Důl Centrum v Dolním Jiřetíně byl založen v letech 1888 - 1889. V této etapě vývoje průmyslového podnikání nebylo myslitelné, aby si nákladné investice v uhelném dolování mohl dovolit jednotlivec. Příležitosti se zde ujmuly především zahraniční podnikatelské skupiny, zejména anglické a říšskoněmecké (např. anglická společnost Britania, zal. roku 1866, dále Elbe Colliery Company Ltd. a jiné). Typickým projevem byla rovněž podnikatelská účast bankovního kapitálu. Patřil sem zejména Desavský, později zvaný Drážďanský úvěrní ústav, Drážďanská banka, Všeobecný německý úvěrní ústav a také Anglo-rakouská banka se sídlem ve Vídni. Ta byla zakladatelkou a první majitelkou Dolu Centrum.
Koncem srpna 1888 se počala hloubit jáma Centrum I v kruhovém profilu o světlosti 3,80 m s cihlovou vyzdívkou, a dosáhla hloubky 166,63 metrů, když stanula na počvě hlavní uhelné sloje.
Dne 7. června 1889 sděluje podnikatel c. k. revírnímu bánskému úřadu v Mostě, že do 14 dnů bude na Dole Centrum započato s těžbou. Důl v té době neměl ještě ani vlečku, ani třídírnu, a tak bylo nutno vytěžené uhlí deponovat.
V roce 1890 se nově založený důl stává předmětem výnosné finanční transakce. Anglo-rakouská banka jej výhodně prodává Severočeské uhelné společnosti se sídlem v Mostě, která se stala vůbec nejmocnější těžařskou společností v severozápadních Čechách.
Severočeská uhelná společnost koupila r. 1890 od Anglo-rakouské banky v mostecko-chomutovském revíru důlní pole ve výměře asi 3512 hektarů (největší to scelený majetek v severočeském hnědouhelném revíru), z něhož tenkrát byla asi jedna osmina otevřena. Byla to jáma Quido I - II, Humboldt I a Centrum. Později byly otevřeny rovněž doly: v r. 1891 Humboldt II, v r. 1892 Radecký, později Kolumbus, v roce 1897 bylo získáno těžařstvo Germania, které bylo v roce 1915 rozpuštěno. Jeho majetek činil 264 ha důlních polí v Komořanech a Důl Germania (později Fortuna) se dvěma lomy. Dále to byla jáma Jupiter, která byla od roku 1902 mimo provoz. Její důlní pole bylo připojeno k Dolu Quido.
V letech 1905 - 1907 byla vybudována jáma Tegetthof (později Herkules). Koncem roku 1907 bylo započato s hloubením nové jámy Tegetthof a bylo ukončeno r. 1909. Téhož roku získala společnost všechny kuksy Uhelného těžařstva Kaisergrube (později Důl Poseidon) v Mostě.
Důl Centrum je umístěn v severovýchodní části katastrálního území obce Dolní Jiřetín a jeho dobývací prostor se nachází 4,5 km severozápadně od města Mostu. Jeho prostory zaujímají katastrální území obcí Dolní Jiřetín, Čtrnáct Dvorů, Horní Jiřetín, Černice a Záluží. Na severovýchodní straně sousedil s dobývacím prostorem Dolu Kolumbus (původně Radecký), který zahájil těžbu v roce 1893. Na východě s ním sousedil Důl Julius III v Kopistech, na jihovýchodě Důl Nejedlý I. Jižním sousedem je dobývací prostor velkolomu Obránců míru a na západní a severozápadní straně je ohraničen tak zvaným volným polem, s nímž se v budoucnu počítalo pro rozšíření těžby tehdejších dolů Obránců míru a Maršál Koněv v Dřínově.
K původnímu dobývacímu prostoru Dolu Centrum I. byly později připojeny prostory Dolu Humboldt I, jehož provoz byl dne 25. ledna 1904 zastaven. Koncem roku 1933 se jeho prostor rozšiřuje o dolové pole Dolu Humboldt II, jehož provoz byl z hospodářských důvodů zastaven. K této události se váže počátek grandiózního boje severočeských horníků ve Velké mostecké stávce. Tak se původní plocha dobývacího prostoru Dolu Centrum zvětšila z původních 277 ha na 604 ha.
V roce 1938, po mnichovském diktátu, se Důl Centrum stává - stejně jako celý severočeský hnědouhelný revír - součástí Sudetoněmecké důlní akciové společnosti (Sudetenländische Bergbau Aktiengesellschaft -SUBAG).
Jednou z možností, jak opuštěný areál hlubinného dolu využít, je umístit v něm část expozice Podkrušnohorského technického muzea. Návštěvníkům by mohl být k dispozici objekt staré jámy z 19. století, většina zbylých objektů dolu Centrum je památkově chráněna.
Těžba v dole, který je poslední hlubinnou hnědouhelnou šachtou na území Čech a Moravy, začala v srpnu 1888. Zakladatelem a prvním majitelem dolu byla Anglo-rakouská banka se sídlem ve Vídni. Nyní důl patří prostřednictvím a.s. Důl Kohinoor firmě Mostecká uhelná ze skupiny Czech Coal.
Společnost Důl Kohinoor vznikla v roce 2000 a původně zajišťovala všechny lokality MUS, které patřily do státního útlumového programu. Kromě dolu Centrum to byl i další hlubinný důl Kohinoor a lom Ležáky. Důl Kohinoor s asi 900 zaměstnanci ukončil činnost k 31. prosinci 2003. V roce 2004 pak doly Kohinoor i Ležáky odkoupil státní podnik Palivový kombinát Ústí nad Labem, jenž za peníze státu lokality sanuje. Důl Centrum, jako činné pracoviště, byl naopak podle předpisů EU z útlumového programu vyjmut. Jeho provoz i následná sanace tak proto zůstala v režii společnosti Důl Kohinoor.
Útlum těžkého průmyslu se s v 90. letech na severu Čech projevil výrazným růstem míry nezaměstnanosti, havíři patří mezi nejpostiženější skupinu obyvatel. Restrukturalizace hnědouhelného průmyslu tvrdě zasáhla více než 16.000 horníků. MUS a sousední Severočeské doly zaměstnávaly začátkem 90. let bezmála 25.000 osob, nyní pracuje v obou firmách kolem 7500 lidí. Část havířů se však uplatnila v dceřiných firmách obou těžebních společností.
***
Fotografie s laskavým svolením pocházejí
od Milana Sýkory
K tématu Centrumky napsal:
Jeli jsme navštívit důl Centrum, ale nemohli jsme se vynadívat i na jiné věci - na industriání krajinu severních Čech, na mraky, které byly docela jiné než jindy... a přitom ve žlutém autě poslouchali Mozartovo Requiem. Requiem za zaniklé továrny a doly, za propuštěné horníky, za krajinu, za zimu a jaro, za sebe.
Je třeba jet zas, a to co nejdříve!
Přejít na:
Poslední komentáře
2 roky 1 týden zpět
6 let 6 týdnů zpět
6 let 19 týdnů zpět
6 let 19 týdnů zpět
6 let 19 týdnů zpět