Historie Litvínovska

Scharnagl, Theobald Andreas - 43.opat Oseckého kláštera 

Nejdůstojnější pan opat Theobald Scharnagl se narodil dne 4. 2. 1867 jako Andreas Scharnagl ve Svatém Kříži u Plané v západních Čechách. Dne 8. 10. 1889 vstoupil do Cisterciáckého opatství Osek a obdržel řeholní jméno Theobald. Svoje věčné sliby složil dne 1. 11. 1893 na Cisterciácké opatství Osek a byl dne 17. 6. 1894 vysvěcen na kněze. Před svým zvolením za opata zastával úřad profesora na gymnáziu v Chomutově. Konvent Oseka ho zvolil dne 18. 4. 1912 43. opatem Oseka a 8. 5. 1912 byl benedikován opatem. Jako infulovaný prelát byl opat Theobald Scharnagl do roku 1918 členem českého zemského sněmu, opat visitátor klášterů cisterciaček Marienthal a Marienstern a od roku 1920 opatský préses nově založené cisterciácké kongregace Nejčistšího Srdce Mariina.

Do úřadování opata Theobalda Scharnagla spadají obě světové války. Poté, kdy bylo v roce 1912 po jeho nástupu do úřadu instalováno do kláštera el. osvětlení a 1914 obnovena podlaha v klášterním kostele, postihne klášter s vypuknutím I. světové války první rána osudu, zvony byly zabaveny a klášter donucen platit válečné půjčky.

Po založení Československa byla klášteru na základě půdní reformy zabavena větší část majetku, z původně devíti statků zůstávají klášteru dva. Přes to všechno se mu znovu daří pořídit nové zvony, restaurovat křížovou chodbu, kapitulní síň a přestavět a zvětšit hlavní varhany klášterního kostela. Dr. Opitze pověřil nově uspořádat cennou klášterní galerii a vydat k tomu katalog.

V roce 1938 padl klášter do Sudet Německé říše. Jediný český cisterciák P. Zikmund Jan Kapic musí opustit klášter a stal se farářem ve Višňové u Příbrami. Opat Scharnagl je nacistickými úřady donucen lacino prodat výnosný statek Nový Dvůr sudetoněmecké hornické akciové společnosti. V 31. roce svého úřadování zemřel nejdůstojnější opat Theobald Scharnagl dosti zkoušen osudem dne 9. 6. 1943 a byl pochován na klášterním hřbitově. 

1

/gallerous/get_image/scharnagl_opat.jpg/normal