Historie Litvínovska

Horymír Bretšnajdr se narodil 7. ledna 1922 v Dolním Jiřetíně č. p. 128, což byla hornická kolonie nedalekého dolu Humbolt II, největší obytný dům v obci, jako Horymír Brettschneider.

Později vládní voják a pilot RAF, účastník čs. zahraničního odboje za II. světové války a účastník války v Koreji, byl synem legionáře a důstojníka československé armády Aloise Brettschneidera (nar. 18. 6. 1891 v Horním Jiřetíně) a Emilie Brettschneider, rozené Blahudka (nar. 3. 1. 1900 v Dolním Jiřetíně).

Dne 19. února 1931 Horymírův otec Alois zažádal na úřad Zemského prezidenta v Praze o změnu příjmení z německy znějícího Brettschneider na české Bretšnajdr. Žádosti bylo vyhověno a automaticky byla ke dni 19. března 1931 přejmenována celá rodina.
V roce 1932 figurovalo jméno Aloise Bretšnajdra v Adressbuch der Stadt Brüx, jako Rottmeistera - Fährnriche, Infanterieregimentu Nr. 9 Karla Havlíčka Borovského v Mostě.
Horymír Bretšnajdr vychodil 5 tříd obecných a absolvoval reálné gymnázium s maturitou.

Před začátkem druhé světové války byl studentem. Po záboru Československa vstoupil do řad Vládního vojska. S ním se později přesunul do Itálie, konkrétně do města Avosta v severní Itálii, kde Vládní vojsko vykonávalo strážní službu - střežilo železnici.

Dne 9. července 1944 přešel tehdejší svobodník Bretšnajdr s velkou skupinou 67 vládních vojáků 1/6 roty z Premosello, včetně jejího velitele, kaprála 1. třídy Theodora Kupky, k italským partyzánům. V polovině srpna přechází italsko - švýcarské hranice. V Chamonix je zadržen a následně internován v táboře Wittenbach. Dne 18. října opouští internační tábor a odjíždí do Francie. Zde vyplouvá z přístavu Marseille do již osvobozené Neapole a z Neapole přes Gibraltar do Velké Británie. Dne 1. prosince 1944 připlul do skotského Glasgowa a odjel k čs. náhradnímu vojenskému tělesu do Southend on Sea. Druhý den prošel odvodním řízením a byl prezentován u čs. branné moci v Anglii. Zažádal o vstup do řad příslušníků letectva RAF. K 19. lednu 1945 byl přijat v hodnosti AC2 (č. RAF 788748), jako příslušník pozemního personálu. Začátkem dubna byl přemístěn k RAF v Torquay a následně se stěhoval k No. 30 R. C. Wing, kde zahájil pilotní výcvik. Dne 19. května 1945 byl zařazen k No. 51 Initial Training Wing.

Do osvobozené vlasti se vrátil společně s dalšími československými zahraničními letci v srpnu 1945 jako pilot ve výcviku.

Jeho pobyt ve svobodném Československu však není dlouhý. V roce 1946, konkrétně s účinností od 23. října, si stihnul ještě změnit jméno z Bretšnajdr na Boček. Důvody, které jej k tomuto kroku vedly, nejsou známy. Poté absolvoval Leteckou vojenskou akademii a ke dni 1. červnu 1948 byl v hodnosti poručíka přidělen k Leteckému pluku 4, Letce Aloise Vašátka v Českých Budějovicích. Ke dni 1. května 1949 byl však odeslán na dovolenou s čekaným. Později, když začaly tvrdé komunistické perzekuce vůči západním letcům, už v tehdejším Československu nebyl, emigroval do Velké Británie, kde znovu vstoupil do řad RAF. Stal se operačním pilotem a se svou jednotkou se zúčastnil Korejské války. Účast v tomto válečném konfliktu se mu však stala osudnou.

Večer 1. dubna 1953, jako příslušník výcvikové perutě Dálného východu v singaporském Seletaru havaroval v 19.55 hodin s dvoumotorovým letounem typu De Havilland DH - 103 Hornet, při nočním výcviku. Před startem byl upozorněn, aby se v případě zhoršeného počasí vrátil zpět na základnu. V 19.43 hodin hlásil svou výšku 9 500 stop. Další zpráva už od něj nebyla přijata.

Horymír Bretšnajdr, tedy teď už Boček, se s letounem zřítil dvě míle od patníku označujícího 14. míli na silnici. Mrtvola pilota byla nalezena druhý den, stále ještě připoutaná k sedadlu v pilotní kabině. Vyšetřovací komise udala jako důvod havárie špatně povětrnostní podmínky a celkovou nezkušenost pilota při nočním létání.

Horymír Bretšnajdr (Boček) za svou válečnou činnost obdržel Československou pamětní medaili Západ, britskou Star 1939 - 45 a War Medal. 

1

/gallerous/get_image/Bretšnajdr Horymír.jpg/normal