V rámci obnovy povážlivě nachýlené zadní zdi duchcovského hřbitova byla zásluhou města obnovena mimo jiné i hrobka rodiny Kubicových s pamětními deskami, připomínajícími významné účastníky sokolského odboje za 2. světové války, duchcovského učitele Bedřicha Kubice a jeho manželky Marie. V Duchcově je připomíná ještě název ulice, sousedící se sokolským areálem a někdejší budovou českých obecných škol (dnešní Střední průmyslové školy), ale málokdo zná velikost jejich oběti...
Připomeňme si, že Marie Kubicová (roz. Lorencová) se narodila před sto lety, dne 5. ledna 1905 v Žamberku. Do Duchcova se dostala díky svému nevlastnímu otci JUDr. Raoulu la Garde, který byl v roce 1919 jmenován ředitelem politické správy na okresním hejtmanství v Duchcově. Spolu se svým budoucím manželem se dlouho znali zejména díky aktivní činnosti v Sokole, kde Bedřich Kubice zastával také funkci místostarosty. Marie Lorencová byla vynikající cvičenkou, která nás již v roce 1928 spolu s Annou Markovou (provdanou Radvanovskou) reprezentovala na IX. Olympijských hrách v Amsterodamu. Kromě jiného byla i první přebornicí Svazu slovanského Sokolstva. V duchcovské jednotě bývala náčelnicí žen; věnovala se i vyučování tance.
Vzhledem k tomu, že také Bedřich Kubice bude mít v letošním roce „kulatější" jubileum (narodil se 7. 7. 1900 ve Vídni), připomeňme si i hlavní údaje z jeho života. Po návratu do Čech se jeho otec Jan M. Kubice usadil v Duchcově, kde koupil od Marie Vernerové hotel Český dům, ve kterém měly sídlo mnohé české spolky. Odtud byl veden také dlouholetý boj za českou školu včetně všeobecné školské stávky v roce 1908, při níž v Duchcově referoval také poslanec T. G. Masaryk. Otec Kubice zemřel v roce 1911, ale matka se postarala o to, aby její syn dostal náležité vzdělání. Jelikož v Podkrušnohoří nebyly vyšší české školy, přihlásila Bedřicha na lounskou reálku, kde maturoval v roce 1918. Studoval potom v Praze, ale do Duchcova se vrátil jako učitel obecných škol. Po boku starosty Jana Zelenky-Hajského byl jednatelem Sokolské župy Krušnohorské-Kukaňovy.
S Marií Lorencovou se vzali 21. 8. 1936, ale radostná budoucnost je nečekala. Během mobilizace v září 1938 byl rtm. Bedřich Kubice se svou rotou 5. pěšího pluku T. G. Masaryka na jihočeských hranicích. Mezitím přišel Mnichov, a tak se do Duchcova už nikdy nevrátil. Jeho jméno bylo na seznamu gestapa a přitěžující okolností byl zejména Český dům, který podle duchcovských nacistů sehrával neblahou roli při čechizaci města. Také Marie Kubicová odcházela nakvap, a když se v prosinci 1938 vrátila pro nábytek, gestapo ji zadrželo a krátce drželo ve vazbě. Bedřich Kubice mezitím vedl úřadovnu sokolské župy Krušnohorské-Kukaňovy, starající se o bezbranné uprchlíky „ze Sudet". Plynule přešel do aktivního odboje jako nejbližší spolupracovník Jana Zelenky-Hajského ve skupině JINDRA, a když přišel čas, obětavě se i se svou ženou starali o české parašutisty z Londýna. Zajišťovali jim vše, co potřebovali k ilegálnímu životu v okupované zemi.
Pro Bedřicha si gestapo přišlo poprvé počátkem července 1942. Po nočním výslechu v Petschkově paláci se zcela vysílený vrátil domů. Definitivně jej zatkli 18. 7. V kanceláři Zemské školní rady a spoutaného odvlekli na Pankrác. Při výsleších v „pečkárně" byl mučen a jako svědkové jeho protiněmecké činnosti byli přizváni i duchcovští nacisté. Dne 24. 8. Zatkli i Marii Kubicovou a o několik dní později vzali příbuzným jejich jedenáctiměsíčního syna Bedouška, kterého poslali na převýchovu. Bedřich Kubice a jeho žena byli převezeni do Terezínské Malé pevnosti, odkud následoval již jen transport do koncentračního tábora Mauthausenu. Tam byli spolu s ostatními členy sokolského odbojového hnutí JINDRA popraveni dne 24. října 1942.
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět