1667 - 1670, jak již bylo dříve zmíněno. Z jeho zařízení lze jmenovat mj. gotickou sochu Piety z doby po roce 1450 či pozdně gotickou Kalvárii (kolem roku 1500). Dřevěný kostel sv. Jana Křtitele, jako významná památka lidové architektury, byl při likvidaci obce přemístěn do Českého Jiřetína a v roce 1995 bylo dokončeno jeho restaurování.
Obec Fláje zanikla v letech 1958 - 1960 v souvislosti s výstavbou stejnojmenné vodní nádrže.
VD Fláje je vodárenskou nádrží se stanoveným ochranným pásmem.
Technické informace
Flájský potok
Plocha povodí /A/ 43,13 km2
Průměrná dlouhodobá roční hodnota srážek /Pa/ 940 mm
Průměrná dlouhodobá roční hodnota průtoku /Qa/ 805 l/s
Průměrný 355denní průtok** /Q355d/ 129 l/s
Stoletý (maximální) průtok /Q100/ 51 m3/s
Bílý potok - ÚV Bílý potok (Šumná)
Plocha povodí /A/ 14,95 km2
Průměrná dlouhodobá roční hodnota srážek /Pa/ 925 mm
Průměrná dlouhodobá roční hodnota průtoku /Qa/ 239 l/s
Průměrný 355denní průtok** /Q355d/ 25 l/s
Stoletý (maximální) průtok /Q100/ 25,7 m3/s
Aktuální stavy a průtoky na nádrži.
** průtok, který je dosažen nebo překročen 355 dní v roce
Vzdouvací objekt - hráz
betonová, vylehčená, typu Noetzli
kóta koruny hráze 739,31 m n. m.
délka koruny hráze 459 m
šířka koruny hráze 8 m
max. výška hráze nad terénem 49,46 m
Odběrný objekt
špičková vodní elektrárna /VE/ Meziboří
Francisova turbína 2 × F8-880
spád 217 - 257 m
hltnost 2 × 1,8 m3/s
výkon 2 × 4 MW
VE Meziboří není ve vlastnictví Povodí Ohře, s. p.
malá vodní elektrárna /MVE/ Fláje
turbína META (čerpadlo v turbínovém provozu)
spád 41 m
hltnost 60 l/s
výkon 16 kW
Nádrž
kóta dna nádrže 689,85 m n. m.
hladina stálého nadržení 710,81 m n. m.
hladina zásobního prostoru 737,06 m n. m.
hladina ovladatelného ochranného prostoru 737,31 m n. m.
hladina ovladatelného prostoru 737,31 m n. m.
hladina neovladatelného ochranného prostoru 738,31 m n. m.
maximální hladina 738,31 m n. m.
prostor stálého nadržení 1,755 mil. m3
zásobní prostor 19,500 mil. m3
ovladatelný ochranný prostor 0,345 mil. m3
ovladatelný prostor 21,600 mil. m3
neovladatelný ochranný prostor 1,484 mil. m3
celkový prostor 23,100 mil. m3
celková zatopená plocha 153,00 ha
Na základě informací POH
Poděkování za spoluprácí p.Štípkové
Obsah druhého videa :
Na snímku je zachycena exkurze v flájské přehradě (která se konala dne 17.9.2011) od vstupu do hráze ve východní části vzdušné strany přes jednotlivé gigantické komory hráze a další technologické zařízení a zázemí až po výstup z hráze v západní části. Dále je zde zachycen celkový pohled na vzdušnou stranu hráze.
Poslední komentáře
2 roky 1 týden zpět
6 let 6 týdnů zpět
6 let 19 týdnů zpět
6 let 19 týdnů zpět
6 let 19 týdnů zpět