Mělo by město vzít projekt Historie Litvínovska pod svá křídla, nebo by měly zůstat stránky nezávislé ?
Ve čtvrtek 6. srpna 2009 se v kostele sv. Michaela v Litvínově uskutečnilo poslední rozloučení s bývalým válečným stíhačem JG 5 Eismeer Uffz. Walterem Smejkalem. Ten zemřel 30. července po delší nemoci ve věku 86 let.
Walter Smejkal se narodil 25. října 1922 v Ostravě ve smíšené česko - německé rodině. Vyrůstal ve Vítkovicích, kde vychodil německou základní školu. Poté začal studovat na průmyslovce. Díky tomu, že se v Německu dostal k moci Hitler a přišla II. světová válka, ji však nedokončil.
Již v mládí mu učarovalo letectví. Nejdříve byl modelářem v Masarykově letecké lize. Potom přešel na bezmotorové létání na kluzáku. Přišel však povolávací rozkaz. Napoprvé se mu podařilo narukování do německé armády oddálit, protože kvůli tomu, že studoval dostal odklad, ale nakonec na vojnu stejně musel.
Následoval 20. listopadu 1941 nástup do Wehrmachtu a cesta přes Olomouc a Rakousko, kde absolvoval základní vojenský výcvik, až k Dienststelle 12724 Paris, kde už byl jako budoucí pilot Luftwaffe. V lednu 1944 začal výcvik u Flugzeugführerschulle A10 ve Warnemünde, aby ve výcviku pokračoval u JG 102. Následoval elementární výcvik u JG 104. Koncem srpna 1944 byl odvelen k 3/JG Süd v jižní Francii.
Odtud pak následovala cesta k 13/JG 5 Eismeer do Norska. Dne 1. listopadu 1944 se stal příslušníkem 16/JG 5. Na svém kontě má dva sestřely. V obou případech vyhrál vzdušný boj nad piloty Mustangů. První sestřel si připsal 28. listopadu 1944 a o druhém má záznam z 11. dubna 1945.
Konec války a kapitulace hitlerovského Německa jej zastihla v Norsku na základně ve Stavangeru. „Přišli Britové. Mechanici museli odstavit letouny a vymontovat z nich zbraně," vzpomínal při jednom ze setkání s členy Severočeského leteckého archivu.
Následovali pohovory s britskými důstojníky, mezi nimiž bylo i několik Čechoslováků, kteří podle kádrových materiálů od JG5 vybírali ty, co mohli v klidu odjet domů. Do Československa se Walter Smejkal vracel pod dohledem několika spojeneckých vojáků a s několika svými kolegy od jednotky, jako repatriant. Cestoval do Plzně a poté do Prahy. Jízda vlakem ze západočeské metropole do hlavního města byla dramatická, protože vlak zastavili Rusové a cestující bývalé německé vojáky obrali o všechno, co měli u sebe, nejvíce je zajímaly boty. V Praze určitý čas pobýval ve sběrném táboře v Motole.
Jednoho dne přišlo vedení tábora, že kdo chce, tak se může přihlásit a jít pracovat na šachtu. Walter se přihlásil, protože jak říkal, bylo mu to milejší, než jenom čekat. Odešel pracovat jako elektrikář na důl Pluto v Louce u Litvínova. Bydlel v lágru v Libkovicích a díky tomu, že se v elektrikařině dobře vyznal, nešel do odsunu. Dokonce díky své kvalitně odváděné práci získal určitá privilegia a později svolil, že na šachtě zůstane, ovšem pod podmínkou, že mu vedení dolu najde matku, která byla zařazena do odsunu. Když se tak stalo, dozvěděl se také o tom, že jeho otec byl na konci války v Ostravě zastřelen.
V Louce pak žil až do konce života. V roce 1950 se oženil a s manželkou přivedli na svět syna a dceru. Dočkal se vnoučat i pravnoučat. Nějaký čas učil na učilišti v nedalekém Meziboří. Byl aktivním muzikantem a dokud to šlo, hrával s různými kapelami a orchestry, v litvínovské ZUŠce v letech 1968 až 1970 vyučoval hru na bicí. Od 90 let se zúčastňoval různých setkání, besed a leteckých dní. Nechyběl při odhalování památníků padlým válečným letcům, ani při pietních aktech například v Lomu nebo Teplicích. Byl skvělým člověkem, výborným vypravěčem a velkým optimistou.
Válečný stíhač Walter Smejkal zemřel ve čtvrtek 30. července 2009 po delší nemoci ve věku 86 let.
Poslední komentáře
3 roky 24 týdny zpět
6 let 1 týden zpět
7 let 2 týdny zpět
7 let 2 týdny zpět
7 let 3 týdny zpět